Čeká nás průvan v regálech a zdražování? Ostré hádky o kvóty na české potraviny

K novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích přidali svůj třeskutý pozměňovací návrh poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD). Jejich cílem je zavedení 55 % českých potravin na pultech obchodů v roce 2021 s tím, že každý rok by měl tento podíl růst o pět procent až na 85 % v roce 2027.

Právě Balaštíková ve Sněmovně říkala, že je ráda, že se rozpoutala debata o tom, kolik občanů by si přálo více českých potravin v regálech. „Koronavirová situace tomu samozřejmě přispěla, protože jsme si všichni uvědomili, že pro nás je opravdu nejdůležitější zdraví, jídlo, voda a vzduch. To jsou ty nejdůležitější věci, které ve svém životě potřebujeme, to ostatní je většinou zbytečné,“ uvedla a emotivně dodala, že jsme dle ní pozbyli národní hrdost. Rozpoutala se přitom ostrá debata o potravinové soběstačnosti, ale také nahrávce agrobaronům.

Sněmovna o podílu českých potravin v regálech: Margita Balaštíková (ANO) (3.6.2020) | Reprofoto ČT

Poslanec ODS Jan Skopeček během ní varoval před „uregulováním se až do smrti“ a návrh označil jako „návrat k socialismu“. „Dotace a socialismus nejenom v zemědělství máte rádi (...) Ten návrh samozřejmě míří proti zákazníkům. Jestliže budou mít obchodníci menší volbu v tom, co budou nabízet, tak to povede k jedinému - k menšímu výběru pro zákazníka a k vyšším cenám,“ míní. Čeští spotřebitelé by dle Skopečka navíc neměli být nuceni k tomu, co mají kupovat.

Prouza: Tunel na peněženky lidí

Jde o „tunel hnutí ANO na peněženky všech lidí“, zuřil před úterním jednáním Sněmovny na twitteru šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Shrnul, co všechno podle něj kvůli návrhu na konečný podíl 85 % potravin v regálech obchodů hrozí. Omezení výběru zákazníkům, výrazné zvednutí cen, likvidace specializovaných prodejen i přihrání miliard největším agrokoncernům, míní Prouza.

Regály plné českého zboží? Už nekoupíte dětské příkrmy, vepřové a cibuli, varují sedláci

Také podle Prouzy návrh „mezi řadou občanů vyvolal strach z návratu k prázdným regálům, nekvalitní produkci a omezené nabídce, které si pamatujeme z dob komunismu“.

Kalousek: Předražené odpadky pro větší zisky agrobaronů

Na sítích bouřil i Miroslav Kalousek (TOP 09). „Předkladatelé jsou si samozřejmě vědomi, že návrh v EU narazí. Jenže to řízení bude chvíli trvat, trh bude mezitím přeobsazen a především se budou čerpat miliardové dotace na ′zvýšení soběstačnosti′. A to jim jde. Vysávat stát i jeho obyvatele,“ míní exministr financí.

A apeloval: „To se nesmí stát! Nikdo v téhle zemi (levicový, pravicový, apolitický) si nezaslouží jíst předražené odpadky pro větší zisky agrobaronů. Braňme se! Nenechme si zakázat svobodný výběr kvality i ceny!“ 

Babiš: Nedělejte ze mě pitomce

Proti návrhu se přitom postavil i premiér Andrej Babiš (ANO), který před volbami zdůrazňoval téma dvojí kvality potravin a nyní odmítá, že by v případě návrhu poslankyně ANO šlo o nahrávku Agrofertu. „Nepodporuju. Když přišel vir, tak jsme byli rádi, že byly potraviny k dostání,“ řekl CNN Prima News.

