Martine, jak byste popsal dosavadní průběh své letní přípravy?
Už asi šestým rokem je to u mě dost podobné. Dopoledne kompletní trénink, po obědě odpočinek a pak individuální program podle potřeb.
Trénujete pod dohledem kondičního trenéra?
Ano, scházíme se ve skupince zhruba šesti hokejistů a dohlíží na nás kondiční kouč, který se o nás pečlivě stará.
Když pomineme posilovnu, máte radši kolo, nebo kolečkové brusle?
Zrovna nedávno jsem si v závislosti na spolupráci s jednou firmou pořídil speciální podvozky na kolečkové brusle. Bohužel jsem na nich ale ještě nestál. Až se na nich rozjedu a uvidím, co to se mnou udělá, tak dám vědět (smích). Co se týče kola, to k tomu samozřejmě patří. Jezdím jak v terénu, přírodě, tak na spinningovém kole.
Když jste působil v KHL, probíhala vaše letní příprava stejně jako v extralize?
Hodně podobně. Kemp nám ale začínal na začátku července, kdy následovala společná posilovna, kola a už i led. V podstatě to ale bylo dost podobné, po návratu k týmu následoval takřka stejný proces.
S Tomášem Plekancem jsme se bavili o tom, jak je důležité v létě preventivně cvičit partie, které má hráč v průběhu sezony náchylné na zranění. Taky si na tohle dáváte pozor?
Jasně, v tomhle to má každý hokejista jinak. Je důležité si uvědomit, co koho trápí, co komu vyhovuje víc a přistupovat k tomu individuálně. Jiné je to samozřejmě v mládí, kdy je zvykem, že se vytvoří velké skupinky a všichni dělají v podstatě to stejné. U starších a zkušenějších hráčů už je tenhle způsob tréninku přežitý.
U vás to evidentně funguje, protože se vám daří předcházet zraněním, že?
Za tu dobu, co jsem v Kometě, jsem měl jen zlomenou ruku. Problémy s vazy nebo svaly naštěstí nemívám a doufám, že se na tom nic nezmění (smích). Je to o způsobu tréninku, stavbě těla a určitě i dalších faktorech, které na to mají vliv.
V uplynulé sezoně jste vynechal jen jedno utkání. Vybavujete si důvod?
Kdybych měl být upřímný, čekal jsem, že těch vynechaných zápasů bude víc. Utrpěl jsem totiž náraz hlavou o mantinel a vůbec jsem netušil, co bude následovat. Zřejmě to byl otřes mozku, těžko říct, jestli lehký nebo nějaký závažnější. Nemůžu soudit, protože jsem to nikdy předtím nezažil. Každý mi říkal, ať si na to dám pozor, že se vrátím do tréninku a rozbolí mě hned hlava. Naštěstí to rychle odeznělo a mohl jsem fungovat dál.
Nakonec jste odehrál 51 zápasů, ve kterých jste posbíral rovných 50 kanadských bodů. Cítil jste v průběhu sezony, že vám to hodně lepí?
Je pravda, že góly a body naskakovaly pravidelně. Šlo to, cítíte se na ledě líp, nemusíte se stresovat a nahánět body pod tlakem, což člověka na jednu stranu potěší, ale já jsem si to nepřipouštěl a nepřikládal tomu velkou váhu. Cílem bylo dostat se do play-off a tam udělat úspěch. Jak to dopadlo už teď víme.
V podstatě každý pátý gól Komety padl z vaší hokejky. Bylo těžké se opakovaně prosazovat, přestože vám kvůli zranění vypadl z první formace postupně Peter Mueller i Petr Holík?
Asi všichni vidí, že když hrajeme v kompletním složení, tak nám to na ledě docela sedí. Bohužel jsme se museli nejdřív vypořádat s absencí Petera a pak přišlo i zranění Holase. Obojí bylo složité.
Přesto z toho bylo ve vašem podání 29 vstřelených branek. U některých z nich to bylo z velké části tím, že jste byl ve správný čas na správném místě. Byla to náhoda, nebo to vychází právě z těch zkušeností?
Těžko říct (smích). Člověk to štěstíčko samozřejmě trochu potřebuje, aby se to k němu správně odrazilo. Hodně akcí ale bylo vyloženě nacvičených. Věřím, že na to navážu v následující sezoně, bude mě to dál bavit a zadaří se nám.
V základní části ročníku 16/17 jste získal 20 kanadských bodů, o rok později 30, pak 41 a jak už bylo řečeno, tak v uplynulé sezoně rovných 50. Co ročník, to minimálně 10 bodů nahoru...
Zraju jak víno, že (smích)? Na papíře jsou to hezká čísla, škoda jen, že na ledě je to tak složité.
Tým Komety doznal pro následující sezonu spousty změn. Co říkáte na jeho aktuální podobu?
Zůstalo pár starších kluků, jinak se hodně omladilo. Co si tak všímám, asi to bude všude dost podobné. Spousta týmů obměňuje, hodně hráčů končí. Každopádně máme super posily, Ralfs bude velkým přínosem do obrany, Peter vypadá taky perfektně. Určitě ale budou potřebovat čas na adaptaci do nového týmu. Musíme se na to připravit a vytvořit chemii.
Jak byste okomentoval zapojování mladých teenagerů do A-týmu Komety?
Za čtyři roky, které působím v Brně, dostalo šanci opravdu hodně mladíků. Vždycky je to ve výsledku na nich, jak se s tím poperou. Všeobecně je po mladých kvalitních hráčích hlad, dostává se jim relativně brzo velká šance prorazit. Všude mají dveře otevřené, ale nesmí se tím vším uspokojit. O omlazování se mluví každý rok a ve všech týmech. Celá extraliga chce omlazovat, je to takový trend, ale často to dopadne tak, že klíčové momenty musí odehrát starší zkušenější hráči. Určitě jsem pro omlazování, musí se zrychlit, využít té jejich energie, ale jak říkám, mladí musí chtít a zasloužit si to.
Květen proběhl bez mistrovství světa. Není vám to vzhledem k perfektní formě, do které jste se dostal, líto?
Samozřejmě je škoda, že na mistrovství nedošlo. Vždycky to k tomu období patřilo, ale nic s tím neuděláme. Nemá smysl o tom spekulovat, nikde není napsané, že bych tam byl, nebo nebyl, takže bych to dál nerozvíjel.
Máte teď kromě rodiny a tréninku více času na své koníčky?
Rád si zahraju golf nebo tenis a věnuju se v podstatě všemu, co se točí okolo sportu.