Richard Konkolski - vzpomínka na setkání s legendární osobností, jeho neuvěřitelný příběh

Patří mezi nejslavnější suchozemské mořeplavce světa, který si svojí 7 metrovou jachtu Niké sám vlastnoručně postavil od A do Z před více než 50ti lety ve sklepě bohumínského paneláku. Následně se úspěšně několikrát zúčastnil prestižních závodů osamělých mořeplavců z Velké Británie do USA. V silné konkurenci s Niké ve své třídě i vyhrál. Se stejnou lodí absolvoval i roční cestu kolem světa a stal se tak prvním suchozemcem, kterému se to podařilo. Vzhledem ke své svobodomyslnosti se stával režimu nepohodlným a byl mu zadržen pas. Pro Richarda žádná překážka není dost velká, nemožnost cestovat vyřešil po svém: „svoboda nebo nic“. V roce 1982 nalodil svého 5tiletého syna a manželku Mirku na svou Niké, napnul plachty a z Polska odrazil spoléhající se jen na sílu větru přes rozbouřený oceán vstříc břehům Nové světa. Nejednou si bouře a mnohametrové vlny s Niké pohrávaly uprostřed Atlantiku jako se sirkou. Nejednou je bezvětří a hladina jako zrcadlo uvěznily na několik dní bez pohybu.
V Americe, jak jinak než na břehu oceánu žil několik desetiletí. I zde sbíral cenné kovy a vytvořil několik světových rekordů v mořském yachtingu. Richard je takový český patriot, že o americké občanství požádal až po ukončení své aktivní kariery, aby všechna prvenství a rekordy byly připsány jeho rodné zemi.
V Československu byl mezitím odsouzen na 11 let vězení (po odvolání byl trest snížen na 10,5 let). Američané si ho vážili jinak, za svou činnost a přínos společnosti byl oceněn Prezidentskou medailí z rukou Ronalda Reagana. U nás se mu poct a ocenění dostalo po roce 89 (mj. vyznamenání Za zásluhy).
Napsal několik knih, mojí nejoblíbenější je Solo přes Atlantik, kterou mne podepsal, když jsem ho navštívil něj doma na Rhode Islandu, nejmenším státě USA. Přístav, kde před téměř čtyřiceti lety přirazil ke břehu má z domu na dohled. Stejně tak jeho manželka i syn. Rodina je stále pohromadě.
Richarda – mého hrdinu z knížek svého mládí – jsem poznal jako skromného, kamarádského, srdečného, zábavného a neustále usměvavého člověka plného energie, optimismu, vitality a životního elánu. Seděli jsme spolu pod mapou světa označenou jeho cestami, dlouho si povídali, smáli se a z okna pozorovali Richardovu největší životní lásku a vášeň – moře. Byl to pro mne životní zážitek, na který nikdy nezapomenu. Díky za něj, Richarde, ať se ti i nadále daří!