A na reportérku se obořil: „Prosím vás, nedělejte ze mě pitomce. Mám střet zájmů, jak ráda říkáte. Nebudu se k tomu vyjadřovat. Dal jsem na to svůj názor. Na klubu jsem řekl, že tenhle návrh poškozuje mě a mou bývalou firmu. Asi máte pocit, že potřebuju nějaký zákon, aby si moje bývalá firma přilepšila. Není to pravda. Já se tím nezabývám. Řeší to pan Faltýnek.“

Faltýnek: Jde o podporu českých zemědělců

Šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek ve Sněmovně tvrdil, že jde právě o řešení problému dvojí kvality potravin. A apeloval, že „bychom měli vyslat jako ČR českým zemědělcům a potravinářům i veřejnosti jasný signál, že máme zájem na tom, aby se v ČR prodávaly zejména české potraviny“.

Faltýnek zažádal o návrat tisku do 2. čtení, aby se našel kompromis. „Zatím ten kompromis nalezen není,“ připustil. Návrh na opakování 2. čtení pak jasně prošel, pro bylo 151 ze 171 poslanců s tím, že se debata vrací i na zemědělský výbor, který Faltýnek vede.

Kalousek na něj na plénu reagoval slovy: „To není pravda, že na to všichni zemědělci čekají, na takovýto signál. Např. Asociace soukromých zemědělců, což je několik tisíc farem, převážně rodinných, se jasně vyjádřila v tom smyslu, že si něco takového nepřeje a že to rodinné farmy poškodí. Ano, umím si představit - a pro ně je to také děláno - že by to bylo velmi výhodné pro velké, průmyslově hospodařící zemědělské společnosti, ale bylo by to nesmírně nevýhodné pro rodinné farmy, pro sedláky, kteří se v tomto smyslu vyjádřili. O tom, že by to znamenalo zvýšení cen a zhoršení kvality pro české spotřebitele, o tom snad ani nemusíme hovořit, to je snad logický důsledek omezení konkurence.“

Sněmovna o podílu českých potravin v regálech: Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) (3.6.2020) | Reprofoto ČT

Toman: Proč vozit jablka z Jižní Ameriky?

S plamenným projevem na obhajobu návrhu vystoupil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Také dle něj jde o hledání podpory českých zemědělců - bez ohledu na jejich velikost.

„Všichni, kteří proti tomu vystupují, jsou zastánci obchodních řetězců v dané době (...) My se nebavíme a neviďme to pořád přes nějaký holding a přes cokoli dalšího, tady je tisíce výrobců potravin, kteří se nemohou dostat do obchodních řetězců, protože obchodní řetězce jednoznačně preferují potraviny ze svých mateřských zemí, když mohou. My se bavíme, že tady není český česnek. Nemůže tady být, když není garance odbytu, když někdo upřednostní čínský česnek,“ upozorňoval.

„Zákazník nerozhoduje o ničem, rozhoduje řetězec, zákazník si kupuje, co mu řetězec nabídne,“ podotýká ministr.

„Je to úlet!“ Povinný podíl českých potravin nijak nepomůže, říká šéf zemědělců

„Někdo říká: krůtí maso zdražilo. Ano, zdražilo od té doby, co se nechovají v ČR krůty v dostatečném množství,“ upozorňoval Toman. A zmínil i „šetření uhlíkové stopy“, pokud by se omezily dovozy ze zahraničí. „Já nevidím důvod, abychom vozili jablka z Jižní Ameriky v sezóně, nevidím důvod, abychom dováželi hrušky,“ říkal Toman a postěžoval si na to, že se mu v roušce „blbě mluví“.

„Bavme se konkrétně o soběstačnosti a řekněte si to obráceně – snížení závislosti na dovozech,“ bouřil dále ministr. „My jsme si to zemědělství zničili, protože jsme si ho nechránili,“ míní.

„Nebavíme se jen o produkci potravin, ale my se bavíme o krajině. Jestliže nebudeme mít jablka do supermarketů, nemáme sady, jestliže nebudeme mít zeleninu v supermarketech, nemáme zeleninu na poli, jestliže nebudeme mít chmelnice, nebudeme produkovat pivo, jestliže nebudeme produkovat brambory, nevím, co tam místo toho budeme dělat. To je ta rozmanitost krajiny, po které všichni voláte, ale nechcete dovolit zemědělcům, aby ty produkty uměli prodat,“ dodal Toman.

