Lidovky.cz: Loni lékaři v ČR předepsali třikrát víc antidepresiv než o sedm let dřív. Odpovídá to asi 600 tisícům pacientů, kteří lék užívají každý den. Co stojí za takovým nárůstem?
Vysvětlení je celkem jednoduché. Za prvé, deprese je první poměrně destigmatizovanou psychiatrickou nálepkou, dokonce je tu a tam módní se pochlubit „depkou“. Čím víc lidí se nebojí zajít s něčím k psychiatrovi, tím víc je toto „něco“ léčeno. Za druhé, ruku v ruce s nárůstem bezpečnosti antidepresivní léčby a zkušeností s jejím podáváním se postupně pro jednotlivé preparáty uvolňovala preskripční omezení. Dříve nová antidepresiva patřila do rukou pouze specialistům, dnes většinu z nich předepisují i praktičtí lékaři. A za třetí, antidepresiva se ukázala být velmi vhodnými také k léčbě úzkostných poruch, kterých je mnohem víc než depresí, a nespavostí.
Je ale třeba zdůraznit, že navzdory velkému nárůstu spotřeby antidepresiv značná část pacientů, kteří by měli být léčeni, se k odpovídající léčbě nedostane. Celosvětově se uvádí, že je správně léčeno jen asi 20 procent depresivních nemocných. Jiní zase dostávají „pilulky“ zbytečně nebo nesprávně.
Lidovky.cz: Kdy se k předepsání těchto léků přistupuje?
Nejčastější antidepresiva může předepisovat prakticky každý lékař. Měl by tak ale činit na základě správné diagnózy, případně na doporučení psychiatra. Antidepresiva jsou indikována u středně těžkých a těžkých depresí, některá také u úzkostných poruch a u některých druhů nespavosti. Pokud se užívají u bipolární poruchy (maniodepresivity), pak vždy v kombinaci se stabilizátory nálady, aby se předešlo přesmykům do mánie a rozkolísání průběhu.
Lidovky.cz: Jak antidepresiva působí?
Antidepresiva několikerým mechanismem zvyšují nabídku některých neuropřenašečů, tedy látek, které v mozku přenášejí „chemicky“ signál z jednoho neuronu na druhý, na centrálních synapsích (nervových spojích). Mezi tyto neuropřenašeče patří zejména serotonin, noradrenalin a v menší míře i dopamin. S tímto působením také souvisí převod signálu do nitra nervových buněk až na úroveň genomu, kde se aktivuje tvorba látky označované jako BDNF (Brain Derived Neuronal Factor), jež působí na nervové spoje jako „hnojivo na zahrádku“, tedy vede ke košatění synapsí, pučení nových výběžků a na některých místech i ke vzniku nových buněk.
S jistou nadsázkou a značným zjednodušením lze antidepresiva přirovnat k jakýmsi „mozkovým vitaminům“. To však neznamená, že by to byly léky bez nežádoucích účinků. Některá mohou vést ke kardiovaskulárním komplikacím, mohou zvýšit riziko krvácení, vyvolávat sexuální dysfunkce a mohou mít interakce s jinými léky, jež většina nemocných zároveň užívá z jiných důvodů.
Užívání antidepresiv poroste. současný stav je pro psychiku velká zátěž |
Lidovky.cz: Předpokládám, že neléčí příčinu psychického stavu, ale jen mírní následky. Co dalšího je nutné k navrácení pacienta do normálu?
Někdy stačí, když vám antidepresivní léčba „nahodí řemen“, začnete zdravě spát, zlepší se vám nálada a sebevědomí a dostanete energii řešit si své záležitosti vlastními silami. Jindy je to běh na delší trať a vyžaduje jednak pátrání po tělesných zdrojích depresivního syndromu (poruchy štítné žlázy, krvetvorby, onkologické onemocnění...), a také psychoterapii.
Lidovky.cz: Nemají pacienti strach, že když jednou užívají antidepresiva, budou muset do konce života, byť s přestávkami?
Někteří strach mají a to je také jedna z příčin, že je předčasně přestanou užívat. Obavy jsou v určitém procentu případů opodstatněné, protože někdo vskutku musí brát udržovací dávku antidepresiv celoživotně, aby se mu hluboké depresivní stavy nevracely. Ale to nemusí být úplně špatně, vždyť spousta nemocných bere celoživotně léky na cukrovku, další na tlak a jiní aspoň anopyrin. A je to mnohdy méně zapotřebí než u té deprese. Nu a konečně významná část nemocných se po odeznění deprese může zařadit zpět do normálního života i bez prášků. Bohužel se nedá dost dobře předem odhadnout, do které skupiny kdo patří.
Lidovky.cz: Jaká další stigmata dopadají ve společnosti na pacienty s duševní chorobou?
Nejvíce stigmatizovaná jsou psychotická onemocnění (schizofrenie), protože jsou mediálně vždy spojovaná s něčím neblahým. Dočtete se, že bývalý pacient psychiatrické léčebny zabil svou maminku, ale nedočtete se stejně pravdivou zprávu, že jiný bývalý pacient psychiatrické léčebny předložil v parlamentu novelu významného zákona. Značně stigmatizované jsou také demence, za které se – zejména v počátcích – rodiny stydí.
Užívání antidepresiv poroste. současný stav je pro psychiku velká zátěž |
Lidovky.cz: Neobáváte se, že v současné vypjaté době přibudou pacienti, kteří tlak neustojí a začnou se hromadně obracet na psychiatry a psychology?
Myslíte to tak, že by důsledky koronavirové pandemie napomohly překonat ostych z psychiatrie, a uspíšily tak destigmatizaci? Uvidíme, nepředbíhejme. Spíš to záleží na tom, zda budeme mít možnost se z toho všeho vyhrabat vlastním přičiněním (eustres), nebo zda upadneme do neřešitelných stavů bezmocnosti (distres). Ve druhém případě lze předpokládat značný nápor na psychiatrickou a psychologickou péči. Moji kolegové v Národním ústavu duševního zdraví neotálejí a snaží se situaci mapovat a předvídat. Vytvořili tedy anonymní dotazník a výsledky šetření nyní zpracovávají.
