Obyčejné povídání je někdy víc než do detailů připravená aktivita, je přesvědčená Lenka Bazgerová z olomouckého SeniorCentra SeneCura

Důležitý je individuální přístup ke všem klientům. „Seznámíme se s osobním příběhem každého z nich. Zajímá nás, jakou profesi dělal, co ho bavilo, jaké měl koníčky, a podle toho zhruba zjistíme, jaký typ člověka je před námi,“ vysvětluje vedoucí aktivizační pracovnice Lenka Bazgerová.

Společně se svými kolegy se snaží duchaplně vyplnit volný čas klientů Domova pro seniory a Domova se zvláštním režimem pro seniory s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demence. Občas prý dělají doslova bláznivé věci, někdy až lumpárny - pořádají šnečí závody, zkoušejí divadlo, založí si vlastní univerzitu nebo si pozvou na návštěvu chovatelku se dvěma koňmi. „Důležité je, aby naši klienti projevovali své emoce. Mnozí je totiž skrývají,“ říká Lenka Bazgerová.

Koně uvolnili atmosféru. Jeden z nich došel dokonce až k lůžku imobilní pacientky a položil hlavu na její peřinu. „Všem nám v tu chvíli tekly slzy.“ Dojemné pro ni bylo také vidět 96 letého obyvatele domova, který si troufl projet se po zahradě.

Na otázku, jestli si Lenka Bazgerová s klienty hraje, odpovídá, že ano, ale že každá hra musí mít úroveň a přesná pravidla. „Senioři potřebují hodně mluvit. Cvičíme paměť, snažíme se udržet kognitivní funkce v optimálním stavu, aby zůstali co nejdéle soběstační.“

autor: voj
Spustit audio