Sněmovna kvůli zbraňové směrnici EU podpořila změny českého práva

Novela navazující na zbraňovou směrnici EU má podle Hamáčka převzít unijní regulaci držení zbraní v nezbytně nutné míře. „Dopad na střeleckou veřejnost bude minimální, nic zásadního se pro ni nezmění,“ řekl Hamáček. Podle něj se nenaplní apokalyptické scénáře, že někdo někomu bude odebírat zbraně. Podle předsedy SPD Tomia Okamury nicméně novela omezuje i držitele historických a znehodnocených zbraní. Kriticky se k novele postavila i předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).

Dosavadní kategorie zbraní se podle vládního návrhu rozšíří o dvě nové. Budou do nich spadat legálně vlastněné zbraně, u nichž například majitelé dosud neměli ohlašovací povinnost, a nemusely tak být zaregistrovány. Týká se to například historických, znehodnocených nebo plynových zbraní, které budou nově spadat do přísnější kategorie. Kolik takových zbraní budou muset jejich majitelé nově zaregistrovat, podle podkladů není jasné. Jejich počty se odhadují na desetitisíce až statisíce.

V souvislosti se zkrácením doby platnosti zbrojních průkazů z deseti na pět let se počítá s tím, že se sníží správní poplatek ze 700 na 400 korun. Norma také omezuje držení zásobníků na více než deset nábojů pro dlouhé zbraně a více než 20 nábojů pro krátké zbraně.

Cílem novely je zachovat práva a povinnosti oprávněných držitelů zbraní. 

Zákaz paramilitárních ozbrojených skupin dostal šanci

Ve sněmovně dostal šanci také zákaz zakládání a organizování paramilitárních ozbrojených skupin k prosazování politických nebo ideologických cílů. Po prvním čtení zamíří k výboru. Návrh také zavádí dobrovolné kurzy střelecké přípravy. Jejich účastníci by spadali do zálohy k zajištění bezpečnosti a obrany státu.

„Nelze vyloučit vznik mimořádné situace, kdy bude potřebná pomoc občanů,“ uvedl za předkladatele ze všech sněmovních stran Jiří Mašek (ANO). Podle Jiřího Kobzy (SPD) se konečně vytvoří právní rámec k dobrovolnému zapojení střeleckých spolků i jednotlivců do vnitřní bezpečnosti a ochrany státu. Předlohu v debatě podpořil také Leo Luzar (KSČM), podle kterého si jen s technickými úpravami zaslouží schválení.

Zákaz paramilitárních (polovojenských) ozbrojených skupin by zahrnoval podle předlohy i jejich vyzbrojování a účast v nich. Za porušení zákona by hrozila pokuta až 200 tisíc korun a zákaz nakládání se zbraněmi. Předloha dále výslovně umožní nosit příslušníkům ozbrojených bezpečnostních sborů a strážníkům služební zbraň i v době mimo službu. Mohli by používat také svou soukromou zbraň.

Návrh na povinný podíl českých potravin na pultech se vrací k projednání

Sněmovna se také zabývala pozměňovacími návrhy zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.

Návrh na minimální podíl kritizovaly Hospodářská komora i Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nich by norma byla v rozporu s evropským právem a vedla by ke zdražování a snižování kvality zboží.

Sněmovna schválila změny v podmínkách pro pěstování chmele

Sněmovna ve středu schválila novelu zákona o oběhu osiva a sadby, která přinese nové podmínky pro šlechtitele a pěstitele chmele. Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, například ruší povinnost provádění zkoušek užitné hodnoty odrůd chmele pro registraci.

Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský, který pěstitele kontroluje, ale bude zkoumat vzorky rozmnožovacích materiálů chmele za nových podmínek. Dodavatelé budou muset tři roky uchovávat záznamy o vlastnostech materiálu.

Ministerstvo zemědělství v důvodové zprávě vysvětluje, že v osmdesátých letech se začala sadba chmele na českém území vyrábět pomocí mikrorozmnožování na médiích v laboratorních podmínkách. Zákony to však doposud nezohlednily a někteří dodavatelé uvádí podle ministerstva do oběhu sadbu, která již podmínky uniformity nesplňuje. Podle nových podmínek, které novela přináší, bude moci ústav uznávat jen porosty, u nichž bude schopný ověřit odrůdovou pravost.

Dopravci zřejmě budou muset zajistit dodržování přestávek

Dopravci budou muset zajistit dodržování povinných přestávek řidičů nákladních automobilů. Počítá s tím novela zákona o silniční dopravě, kterou sněmovna schválila. Novela také zavádí opatření proti neoprávněným zásahům do tachografů. Nyní ji dostane k projednání Senát. 

Novela zavádí pravidla pro bezpečnostní přestávky řidičů z evropského práva. Přestávky mají zabránit nebezpečným situacím vznikajícím kvůli přetížení řidičů a případným nehodám způsobených únavou za volantem. Právě únava řidičů patří podle statistik Besipu k nejčastějším příčinám nehod na silnicích.

Řidič kamionu musí přerušit jízdu po čtyřech a půl hodinách, a to minimálně na 45 minut. Nejdéle přitom řidič může jet mezi dvěma denními odpočinky devět hodin, dvakrát týdně to lze prodloužit na deset hodin.

