Žádná jiná oblast České republiky se nemůže pyšnit tak dlouhou a bohatou koňskou tradicí. Koně se na Pardubicku chovají skoro pět set let a šíří českou slávu po celém světě.
Tuto bohatou historii můžete poznat přímo na hřbetě lichokopytníků prostřednictvím velmi husté sítě jezdeckých stezek. Jsou značeny bílým čtvercem s modrým, červeným nebo žlutým kruhem uprostřed.
Pardubickým krajem prochází hlavní koňské páteřní stezky. Severojižní vede z Vídně přes Vysočinu, východní Čechy do Podkrkonoší. V budoucnu by se měla spojit s Baltickým mořem. Východozápadní stezka spojuje střední a východní Čechy, Orlické hory a severní Moravu. Třetí trasa pak míří ze Železných hor na jižní Moravu.
Atraktivní jsou také regionální trasy v okolí Pardubic a Chrudimi. Linou se například kolem Sečské a Křižanovické přehrady, hradu Lichnice a hřebčína ve Slatiňanech. Jedinečná je stezka „Napříč Pardubicemi“, která vede z Jezbořic do Dražkova a kolem Labe prochází i centrem Pardubic.
V sedle s mapou
Koňská turistika se v Pardubickém kraji rozvíjí hlavně v posledních letech a bere ohled na ochranu přírody a bezpečnost. Jezdecké stezky byly navrženy tak, aby co nejméně zasáhly cesty pro pěší a cyklisty.
Zázemí na nich zajišťují koňské stanice (je jich zhruba padesát), které jsou od sebe vzdáleny pětadvacet až třicet kilometrů. Nabízí ustájení, pronájem, přepravu koní, ubytování pro jezdce, výuku jízdy, průvodce po stezce či další služby (projížďky v kočáře, pobytové jezdecké tábory).
Pro bezpečnost platí při koňské turistice určité zásady. Ve skupině může být jen deset koní. Účastníky má na starosti vedoucí s mobilním telefonem, který si na výchozí stanici vyžádá itinerář trasy, po které se bude skupina pohybovat až do dalšího cíle. Zároveň dostane aktuální informace o průjezdnosti cesty. Jezdci také nesmí putovat mimo stezku, jezdit tryskem a skákat překážky, ty se jen překračují, nebo obchází.
Království starokladrubáků
Součástí koňských stezek jsou také památky spojené s chovem koní, kam mohou zavítat i ostatní turisté. Chloubou je národní hřebčín v Kladrubech nad Labem založený císařem Rudolfem II. v roce 1579.
Základem zdejšího chovu se staly domácí klisny zkřížené s dovezenými starošpanělskými a staroitalskými (neapolskými) hřebci. Vzniklo tak starokladrubské plemeno, které bylo jako jediné speciálně vyšlechtěné k ceremoniím na císařských a královských dvorech.
Kladrubský hřebčín od konce šestnáctého století až do pádu Rakousko–uherské monarchie zajišťoval koně pro císařský dvůr v Praze a ve Vídni.
Dnes jeden z nejstarších hřebčínů na světě chová zhruba pět set starokladrubáků ve dvou barevných variantách (v Kladrubech jsou ustájeni bělouši, ve Slatiňanech vraníci). Koně s klabonosou hlavou a velkýma očima slouží dánské královně Markétě II., švédské národní jezdecké gardě, jízdní policii v Praze, Pardubicích, v Ostravě a v Holandsku.
Celý areál hřebčína má rozlohu tisíc dvě stě hektarů a kromě prohlídky stájí a výběhů stojí za vidění rovněž zámek, kočárovna, postrojovna, muzeum, rozhledna a lesovna. Navíc krajina hřebčína Kladruby nad Labem byla loni zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Tvoří ji louky, aleje, pastviny, remízy, živé ploty, zbytky lužního lesa a slepá ramena Labe.
Rozloha se shoduje s původní koňskou oborou, kde dříve lidé polodivokým způsobem chovali koně. Okolí hřebčína je jako celek formované chovem vysokých, mohutných zvířat přes pět set let, což je světovým unikátem.
Osedlejte plyšáka
Z Kladrub to není daleko ani do Slatiňan, kde na zdejším zámku vzniklo hipologické muzeum. Založil jej profesor František Bílek v roce 1950 jako poděkování za věrnou službu a přátelství koní. Jedna z největších hipologických sbírek na světě je rozdělena do tří sekcí. Vedle reprezentativní byla zřízena vědecká část, jež se zabývá paleontologií, zoologií, anatomií a domestikací koně.
Poslední úsek expozice patří uměleckým dílům s motivy koní, která sem byla svezena ze sto dvaceti dvou českých hradů a zámků, z vysokých škol a z výzkumných ústavů. Ukazují tak koně při mnoha různých činnostech, v armádě, zemědělství, poštovních službách, dopravě, lovu či ve sportu.
Zámek Slatiňany
Poblíž bývalého sídla knížecího rodu Auerspergů milovníci ušlechtilých zvířat naleznou ještě jeden objekt, Švýcárnu. Salaš, jež vznikla v polovině devatenáctého století přestavbou myslivny, sloužila pro občasný pobyt panstva v přírodě.
Dnes je v ní Muzeum starokladrubského koně, kde si děti i dospělí mimo jiné vyzkouší sedlání a uzdění plyšového koně, sezení v kočáře nebo si prohlédnou unikátní sbírku bičišťat, bičů, sedel a chomoutů.
Modrá značka - Kladruby nad Labem, červená značka - Slatiňany
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditV roce 1995 byl starokladrubský kůň prohlášen za kulturní památku a díky tomu je jediným živým tvorem na této planetě pod památkářskou ochranou. Poprvé ve světě tak stanulo domestikované zvíře vedle uměleckých a architektonických děl. Pardubické závodiště vzniklo v roce 1856 a je domovem nejen Velké pardubické, ale i mnoha dalších dostihů. Jejich historii a atmosféru vám přiblíží odborné komentované prohlídky, kdy se pěšky vydáte k jednotlivým překážkám včetně Taxisova příkopu. Na prohlídky se však zaregistrujte předem na e-mailu racecourse@zavodistepardubice.cz Letos získaly Pardubice titul Evropského města koní 2020 a této tématice jsou mimo jiné věnovány výstavy. Venkovní expozice Pardubické parforsní hony (trvá do 20. 4. 2021) najdete na rondelu pardubického zámku a EURO EQUUS a koně (15. 6. – 15. 9. 2020) v Tyršových sadech. |