Bendl: A co když se neurodí?

„A co když se neurodí, pane ministře? Co když prostě úroda nebude? To přijdete s tím, že budete měnit kvóty, nebo se to nějak udělá? Vždyť přeci to je absurdní a absolutní nesmysl. Tomu sami nemůžete věřit, že bude fungovat, že nařídíte prodejcům, že budou prodávat 85 % české potraviny,“ reagoval exministr zemědělství Nečasovy vlády Petr Bendl (ODS). 

K povinným procentům českých potravin v regálech řekl, že na podpoře českých potravin, aby jich bylo více na trhu a aby byly kvalitní a dostupné, se všichni shodnou. Odmítl ale cestu „povinných kvót na pultech“ a „socialistický inženýring“. „To je cesta, která je proti zákazníkovi, a dokonce i proti produkci samotných českých potravin,“ míní.

Dle něj nejde o zákazníka, ale o firmy, které následně budou čerpat dotace. „Tohle není cesta, jak podpořit větší produkci českých potravin, tohle je cesta, jak podpořit velké producenty. Ti budou moci zvýšit kapacity, a protože omezíme dovozy, abychom se do kvóty vešli, budeme zvedat ceny a on to ten náš zákazník zaplatí. Tohle prostě ne, tudy cesta nevede,“ kritizoval návrh.

Podle exministra se můžeme jen závistivě dívat do Rakouska či Bavorska, kde dominují lokální potraviny, protože si je lidé kupují nejen v obchodech, ale i od sousedů či z vedlejších vesnic. Bendl vedle toho zmínil i nutný dovoz komodit, které v naší zeměpisné šíce nejsme schopni vypěstovat. „Já už se těším na ty české pomeranče a české banány a českou rýži a další produkty, které tady lidé často kupují a potřebují je,“ dodal.

Jurečka: Květák neumíme, hovězí maso vyvážíme

Do debaty se zapojil i další exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Popisoval příběh farmáře, kterému odmítl nejmenovaný řetězec poslední dva kamiony cibule, protože se ji rozhodl dovézt z Holandska. „Ta cibule skončí na hnoji,“ podotkl s tím, že i když Česko v řadě případů využívá volný trh v EU, v případě potravin dle něj funguje, když si jednotlivé státy chrání svůj vlastní trh.

Sněmovna o podílu českých potravin v regálech: Exministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) (3.6.2020) | Reprofoto ČT

Jurečka šil i do „obrovských marží“ řetězců. „Zmiňuje se tu cena květáku. Kdyby u nás český zemědělec za posledních 25 let nebyl od té produkce nucen odejít z různých důvodů a květák jsme tady uměli dělat, tak by tady ta nabídka byla daleko silnější a ta cena byla nižší,“ uvedl s tím, že o soběstačnosti se mluví právě i kvůli koronavirové krizi.

„Hovězí maso, v tom jsme špička. Máme špičkový genetický materiál, vozíme ho do celého světa. Když tady vidím dovezené hovězí maso z Jižní Ameriky s obrovskou uhlíkovou stopou, s tím, že kdo to tam vyrábí, to vyrábí s obrovskými dopady na životní prostředí, nedodržuje zdaleka standardy sociální a jiné, které dodržují naši zemědělci, s tím já osobně mám velký problém,“ dodal Jurečka.

Bláha: Z vesnic jsou noclehárny. Pirátovi vadí regulace

Poslanec ANO Jiří Bláha se na problém díval z jiného úhlu pohledu - varoval, že „z našich vesnic se staly noclehárny“. „Lidi z vesnic pracují ve městech, protože na vesnici není práce, a to je to základní, co pochopili od nás na západ, že si udržují tu práci ve vesnicích tím, že využijí půdu, živočišnou výrobu a všechny ty věci, které se spojují dohromady,“ podotkl.

