Historie evropských pohárů - 2000/2001 - Další ukrajinská stopka

Rozdílné nálady zažívaly české kluby v podzimní části evropských pohárů. Zatímco v boji o Ligu mistrů zbyly Slavii oči pro pláč a Sparta se radovala, následný vývoj přinesl více úspěchů a krásných vzpomínek Slavii. V Poháru UEFA se na svou první (i poslední) účast na evropské scéně těšily Drnovice, zatímco Liberec začal psát své o poznání bohatší pohárové dějiny.

Pražská S v této sezóně do puntíku naplnila ono údajné nepsané pravidlo o tom, že více bodů do národního koeficientu nahraje tým, který z kvalifikace o LM propadne do Poháru UEFA (dnes Evropské ligy), kde není tak velká konkurence, než tým, který se do LM paradoxně úspěšně probojuje. Existuje však tolik výjimek, že se snad ani nedá říct, že by pravidlo potvrzovaly. 

Po šesté ze sedmi případů se stala českým mistrem Sparta, a v boji o LM ji tak čekal jediný soupeř. Druhou Slavii čekala dvě kvalifikační kola o LM. Třetí skončily Drnovice, které byly nasazeny do předkola Poháru UEFA, přímo do prvního kola šel vítěz českého poháru Slovan Liberec. Mimochodem ve finále českého poháru se Liberec utkal s Ratíškovicemi - nechybělo tedy mnoho a český fotbal mohly na přelomu tisíciletí v Evropě reprezentovat hned dvě jihomoravské vesnice. 

Zmíněnou čtveřici málem doplnila i Sigma Olomouc, v lize až dvanáctá, záhy však excelující v letním Intertoto poháru. Celkově tento ročník Intertota byl pro české kluby velmi oživující, na rozdíl od předchozích nevýrazných sezón. Vždyť i Blšany, jiná slavná fotbalová vesnice, nasázely osm branek ve dvojzápase běloruskému i řeckému soupeři a narazily až v semifinále právě na Olomouc. Nebo třeba Příbram, další specifický úkaz na fotbalovo-podnikatelské mapě Česka, vyřadila LASK z rakouského Lince, aby u Litavky přivítala anglickou Aston Villu! Sigma přešla přes soupeře z Arménie, Bulharska a Chorvatska, v semifinále přes zmíněné Blšany a ve finále ji čekalo italské Udinese.

Úvodní domácí duel odstartovali Hanáci skvěle a po brankách Muchy a Kováře vedli 2:0. Hosté nakonec srovnali, ovšem i v odvetě měla Sigma blízko k postupu do prvního kola Poháru UEFA. Těsně před koncem držela v Udine postupový výsledek 2:1, v závěru však Italové dokázali dostat zápas do prodloužení a v něm rozhodnout. Finálová účast Sigmy je české maximum v rámci Intertota, které dokázal vyrovnat již jen Liberec o čtyři roky později. Stále je však mít na paměti, že Pohár Intertoto brala řada klubů spíše jako letní přípravu a často nenasazovala své nejlepší sestavy. 



Díky účasti Sparty v základní skupině Ligy mistrů i slávistickému tažení Pohárem UEFA se na české stadiony opět dostaly toho času silné evropské kluby s elitními hráči. V celkem deseti duelech s pěti týmy Anglie, Německa a Itálie se však českým týmům nepodařilo zvítězit ani jednou, zaznamenaly pouze dvě domácí remízy. Úspěšné byly naopak střetnutí s týmy ze severu a východu Evropy. Tedy kromě osudného Šachtaru. 

Celkem se v sezoně 2000/2001 čtyři české kluby v rámci dvou pohárů utkaly ve 28 zápasech se třinácti kluby z jedenácti evropských soutěží. Zaznamenaly mírně pozitivní bilanci 13-4-11 a velmi slušný zisk 6.000 znamenající dvanácté místo mezi 51 soutěžemi. Z jedenácti pohárových duelů české kluby vytěžily sedm postupů. Sparta nenavázala na rok staré účinkování a ve skupině si připsala nelichotivou bilanci 1-0-5.

Formát

Po řadě velkých úprav předchozích let se Liga mistrů i Pohár UEFA hrály ve stejném formátu jako o rok dříve. Do pohárů se po roční pauze vrátily týmy Bosny a Hercegoviny, vůbec poprvé se představily kluby ze San Marina. Celkový počet evropských soutěží zastoupených v pohárech tak vzrostl na 51. Za zmínku stojí jediné uplatnění krátkodobě platícího pravidla o zlatém gólu v historii evropských pohárů, který vsítil Liverpool ve finále Poháru UEFA v přestřelce s Alavésem.



