Článek
Od května pečuje o kondici v týmu rivala z Litvínova. „Nepotřeboval jsem změnu, šlo o finanční stránku, protože u Pirátů panovala nejistota," vysvětluje přesun borec, jehož jako první oslovil dnes už bývalý generální manažer Vervy Jiří Šlégr a angažmá poté dotáhl sportovní ředitel Pavel Hynek.
„Lákalo mě pracovat v extraligovém mužstvu. Některé hráče znám stejně jako fyzioterapeuta nebo asistenta trenéra Vencu Sýkoru, což byla pro mě pomoc. Jiné nabídky jsem neřešil," tvrdí Švehla, který litvínovské hráče cepuje od 4. května.
„Tři týdny jsme se zaměřovali na zvětšování svalového objemu, měli anaerobní tréninky, výběhy do kopců a schodů. Pak jsme zařadili do programu hry, aby si kluci chvíli odpočinuli od dřiny," popisoval Švehla úvodní měsíc přípravy, do níž v Chomutově zapojoval i prvky ze sportu, jemuž se věnoval takřka celý život.
Součástí je i gymnastika
„Jednou týdně jsme měli úpoly, kdy jde tělo do těla, a taky gymnastiku," říká Švehla. Průpravu pak hokejisté zúročili v soubojích u mantinelu. Při vyjetí využili soupeřovu sílu a protihráče přetlačili. „Přetahování, opičí dráhy, tlačení... To všechno jsem využíval," přitakává bývalý zápasnický reprezentant a účastník olympiád v Sydney i Aténách, jenž na žíněnce sbíral cenné kovy. Vedle titulu mistra Evropa z Istanbulu 2001 v bantamové váze, vlastní i dva bronzy z ME 2004 a z MS 2005 v pérové váze.
Pro urostlé hokejisty představoval lákavou kořist, v Chomutově ho řada z nich hecovala k souboji. „Já do toho ale nešel. Peťa je jako zvíře, neskutečný. Nikdy jsem nic podobného neviděl. Je menší, ale má ukrutnou sílu a je strašně obratný. Pouštět se s ním do zápasu je zbytečné. Párkrát jsem ho viděl, když se s někým tahal, a to prostě nemá vůbec cenu," prohlásil už v minulosti pro Právo bývalý útočník Pirátů Michal Vondrka na adresu muže, který měří jen 168 cm a váží něco přes 70 kg.
Měl pravdu. Největší odvážlivci s ním totiž v zápase zle pochodili. Neuspěl dokonce ani skoro dvoumetrový a metrákový obr Milan Jurčina. „Bojovali jsme na zemi v parteru, zkoušel mě přetočit. Jemu se to nepovedlo, mně ano," chlubí se Švehla, který naplno zužitkoval dokonale naučené a zautomatizované chvaty. „Vím, jak ho chytit. Oni nemají opracovaná žebra nebo krk. Takže když dobře zaberu, oni pak povolí," líčí rodák z Hodonína, jenž položil na lopatky i největší siláky. Byť se s některými zapotil.
Tréninky MMA
„S kluky, kteří chodili třeba na tréninky MMA, to bylo těžší. Třeba s Kubou Trefným nebo Kubou Chrpou," vzpomíná. V Litvínově ho však zatím na žíněnku nikdo nevybízel. „Bojíme se teď nějakého zranění, ale už se lehce zkouším přetlačovat. Třeba s Davidem Štichem, kterého jsem znal z Chomutova. Ale jenom v rámci kamarádství," vykládá Švehla.
Zápasnický dres definitivně odložil na prahu čtyřicítky, kdy ještě zápasil v Německu. Poté nastoupil k chomutovským Pirátům. Bývalým svěřencům přitom občas pouštěl na kazetách i své památné vystoupení o titul evropského šampiona. „Bylo to zábavné a srandovní, kluci mi tleskali," směje se 48letý Švehla, jenž spolupracuje i s borci z NHL. „Dodnes trénuju s Ondrou Kašem, jeden rok jsem připravoval i Honzu Ruttu," utrousil.
Kariéru sice uzavřel, přesto zápas i nadále sleduje. Navzdory konkurenci jiných bojových sportů se noví talenti prý stále najdou. „Je ale potřeba s nimi strašně moc pracovat, jezdit s nimi po soutěžích a sparingách. V Česku jich je málo, kvalita taková není, takže kluci musejí jezdit i do Německa, aby se tam vyzápasili. Je to opravdu jenom o kontaktu s nejlepšími, aby si na ně věřili," dodává.
