Luboš Palata: Polské prezidentské volby ovlivní celou střední Evropu

3. červen 2020

Polsko bylo a zůstává středoevropskou velmocí. O rozšíření Evropské unie před šestnácti roky se někdy říkalo, že to bylo rozšíření o Polsko a několik okolních států.

Dnes je Polsko šestou nejsilnější ekonomikou Evropské unie a z vojenského hlediska je dokonce ještě významnější.

Čtěte také

Situace v Polsku dodnes ovlivňuje nálady v celém regionu středovýchodní Evropy. Problémy Polska s dodržováním nezávislosti veřejnoprávních médií, fungováním právního státu a plnou demokracií vůbec se ve špatném slova smyslu projevily v celém Visegrádu.

Polské prezidentské volby, které byly kvůli koronavirové krizi odloženy z 10. května na pozdější termín, jsou proto zásadní událostí s přesahem do celé střední Evropy i dalšího fungování Evropské unie. I když Polsko není prezidentskou republikou, má v něm hlava státu mnohem větší pravomoci než v Česku či Německu a výrazně se podílí nejen na zahraniční, ale i vnitřní politice.

V situaci, kdy vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) „samovládne“ už pátý rok s jen velmi těsnou většinou hlasů a v druhé komoře parlamentu, v Senátu, je už v menšině, rozhoduje souboj o prezidentské křeslo o jejím dalším bytí, či nebytí.

Začínají se dít věci

V případě, že se současnému prezidentovi Andrzeji Dudovi nepodaří po pěti letech těsné spolupráce s PiS obhájit svůj post, nebude mít totiž dnešní polská státostrana dost síly na přehlasování prezidentského veta pro své zákony.

Čtěte také

Parní válec takzvaných reforem, z nichž především ty, které se týkají soudnictví, označuje Evropská unie za porušování principu nezávislosti soudů a právního státu, by se tak přinejmenším zadrhl.

Ještě před několika týdny se ale zdálo, že Andrzej Duda svůj mandát bez problémů obhájí. Přes koronavirová omezení a nemožnost vedení plné předvolební kampaně se proto snažilo PiS provést volby v původním květnovém termínu. A to i za cenu, že by byly jen dopisní formou. Po nedůstojných zmatcích, kdy dokonce hrozilo odštěpení části vládních poslanců a konec většinové vlády PiS, se volby neuskutečnily a byly odloženy. 

To umožnilo hlavní opoziční síle Občanské platformě nasadit do voleb nového kandidáta, populárního primátora Varšavy Rafala Trzaskowského. Jeho popularita začala velmi rychle stoupat a podle posledních průzkumů by už Dudu v druhém kole rozdílem téměř deseti procent hlasů porazil.

Luboš Palata

Podobně klesají i preference samotného PiS. V Polsku se prostě zřejmě začínají dít věci. A jak jsem již řekl, bude to mít, podobně jako v minulosti, vliv na celý region té naší střední Evropy i na Evropskou unii jako takovou.

Autor je komentátor Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.