V pátek 29. května 2020 se od 17:30 uskutečnila na Řeporyjském náměstí demonstrace prorusky orientovaných osob nazvaná (i s převzatou gramatickou chybou) „My víme komu čest a sláva patří“. Impulsem ke shromáždění byla demonstrace z 22. května 2020 před ruskou ambasádou, na které starosta Řeporyjí Pavel Novotný označil maršála Ivana Stěpanoviče Koněva za „špínu chlapa“ a Otakar van Gemund pak před vstupní branou rozlil z krvavé konve červenou barvu před jednu z výjezdových bran ambasády. Stalo se tak pouhý den poté, kdy si proruští aktivisté připomínají výročí úmrtí maršála. Protest byl orientován na ruské publikum.
>>Psali jsme: Před ruskou ambasádu instalovali konve, přišel i starosta Řeporyjí
Řeporyjská protiakce
Už při vstupu k pomníku vlasovců bylo vidět odbíhající ženu, která telefonuje velmi pravděpodobně starostovi Řeporyjí nebo někomu mu blízkému, že se musí něco udělat, protože tu jsou „komunistický ku*vy“.
Vzápětí se z městského rozhlasu, který je přímo u pomníků, rozezvučel rychle kolísavý tón sirény megafonu, který zcela přehlušil běžné hovory demonstrantů.
„Pozor, pozor, hlášení městského rozhlasu. Kdo chce vidět idioty, ať se dostaví k pomníku vlasovců. Opakujeme, kdo chce vidět idioty, ať se dostaví k pomníku vlasovců. Na místě souběžně probíhá přehlídka košťat […] Konec hlášení,“ hlásil starosta Pavel Novotný, ale městský rozhlas jeho slova zašuměl, takže účastníci na místě pouze tušili, že zaznělo něco provokativního, ale nevěděli, co přesně.
Nakonec v městském rozhlase pustili písničku Karla Kryla „Bratříčku, zavírej vrátka“.
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný je jeden ze tří komunálních politiků, kteří jsou pod policejní ochranou.
Památník vlasovcům
Na náměstíčku v Řeporyjích stojí od konce dubna pamětní deska věnovaná vojákům Ruské osvobozenecké armády (ROA), kteří padli při osvobozování Prahy od nacistů. Na pamětní desce je napsán citát z knihy Souostroví gulag Alexandra Solženicyna „Zdali všichni Češi pak pochopili, kteří Rusové zachránili jejich město?“
Vedle pamětní desky stojí kovový stožár s malým sovětským tankem, na kterém je položená nacistická přilba. Plastiku vytvořil významný umělec, který si nepřál být jmenován.
Mezi Českou republikou a Ruskou federací již několik let probíhají spory o výklad historie, tato akce byla doprovodnou k těmto sporům.
Papírové návrhy památníků
Proruští aktivisté za veřejného vedení Jiřího Černohorského přistoupili k vytváření papírových návrhů památníků, které instalují po Praze.
Jiří Černohorský pro řeporyjskou akci vyrobil návrh, jak by měl vypadat pomník osvoboditelům, měl na mysli samozřejmě vojáky Rudé armády, a jal se ho instalovat na kovový stožár. Papírovým kartonem překryl věnec s fialovou stuhou a cedulkou ROA. Na kartonu byla zobrazena vlajka České republiky nad vlajkou SSSR. Poté na štaflích vylezl až k malému tanku a přikryl ho látkovým váčkem s potiskem vlajky České republiky.
Naposledy aktivisté vytiskli na papír sochu maršála Koněva a instalovali ji na piedestal, kde socha kdysi stávala.
Jejich modely nemají dlouhého trvání, tento řeporyjský byl po skončení demonstrace odstraněn Policií ČR, jak zaznamenal na videu reportér Sputniku.
Projevy
Aktivista Jiří Černohorský tvrdí, že kdyby nebyla bitva u Stalingradu, bitva u Kurska a jiné bitvy, tak by se žádný den D nekonal, Sovětský svaz by neosvobodil Československo, neměli bychom vlastní zemi a nemluvili bychom vlastním jazykem. Český jazyk považuje za krásný se všemi jeho nářečími, a nic z těch tisíce krásných slov by tu nebylo, kdyby nebylo právě maršála Koněva a vojáků Rudé armády, a nejenom sovětských vojáků, ale i maďarských, polských, rumunských a všech dalších národností, které bojovaly za mír. Zásluhu vidí i u československých vojáků.
Akce by se nekonala, kdyby starosta Řeporyjí Pavel Novotný minulý týden před ruskou ambasádou nepošlapal čest člověka, kterému vděčí za to, jak dnes Praha vypadá. Nacisté tehdy neutíkali před malou Buňačenkovou divizí, kdyby už v Československu nebyly vojáci Rudé armády, domnívá se Černohorský. Nacisté utíkali, protože měli za zády 1. ukrajinský front.
