Už v prvním utkání po koronavirové pauze, které bylo také první pod vedením trenéra Páníka, na sebe Jakub Janetzký upozornil. Fotbalový útočník, který za pár dní oslaví třiadvacáté narozeniny, si při sólu vynutil vyloučení jabloneckého protihráče, Zlín ale čtyřicetiminutovou přesilovku alespoň k vyrovnání nevyužil.
Další faul na něj přišel v sobotním důležitém duelu o záchranu s poslední Příbramí, z nařízené penalty Poznar vstřelil rozhodující gól. Vítězství posunulo Zlín dvě kola před koncem základní části na třináctou příčku. Karviná na něj ztrácí dva, Opava sedm a Příbram devět bodů.
„Trošku jsem se divil, že to rozhodčí nepískl hned. Byl to jasný faul, zpracoval jsem si balon na prsa a Dramé do mě vletěl,“ vrací se Janetzký k situaci ze závěru prvního poločasu, kterou označil jako penaltovou až videorozhodčí. „Po tom faulu mě bolela hlava i za krkem. Ale po nějaké době to přešlo.“
Jak moc jste si oddechli po první jarní výhře a prvním čistém kontu?
Tři body jsou pro nás moc důležité, odpoutali jsme se od Příbrami a vůbec spodních příček. Ale nic to neznamená, stále jsme v tom namočení, tak musíme pracovat pořád stejně a snažit se posbírat nějaké body s Plzní a Slavií.
Poprvé byl přítomen kotel fanoušků. Vnímal jste ho?
Bylo skvělé, že jsme měli možnost hrát aspoň před nějakými fanoušky než na úplně prázdném stadionu. Jejich podpora byla znát.
Souhrn28. ligového kola |
Následně vám nahrály i nedělní výsledky zbylých týmů pod vámi. Domácí remízová zaváhání Karviné a Opavy jste přivítal?
Na výsledky jsem se pak samozřejmě díval. Je dobré, že jsme se od barážových příček odpoutali.
Třinácté místo je výhodné, protože byste pak v nadstavbě hráli třikrát doma a jen dvakrát venku. Jak těžké bude jej udržet?
Máme před sebou nejlepší soupeře v lize, můžeme jenom překvapit. Každý bod s nimi bude velkým úspěchem, Slavia i Plzeň mají neskutečnou formu.
Co vám ukázal jejich nedělní vzájemný zápas, který skončil 0:0?
Ve vzájemném zápase byla možná o něco lepší Slavia. Bylo vidět, že hráčům Plzně moc nevyhovovalo, když na ně slávisté nalezli a vysoko je napadali. Uvidíme, co nám ukážou naše zápasy s nimi, ale myslím, že těžko mezi nimi vybírat snadnějšího soupeře.
Po koronavirové pauze už jste byli v Jablonci a Mladé Boleslavi, teď vás ve středu čeká Plzeň a hned v neděli Praha. Je tolik cestování, obzvlášť v nahuštěném programu, nepříjemné?
Je to těžké, ale cestovat musí všechny týmy. Nám to bohužel vyšlo tak, že teď máme venkovních zápasů víc než domácích, a navíc všechny v Čechách, ale na to se nedá vymlouvat. Je potřeba si s tím poradit. Na druhou stranu máme před středečním zápasem oproti Plzni o den více na regeneraci.
Jak rychle vám při tomhle zběsilém tempu ubývají síly?
Síly ubývají, zátěž jde znát, ale snažíme se regenerovat a v rámci možností trénovat. Všechny týmy jsou na tom stejně.
Od nástupu trenéra Bohumila Páníka jste byl pokaždé v zahajovací sestavě. Věří vám zatím nejvíc ze všech tří trenérů, které jste ve Zlíně zažil?
Vnímám to tak a jsem za to moc rád. Důvěru se mu snažím vrátit co nejvíc na hřišti. Za trenéra Kameníka jsem skoro nenastupoval, spíš jen na posledních pár minut. S příchodem pana Páníka se to naštěstí obrátilo.
Dřív jste hrál spíš v záloze, kouč Páník vás nasazuje do útoku. Vyhovuje vám to?
Nastupuji pod hrotem a mám od trenéra ve hře dost volnou ruku, to mám rád. Jsem v meziprostorech a můžu se pohybovat po celé šířce hřiště.