Když vypukla koronavirová krize, nahlásili zaměstnavatelé na úřadech kurzarbeit - což je zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát - pro 10,1 milionu lidí. Pracovat v tomto režimu jich po úředním schválení začalo 71,6 procenta.
Kurzarbeit prudce zmírní dopad viru na německou ekonomiku, zjistila studie |
Zvláště postižený je sektor služeb, kde na kurzarbeit podle zjištění Ifo přešlo 2,4 milionu lidí, tedy 24,5 procenta všech zaměstnanců, průmysl a obchod. Naopak nejméně byli opatřením postiženi pracovníci ve stavebnictví, kterých tak minulý měsíc bylo zaměstnaných jen 22 000, tedy 4,1 procenta.
Na rozdíl od finanční krize, kdy se více než 80 procent pracujících na kurzarbeit soustřeďovalo v průmyslu, se tento mechanismus rozšířil v koronavirové krizi na téměř všechna hospodářská odvětví.
V úterý budou o opatřeních na podporu ekonomiky zasažené koronavirem jednat německé vládní strany konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokraté (SPD). Rozdělovat budou 80 miliard eur (2,1 bilionu Kč).