Demonstrace s „krvavou konví“ z minulého týdne na výročí úmrtí maršála Koněva ho rozlítila jako forma největší neúcty k památce na osvoboditele.
A pak Černohorský vyjmenovává všechny medaile z celého světa, kterými byl maršál Koněv vyznamenán. A ptá se, jak je možné, že si ho v České republice politici neváží, když v jiných zemích dostal ocenění? Jak je možné, že někdo povyšuje vojáky ROA, jejich sedmdesát hodin prospěšných prací při osvobozování Prahy, a ignoruje jejich předchozí zločiny? Nepopírá však, že vlasovci k osvobození Prahy přispěli, ale nemyslí si, že jim přísluší mít památník.
Černohorský podobné pocty považuje za „nacistické choutky“ politiků, stejně jako prodej nacistických kalendářů. Popisoval, jak nacisté zabíjeli lidi podle národnosti a rasy, a tohle údajně čeští politici teď podporují. Ať se podívají do očí dětem, s kterými dělal Mengele pokusy.
Z hloučku lidí kolem Jiřího Cihláře se ozvalo slovo gulag.
„Nezabíjeli jen nacisté, ale i Sověti,“ vysvětluje marně mladá žena. Vzbudili ihned pozornost a stali se terčem slovních přestřelek.
*Starosta Řeporyjí nacismus nepropaguje, nezastává se ani Mengeleho, ani Hitlera, nemá nic společného s prodejem nacistických kalendářů, není ani podporovatel koncentračních táborů. Jiří Černohorský mu to v projevu podsunul. Demonstrace byla zaměřena na ruskou veřejnost a v Rusku z českých politiků dělají nacisty, stejně jako se to děje například vůči politikům na Ukrajině (kauza Hončarenko).
Josef Skála z KSČM připomněl smutné výročí 47 let od úmrtí maršála Ivana Koněva. Zemřel koncem května 1973. A podílel se na osvobození Prahy, za tím si stojí.
Vyjádřil se k písničce od Karla Kryla, která zazněla v městském rozhlase. Karel Kryl by dnes stál na jejich straně.
Sovětský svaz obdivuje za to, jak se dokázal postarat o 19,5 milionů sirotků, kteří přišli ve válce o rodiče. Z milionu z nich vyrostli významní lidé.
Podle Skály je mlčící většina v České republice vlastenecká a demokratická, proti ní stojí síly revanže.
Na to se ozval Jiří Cihlář: „Kdo vás, soudruhu, opravňuje mluvit za tu mlčící většinu?“
Josef Skála odpověděl: „Prosím policii, jestli by tady tohoto člověka mohla zklidnit, aby nenarušoval naše pokojné shromáždění.“
Policie ale nikoho na jeho žádost nevykázala, přišla jen blíže dohlížet na názorovou výměnu s přítomnou Ruskou, která se snažila poznámku verbálně eskalovat.
Přítomná Ruska mávající ukazováčkem na skupinku odpůrců začala na Cihláře provolávat: „Vy fašista!“ Přitom jí snímaly kamery ruských zpravodajců.
Závěrečného slova se ujala přítomná Ruska, aniž by se přítomným představila. Nejprve se omluvila za svou špatnou češtinu. Její projev se vedl v duchu citového prožívání událostí po odstranění sochy maršála Koněva. „To srdíčko to hrozně bolí,“ shrnula. Poděkovala všem, kteří na demonstraci přišli, rovněž i účastníkům facebookové skupiny přátel Rusů. O komunálních politicích se vyjádřila jako o „ha*zlech“. Tento vulgarismus používala i proti Jiřímu Cihláři.
Nakonec protestovala proti tomu, jak se informuje v českých médiích o Donbasu.
Závěrečné zajímavosti
Jelikož demonstrace byla zaměřená na ruské občany, i transparenty byly napsány v azbuce.
Na transparentech bylo v překladu napsáno: „Odpusťte nám, bratři v Rusku“, „Ruské přátelství navždy“, „Novotný, Hřibe, Koláři, brzy budete za mřížemi“.
Na akci byli přítomní Rusové. Zajímavostí bylo, že český korespondent Sputniku Vladimír Franta během rozhovorů s občany zcela náhodně vybral i tyto ruské, byť jsou pro domácí scénu zcela neznámí a na demonstracích jsme si jich dříve nevšimli.
Vladimír Franta ve své reportáži dále zmínil řeporyjský kamerový systém provozovaný ve spolupráci s policií, díky němuž je pomník vlasovcům neustále hlídán. Socha maršála Koněva ale střežena kamerovým systémem nebyla.
Během protestu policisté odváděli postupně bokem osoby, které se nějakým organizačním způsobem podílely na protestu.