České kluby

Sparta se tentokrát přímo do LM těsně nedostala. Do základních skupin byli nasazeni mistři devíti nejlepších soutěží, Česko bylo desáté. Ve třetím předkole si však Sparta poradila se Zimbru Kišiněv, když obě jednogólová vítězství zajistil Josef Obajdin, a mohla se těšit, jaká zvučná jména přiveze na Letnou tentokrát.

Arsenal (druhý v anglické lize) a Lazio (vítěz Serie A) byly favority skupiny. S ukrajinským vicemistrem, který v předkole přešel přes Slavii, si to podle papírových předpokladů měla Sparta rozdat o třetí místo zajišťující přesun do Poháru UEFA. Na základě výsledků Sparty v LM z předchozích sezón se nedal vyloučit ani atak na postup do osmifinálové skupiny LM. Nic z toho se však tentokrát nekonalo. Úvodní zápas doma Sparta s Arsenalem prohrála o gól. Čisté konto vychytal nestárnoucí David Seaman, gól vstřelil Sylvinho. Fanouškům na Letné se představili také třeba Vieira, Pirés, Ljungberg, Kanu, Henry či Wiltord, který zde o rok dříve nastoupil za Bordeaux. V Římě Sparta jasně podlehla Laziu 0:3. V italském týmu tou dobou řádili Simone Inzaghi, či Marcelo Salas, ve středu doslova tvrdili hru Simeone, Stanković, Nedvěd a Verón, stoperskou dvojici tvořili Couto a Nesta.

Dvakrát prohrál na začátku také Šachtar, byť na Highbury byl bodům blízko, takže karty byly rozdány tak, jak se čekalo. Domácí duel Sparta s ukrajinským soupeřem zvládla, vyhrála 3:2, v Doněcku ovšem o gól (z penalty v závěru) prohrála a vzájemné zápasy měl lepší Šachtar. Předposlední kolo ukázalo, že Arsenal i Lazio jsou někde jinde a zajistily si postup. 

Bylo symbolické, že Sparta ve skupině narazila na Arsenal i na Lazio s Pavlem Nedvědem. Proti sobě si tak zahráli dva nejlepší sparťanští hráči moderní doby. Nedvěd kroutil poslední sezónu před odchodem do Juventusu, Rosického zase vzápětí čekal přesun do Dortmundu, odkud přešel v roce 2006 právě do Arsenalu, kterému ještě na Highbury na podzim roku 2000 vsítil krásný gól, zmírňující sparťanskou prohru 2:4. 

Nedvěd, stejně jako několik dalších hvězd postupujícího Lazia, do Prahy k poslednímu zápasu nepřijel. Přesto italský mistr zvítězil, a definitivně odfoukl sparťanské naděje na třetí místo. Tím spíš, když Šachtar, tehdy ještě výhradně s ukrajinskými hráči, rozdrtil doma Arsenal. Sparta si ve skupině připsala pět porážek a nezopakovala rok starou euforii.

Lazio s Arsenalem se nakonec daleko nedostaly. Lazio překvapivě odpadlo již v osmifinálové skupině, Arsenal vypadl ve čtvrtfinále s Valencií. Ta ve finále podlehla až v penaltovém rozstřelu Bayernu Mnichov.





Slavia v kvalifikaci o LM vyvolala déjà vu na dva roky starý sparťanský smutek. Opět šlo o ukrajinského soupeře, opět o poslední předkolo, opět pražský tým venku vyhrál první zápas o gól. A opět o postup přišel v domácí odvetě v nešťastném závěru. 

Ve druhém předkole si Slavia bez problémů poradila s ázerbájdžánským Šamkirem - na Strahově 1:0, v Baku 4:1. Ve třetím předkole se jelo také na východ. V Doněcku těsně před koncem skóroval Ulich, čímž zařídil výborný výsledek do domácí odvety. Na Strahově však nervózní Slavia nezvládla vidinu postupu do elitní fotbalové společnosti. Podobně jako když před čtyřmi lety nezvládla souboj s Grasshoppers, ani tentokrát nebyla mentálně připravena na důležitý souboj. Šachtar byl daleko lepším týmem, ovšem dlouho nemohl vstřelit kýžený gól. Až v samotném závěru do té doby čarující Radek Černý chyboval a Voroběj poslal zápas do prodloužení. V něm se Slavia sesypala a inkasovala ještě jednou. Do LM šel Šachtar, Slavia se přesunula do Poháru UEFA.

