V Ústí je už od roku 2013, přišla sem z Plzně, předtím byla zabavena soukromému chovateli, který ji měl v nevhodných podmínkách. Protože však byla velmi drobná, první roky byla pouze v zimovišti, kam návštěvníci nemohou, aby mohla v klidu zesílit.

Později přebývala v prostorech po tapírech jihoamerických v dolní části zahrady a teprve letos byla spolu s Liborem přemístěna do aligátořího letního výběhu.

8 fotografií

„Adéla je sice výrazně mladší a taky menší, nicméně od zimy je zkoušíme na zimovišti spojovat,“ vysvětlil zoolog Lukáš Štěrba. A daří se. Podle chovatele Františka Šubíka na sebe reagují velmi dobře, na zimovišti probíhaly i nějaké rituály spojené s pářením.

„Odchovat mladé by pro mě byl splněný sen,“ dodal Šubík, který se o Libora stará třináctým rokem a o Adélu od jejího příchodu do Ústí. Jestli se to podaří, si však netroufá ani odhadovat.

Samice by podle něj vejce určitě nekladla ve venkovním výběhu, počkala by si do tepla na zimovišti, kde se udržuje stálá teplota nad 25 stupňů. Při této teplotě jsou aligátoři aktivnější, spotřebují více potravy a také se více pohybují.

Teď však budou aligátoři několik měsíců odpočívat v bazénu nebo se vyhřívat na kamenech v letním výběhu. A moc práce s nimi nemají ani chovatelé. „Za těch pár měsíců, co budou ve venkovním prostoru, je nakrmíme tak dvakrát, možná třikrát. Víc není potřeba,“ řekl Šubík.

Na jídelníčku mají aligátoři slepice, potkany, králíky či hovězí svalovinu, najednou jsou schopni pozřít deset i víc kilogramů masa. Mají to tak prý zakódované z přírody, protože nikdy nevědí, kdy se zase k nějakému jídlu dostanou.

„Správně by se měli nasytit a pak vytrávit až do úplného hladu,“ přiblížil Šubík.

Letní výběh bývá v sezoně častým terčem neukázněných návštěvníků. V minulosti si s nimi samec Libor užil své. Zdánlivě totiž vypadal líně a ospale a lidé se ho často snažili vyburcovat k nějaké aktivitě třeba tím, že po něm házeli různé předměty.

„Libor před několika lety přišel o jedno oko, kdy po něm návštěvník hodil odpadkový koš,“ postěžoval si mluvčí zahrady Matěj Kynšt.

Proto je nad výběhem umístěna kamera, která nepřetržitě snímá celý prostor. Ale ani kamera nezabránila partě malých návštěvníků, aby do výběhu k Liborovi vlezli, nabírali vodu do plastových lahví, které po něm následně házeli. „Měli velké štěstí, že je Libor takový kliďas,“ konstatoval Šubík.

Však už na to má věk. Do Ústí přišel už v roce 1974, kdy mu byly asi čtyři roky. Je služebně nejstarším zvířetem zahrady a mezi návštěvníky patří k velkým oblíbencům.