Hlavní obsah

V Americe zažil trápení i velkou zkušenost. Teď svedl to, co žádný Čech už devět let nedokázal

Praha

Havířov už nachystal pro českou atletiku osobnosti jako Šárka Kašpárková, Jaroslav Bába či Pavel Maslák, teď o sobě dává stále více vědět další talent ze slezského města, diskař Marek Bárta. Byť jeho cesta mezi elitu není úplně přímočará…

Foto: Miroslav Chaloupka, ČTK

Diskař Marek Bárta při mítinku v Plzni.

Článek

Stadion v Edenu ve středu večer zkrápěl déšť, někteří atleti mítink radši vynechali, další si dávali pozor, aby se nezranili. Z diskařské klece ale létalo dvoukilové náčiní do dálek, jaké žádný Čech nepředvedl dlouhých devět let. Nejdelší Bártův pokus měřil 64,40 m a poslal ho na sedmé místo historických tabulek v kdysi veleúspěšné československé disciplíně.

Sedmadvacetiletý Bárta není objevem posledních měsíců. Už v roce 2011 byl po pátém místě na juniorském ME zvolen nejlepším českým juniorem a přesunul se do Prahy ke kouči Josefu Šilhavému.

K tomu začal studovat ČVUT a rozhodl se, že zkusí skloubit studijní a sportovní život za mořem. Odešel na univerzitu Virginia Tech, kde studovala třeba i oštěpařka Irena Gillarová (tehdy Šedivá), a strávil tam pestré čtyři roky. „Skvělá zkušenost. Atleticky to bylo trochu trápení, ale nelituju,“ tvrdí diskař, kterého opakovaně brzdily problémy s ramenem.

„Zranění bylo dost z tréninku i dalších aktivit. Spolu se školou jsem byl pořád v jednom kole a byl jsem ke zranění náchylnější, ideální tam není ani zdravotní přístup, někteří lidé by asi měli pracovat spíš jinde. Ale podepsal se na tom i můj přístup, kdy jsem si nedopřál dostatečný odpočinek,“ líčí diskař pražského Olympu, jenž studoval informační technologie.

„I teď si občas k programování sednu, je to super rozptýlení. Rád bych se mu věnoval, až jednou skončím s atletikou,“ vypráví. V zámoří začal pravidelně házet za 60 m, ale výraznější posun přišel až po předloňském návratu k trenéru Šilhavému.

Ani nevadilo, že příprava byla vinou koronaviru improvizovaná. „U nás ve středisku jsme naštěstí mohli i v omezeném režimu trénovat. Vloni jsem zlepšil techniku a věřil, že když se posunu i fyzicky, což je má největší slabina, výkonnost by mohla být jinde,“ popisuje Bárta.

Další meta? Osobní rekord jeho kouče je o půl metru dál. „To by bylo fajn,“ usměje se. Vzdálenost 66 m mu pak příští rok zajistí Tokio. „Olympiáda pro mě byl sen, už když jsem ji jako malý sledoval v televizi,“ hlásí diskař, jenž u atletiky zakotvil přes florbal a basketbal.

Zalíbilo se mu v posilovně

„První kouč ze mě chtěl mít čtvrtkaře, pak jsem skákal do výšky, až se mi zalíbilo v posilovně. Na disku se mi líbí, jak kombinuje sílu a výbušnost,“ vysvětluje trojnásobný mistr republiky, který pozici české jedničky hájí před Tomášem Voňavkou, a našlápnuto mají i talentovaní bratři Forejtové.

„Pro mě je to motivace. Když už se mi v posilovně nechce, řeknu si, že kluci teď určitě zvedají činky na benchpress, tak bych se taky neměl opalovat,“ usmívá se Bárta.

Reklama