Údaje o plnění bezpečnostních přestávek a době odpočinku musí řidiči zaznamenávat prostřednictvím tachografu, pokud je jím jejich vozidlo vybaveno. U aut, která nejsou vybavena tachografem, budou moci záznamy zapisovat ručně nebo zaznamenávat na jiném zařízení. Předloha také zakazuje vyrábět, nabízet, prodávat nebo montovat zařízení, která slouží k neoprávněnému ovlivňování tachografu. Za porušení tohoto zákazu bude hrozit pokuta až pět milionů korun.

Na návrh Vojtěcha Munzara (ODS) sněmovna zrušila vládnou navrhované zúžení dosavadní výjimky, aby se regulace vztahovala u vybraných vozidel jen na jízdy nad 50 kilometrů místo dosavadních 100 kilometrů. Podle Munzara toto zúžení výjimky nepožadovala EU, ale vložilo ho tam české ministerstvo dopravy.

Taxikáři nesmí bránit v kontrolách, schválila sněmovna

Sněmovna na návrh hospodářského výboru schválila ustanovení, že neplatný průkaz řidiče taxislužby bude moci nově odebrat odborná osoba pověřená výkonem státní správy, policista nebo strážník. Rozvolňuje místní příslušnost úřadů při podávání žádosti o oprávnění řidiče taxislužby. Žadatelé budou moci požádat kterýkoli příslušný dopravní úřad.

Sněmovna přijala návrh poslance a současně starosty Prahy 7 Jana Čižinského (za KDU-ČSL), který má taxikářům zakázat, aby bránili úředníkům nebo policistům v kontrolách. Podle něj to má zamezit situacím, kdy provozovatel mobilní aplikace nebo zprostředkovatel taxislužby po zjištění, že šlo o kontrolní jízdu, zablokuje pražskému magistrátu technické prostředky nezbytné pro objednání jízdy.

Sněmovna nepřijala návrh, který měl usnadnit odklízení koloběžek

Sněmovna naopak po rozsáhlé debatě nepřijala Čižinského návrh, který měl usnadnit městům odklízení odložených sdílených koloběžek z ulic. Upravit měl poskytování vozidel v rámci takzvané obecní mobility. Čižinský chtěl vložit svůj návrh právě do novely silničního zákona.

Návrh vyvolal mezi poslanci rozsáhlou debatu. Podle zpravodajky k novele Zuzany Ožanové (ANO) byl Čižinského návrh špatně napsán. „Když je zákon špatně napsaný, tak je problém ho v praxi realizovat,“ uvedla.

Čižinský upozorňoval, že povalující se koloběžky na chodnících jsou nebezpečné, zvláště pro nevidomé chodce, pokud na ni narazí. Není podle něj možné spoléhat se na to, že ji občan odklidí. Nemůže ji odklidit ani městská policie, pokud se dá obejít a je kolem ní víc než 1,2 metru místa.

Provozovatelé námořních lodí budou muset pojistit posádku

Sněmovna už ráno schválila novelu zákona o námořní plavbě. Provozovatelé námořních lodí plujících pod českou vlajkou tak budou muset pojišťovat členy své posádky. Pojištění by mělo námořníky ochránit například před případným nevyplacením mezd. Nyní zákon dostane k projednání Senát. Novela přejímá požadavky evropské směrnice, které mají zlepšit systém ochrany námořníků.  

Dolní komora dále volila dalšího člena vedení Nejvyššího kontrolního úřadu. Členem kolegia zvolila Michala Šmucra, který je podle médií spoluautorem programu hnutí SPD. Šmucr doposud působil jako ředitel prostějovského gymnázia Jiřího Wolkera. V tajné volbě získal 105 hlasů, zapotřebí jich bylo alespoň 92. V kolegiu nahradí ekonomickou manažerku a vystudovanou matematičku Hanu Pýchovou, která začátkem května na svoji funkci v kolegiu rezignovala. 

Sněmovna bude ještě dále jednat o zákazu klecových chovů slepic

Sněmovnu čeká na jednom z příštích zasedání bitva o zákaz klecových chovů slepic, který chce část vládních i opozičních poslanců v čele s Piráty v zákoně o ochraně zvířat. Proti zákazu se ve středu postavil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), podle něhož by to znevýhodnilo české drůbežáře ve prospěch dovozců z cizích zemí. Zákaz by tak podle jeho odpůrců měl smysl v případě, pokud by k němu přistoupila celá EU. 

 Zákaz od roku 2027 prosazuje skupina poslanců kolem Jana Pošváře (Piráti), podle něhož nosnice v klecích jsou týrané a trpí stresem a deprivací. Termín zákazu podle Pošváře souvisí s patnáctiletou životností klecí. Zákaz používání takzvaných neobohacených klecí začal platit od roku 2012. Poslanec připomenul, že se obchodní řetězce dobrovolně zavazují k tomu, že vejce z klecových chovů nebudou nabízet od roku 2025. Toman doporučil nechat na spotřebitelích, aby si sami zvolili, která vejce si budou kupovat. Poslanci o zákazu rozhodnou zřejmě za dva týdny.