V prvním kole Poháru UEFA, kde Slavia opět našla svou tvář, si Jarolímův tým jednoduše poradil s kodaňským AB. V druhém kole Kozel, Rada, Ulich, Dostálek, Zelenka, Švancara, bratři Doškové a další narazili na krétský klub OFI, kterému Slavia měla co vracet za sedm let staré vyřazení v Poháru UEFA. Tentokrát Slavia souboj zvládla. V Heraklionu dvakrát vedla a přivezla si remízu 2:2. Na Strahově padl první gól až po hodině hry. Do postupového vedení šli hosté, Slavia však odpověděla brankovou smrští - Kuchař záhy srovnal a Zelenka poté hattrickem rozhodl o postupu sešívaných.

Třetí kolo se po dvougólové prohře v Osijeku zdálo být konečnou. Na Strahově ale Slavia spustila potřetí v řadě kanonádu a Tomáš Došek se Zelenkou náskok soupeře brzy stáhli. Komplikací byl ovšem gól hostů znamenající pro Slavii potřebu dalších dvou branek. Tomáš Došek odpověděl svou druhou brankou záhy, ovšem čas nezadržitelně plynul a Osijek vsadil vše na totální defenzivu. Malá chyba v obraně v 90. minutě přeci jen dala šanci ke skórování druhého gólu i Zelenkovi, a ten ji využil. Pátý gól ještě přidal Kuchař. Luděk Zelenka patřil s pěti góly mezi nejlepší střelce ročníku.

Žádný gól už nepřidal on, ani nikdo jiný ze Slavie v osmifinále, ve kterém sešívaní narazili na Kaiserslautern. Aktuálně až třetiligový německý tým tou dobou zažíval svůj poslední vrchol. V roce 1998 jako nováček oslavil bundesligový titul. Byli u toho i Pavel Kuka či Miroslav Kadlec. Brankář Petr Kouba v průběhu sezóny z klubu přestoupil. Proti Slavii pak nastoupil jiný český hráč, svou první sezónu si zde kroutil Vratislav Lokvenc. A kolem něj například mladík Miroslav Klose či velezkušení Mario Basler a Youri Djorkaeff. V Praze se hrálo bez branek, v Kaiserslauternu padl gól jediný. Po hodině hry jej vstřelil právě Lokvenc, a Slavia, která své šance nevyužila, skončila. Kaiserslautern vypadl až v semifinále s Alavésem.



Drnovice ve své jediné pohárové sezóně jednou uspěly, podruhé vypadly. Tým nabitý soudobými či budoucími osobnostmi české ligy vyřadil v předkole bosenský celek Budućnost Banovići. Následně se borci jako Vaniak, Pergl, Holeňák, Erich Brabec, Zavadil, Cupák či Tuma postavili německému Mnichovu 1860. Tehdy čtvrtý celek Bundesligy v kádru například s Thomasem Hässlerem či Romanem Týcem zrovna nastupoval na sestupnou křivku, která k dnešku končí také až ve třetí německé lize, kde se potkává s Kaiserslauternem. Souboj rozhodl jediný gól, který v německé odvetě vstřelil kapitán Kurz. 

Naopak na vzestupnou křivku najel v devadesátých letech Slovan Liberec, jemuž český národní koeficient vděčí za spousty bodů. V roce 2000 se v Evropě objevil vůbec poprvé. Vítěz domácího poháru si v prvním kole poradil s nepříjemným Norrköpingem. Nadějnou venkovní remízu 2:2 doma Slovan potvrdil postupovým vítězstvím 2:1, byť skóre domácí otáčeli až ve druhém poločase. Ve druhém kole nadělil los Liberci dárek. Štajner, Nezmar, Liuni a další se postavili proti Liverpoolu s Carragherem, Gerrardem, Owenem, Fowlerem, Heskeyem či Šmicrem a Bergerem. Na Anfield Road se žádné gólové hody nekonaly. Bezbrankovou remízu odmítl těsně před koncem Heskey. Pod Ještědem pak Škorpilův tým favorita zaskočil a Štajner stav souboje srovnal. Liverpool nakonec svou sílu předvedl, v Liberci vyhrál a následně v cestě za trofejí zdolal Olympiakos, AS Řím, FC Porto, FC Barcelonu a ve finále i zmíněný Alavés. 



Další povedená sezona Česko ponechala na stále poměrně lukrativních pozicích. Z osmé příčky Česko pro nasazení do sezony 2002/2003 sice kleslo na jedenáctou, to však bylo zapříčiněno smazáním historicky nejlepší sezony 1995/1996. V rámci 27 sezónních srovnání samostatné české klubové historie, které je však třeba brát s rezervou, se ročník 2000/2001 řadí na deváté místo. Ani jeden klub vyloženě nepropadl, naopak řada dvojutkání patří v bohaté historii českých klubů v Evropě k těm zapamatování hodným.