Městský soud v Praze chyboval, když nepřezkoumal mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví zakazující přítomnost otců u porodu. Kasační stížnosti dvojice z Rakovnicka vyhověl Nejvyšší správní soud (NSS). Rozhodnutí zpřístupnil na svém webu.
Opatření bylo vydané podle zákona o ochraně veřejného zdraví a zakazovalo v době náporu koronavirové nákazy přítomnost otců či jiného doprovodu u porodu. Městský soud se jím odmítl zabývat, protože v průběhu řízení ministerstvo schválilo nové opatření, kterým to předchozí nahradilo.
Pisatelé návrhu, rodiče v očekávání, přitom včas požádali, aby městský soud přezkoumal i nové opatření. NSS konstatoval, že městský soud měl tomuto požadavku vyhovět. Zohlednil, že se nastávající rodiče v návrhu domáhali ochrany svého ústavně zaručeného práva na soukromý a rodinný život, stejně jako obsahovou a časovou souvislost navazujících mimořádných opatření. Zároveň soud konstatoval, že vzhledem k rychlému sledu vydávání, změn a rušení mimořádných opatření by se v důsledku postupu městského soudu nikdo nedomohl účinné soudní ochrany.
„Z výše uvedeného je zřejmé, že první mimořádné opatření odpůrce bylo nahrazeno obsahově obdobným opatřením, a to v časovém intervalu, který reálně bránil možnosti soudního přezkumu prvního opatření. Nepřipuštění změny původního návrhu stěžovatelů a jeho odmítnutí pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení spočívající v neexistenci napadeného právního mimořádného opatření představuje za této situace porušení práva na spravedlivý proces a práva na účinnou soudní ochranu práv stěžovatelů ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny,“ stojí v odůvodnění dnešního rozhodnutí.
„Doporučení městského soudu navrhovatelům, aby proti pozdějšímu opatření podali nový samostatný návrh, o němž soud zahájí jiné řízení, rozhodně nebylo cestou k takové účinné ochraně,“ uvedla soudkyně NSS Sylva Šiškeová.
Šestý senát zároveň upozornil, že dnes vyslovený právní názor neznamená prolomení koncentrační zásady v řízení o zrušení opatření obecné povahy, ale jedná se o „výklad vztahující se k přezkumu úzce vymezeného typu opatření obecné povahy – opakovaně rušených a nahrazovaných mimořádných opatření odpůrce, u nichž navrhovatelé nemohli bez svého zavinění skutečnosti uvedené v žádosti o změnu sdělit soudu již v původním návrhu“.
Kasační soudci také konstatovali, že je nutné v případech, kdy navrhovatelé tvrdí zásah do svých ústavně zaručených práv a svobod, volit „šetrný výklad hmotněprávních i procesních norem ve snaze zabránit odepření spravedlnosti“.
K takovému výkladu procesních norem se mimochodem přiklonily i dva senáty Městského soudu v Praze, Viery Hořčicové a Štěpána Výborného, které umožnily žalobcům v průběhu řízení před správním soudem změny jejich žalob. Právě to je jedním z důvodů kasačních stížností, s nimiž se proti rozhodnutím těchto senátů na NSS obrátilo ministerstvo zdravotnictví.
NSS nemohl v této fázi řízení posuzovat stěžejní otázku zákonnosti napadených opatření. Řízení tak bude pokračovat před Městským soudem v Praze. NSS se bude v nejbližších týdnech a měsících zabývat ještě několika dalšími kasačními stížnostmi ve věcech mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, respektive vlády.
Stížnost proti zákazu doprovodu u porodu shodou okolností nedávno odmítl také Ústavní soud. Jako důvod uvedl skutečnost, že opatření obecné povahy už pozbylo platnost.
(pd,čtk)