Babiše šokoval nákup v Německu. „Měl jsem se střelit do nohy,“ napsal o ANO

„Mně se nelíbí to falešné dilema, které je podsouváno, že kdo je proti návrhům na povinný podíl českých potravin v obchodech, tak je nepřítel českých zemědělců a fanoušek zahraničních řetězců. Já si myslím, že Piráty lze podezírat z řady věcí, ale rozhodně ne z toho, že bychom byli fanoušci zahraničních řetězců,“ reagoval Pirát Radek Holomčík a kritizoval navrhovanou regulaci, která dle něj problémy zemědělců nevyřeší.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) označil debatu o potravinové soběstačnosti v době koronavirové za zcela legitimní. „Paradigma se změnilo tím koronavirem. Najednou je to velký benefit, když si na svém území můžeme vyrábět zdravotní prostředky. Potraviny budou druhá, třetí vlna, až se budou blížit nějaké další podobné krize. Určitě to není o nějaké regulaci v primitivním slova smyslu,“ podotkl.

Klaus ml.: Nechci čekat na letadla z Ruska a Číny s potravinami

O větší soběstačnosti v potravinách mluvil i Václav Klaus mladší. „Vždyť si všimněte u zeleniny a ovoce, tam jsme na 20 procentech soběstačnosti a zrovna to jsou ty ceny, které rostou nejraketověji. Já se skutečně nechci dožít stavu, že to bude jak u roušek a budeme čekat, až doletí letadlo z Marrakéše, Ruska nebo Číny a doveze potraviny,“ varoval.

Zkritizoval Babiše za to, že „mediální poradci to vyhodnotili, že by to ANO mohlo poškodit a teď to stahujete“. Exministr Bendl se divil, že Klaus mladší obhajuje regulace a omezování volného obchodu. „Kdybych to neslyšel na vlastní uši, tak bych tomu nevěřil,“ podotkl Bendl. Klaus ml. se dle něj nechal „vlákat do pasti“, Klaus si stěžoval na „trapné osobní útoky“.

„Tady přece nejde vůbec o českého zemědělce, tady jde o skupinu potravinářů, kteří hledají způsob a hledají nástroj, neboť žádný řetězec nepatří do žádné skupiny, skrze vládní struktury na ně není možné jinak dosáhnout, než jim nadefinovat pravidla tak, aby poslouchali a říkali: tohle budete prodávat a za takovouhle cenu. Vždyť to je hledání způsobu, jak jinak vlastnit řetězce a diktovat jim, co, komu a za kolik budou prodávat. Vždyť je to úplně falešné,“ dodal Bendl. 

Okamurovec si pletl, co se pěstuje a co chová

Došlo však i na další bizarní situace - to když poslanec SPD Radek Koten vyzdvihoval soběstačnost a vzpomínal, že před rokem 1989 pracovalo 30 procent občanů, dnes je to prý 3,5 procenta. „Odpovídá to i tomu, že pěstujeme daleko méně hovězího a daleko méně vepřového,“ říkal.

„Když to sleduje veřejnost, abychom nebyli my zemědělci za úplné pitomce. Jedna věc je, co se pěstuje, to jsou rostliny. Chovají se zvířata. Ale chápu, že se to plete. Prosím pěkně, v produkci živých zvířat, hovězího jsme plně soběstačná země, jsme exportní země,“ opravil ho Jurečka.

Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik, který před revolucí působil jako zootechnik v JZD Dalešice, uvedl, že s návrhem na povinný podíl českých potravin v řetězcích a obchodech přišli již v roce 1997. „Tehdy to neprošlo o jediný hlas a bylo to 80 procent. Tehdy mělo ještě české, moravské a slezské zemědělství kapacitu, aby těch 80 procent v pohodě naplnilo. Ten sešup nastal - on už byl - ale nastal ten nejdramatičtější až pak. A dneska holt máme problém,“ dodal.