Ptejte se Marka Bárty
Sedmadvacetiletý rodák z Havířova začínal s atletikou právě v tomto městě. Nejprve se ho ujali trenéři Daniel Gwóźdź a Ladislav Všolák, kteří ho naučili základům atletiky včetně vrhačských disciplín, které pro něj byly jasnou volbou od začátku. Poměrně zdatně se mu dařilo kombinovat kouli a disk. První mezinárodní zkušenosti začal získávat pod vedením trenéra Vladimíra Lindovského v Ostravě.
Přesto, že na dorosteneckém mistrovství republiky v roce 2009 dokázal vyhrát obě vrhačské disciplíny, kterým se věnoval, tíhnul spíše k hodu diskem, ve kterém se mu dařilo přeci jen o něco lépe, jelikož se mu v něm podařilo kvalifikovat na jeho první velkou mezinárodní akci, kterou bylo mistrovství světa do 17 let v italském Brixenu. Tam ještě jeho cesta skončila v kvalifikaci. O poznání úspěšnější byl o několik týdnů později na Evropském olympijském festivalu mládeže ve finském Tampere, kde se s 1.5 kilogramovým náčiním dokázal dostat až za šedesát metrů a výkonem 60.49 vybojoval pro české barvy stříbrnou medaili. Zaházel si také kvalifikaci koulařů, kde se mu ovšem do finále postoupit nepodařilo.
O dva roky později odcestoval na mistrovství Evropy juniorů do estonského Tallinu a pátým místem zaznamenal jeden z nejlepších výsledků naší výpravy na tomto šampionátu. Úspěšnou sezónu pak završil na mistrovství ČR juniorských družstev, kde hodil dosud platný národní rekord této kategorie 62.68. V listopadu byl pak v anketě Českého atletického svazu oceněn jako junior roku.
Následoval přesun na pražský Olymp, kde se ho ujal legendární trenér a diskař Josef Šilhavý. Další velké finále přišlo v sezóně 2013, když se po čtyřech letech vrátil do Tampere, aby se zúčastnil mistrovství Evropy do 22 let. Kvalifikací prošel poměrně hladce a ve finále obsadil dvanácté místo.
Na začátku roku 2014 přišla velká změna, kdy se rozhodl pro studium ve Spojených státech amerických. Stal se studentem Virginia Tech University a v zámoří se mu poměrně dařilo. V sezóně 2015 se mu na závodě v Tallahassee poprvé v kariéře podařilo dvoukilovým náčiním přehodit šedesát metrů. Na podzim si však poranil rameno a musel na operaci. Rekonvalescence ovšem šla nad očekávání rychle a o několik měsíců později přišel jeho největší zámořský úspěch, kterým byl zisk bronzové medaile na prestižním šampionátu NCAA v Eugene.
V zimě 2017 pak musel absolvovat druhou operaci ramene. I tentokrát se ale dostal do formy obdivuhodně rychle a v létě nás reprezentoval na mistrovsví Evropy družstev ve francouzském Lille. Při své premiéře za dospělou reprezentaci obsadil osmé místo. V květnu roku 2018 úspěšně ukončil studium v USA a vrátil se do České republiky. V loňské sezóně získal na šampionátu v Brně svůj třetí titul mistra republiky a po dvou letech si zopakoval start na ME družstev. V Bydhošti přispěl na konto českého týmu body za sedmé místo.
Přesto, že příprava na letošní sezónu byla plná omezení a atleti přišli o všechny mezinárodní vrcholy, nic nepodcenil, a to se mu vyplatilo, jelikož se momentálně nachází v životní formě. Své výkony stabilizoval za šedesátimetrovou hranicí a už dvakrát si dokázal posunout hodnotu osobního rekordu. Poprvé se tak stalo 1. června na mítinku v Plzni, kde dominoval výkonem 62.95. Ještě suverénnější pak byl tento týden v pražském Edenu, kde poslal své náčiní do vzdálenosti 64.40, což je nejlepší český diskařský výkon od roku 2011, kterým se zařadil na sedmé místo našich historických tabulek za svého trenéra Josefa Šilhavého.
Své dotazy na Marka Bártu můžete zasílat na pjelinek@atletika.cz, a to nejpozději do středy 17. června.
