Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Voda z přeplněných přehrad smetla město i se sbírkou Pontiaců

Mirek Mazal
Diskuze (0)

Nezkrotný živel navždy změnil malé městečko ležící pod hrází. Blízko vody sídlilo i provizorní muzeum s dílnou, obojí zasvěcené jednomu americkému modelu.

Průtrže mračen minulý týden naplnily zastaralé přehrady Edenville Dam a Sanford Dam v Michiganu. Obě stavby na toku Tittabawassee nevydržely nápor vody a slabé hráze povolily. „Něco takového jsme v okrese Midland dosud neviděli. Procházet něčím takovým uprostřed globální pandemie je téměř nepředstavitelné,“ posteskla si unavená guvernérka Gretchen Whitmerová bojující současně s koronavirem a záplavami spravovaného města.

Americké Benátky pod hrází

Přehrada Edenville z roku 1924 trpěla minimálně dvouletými problémy s hodnocením kvality stavby, řešilo se převzetí novými vlastníky. Mnohem dříve se stalo to, co muselo a masivní záplava protrhla i čelní stranu vodního díla Sanford ležícího nad stejnojmenným městem. Uvnitř hranic malé obce roky sbíral auta Tim Evans, který je letitým pečovatelem Pontiaců Fiero a zároveň majitelem obchodu s autodíly na tyto nevšední sběratelské exponáty.

Prozíravý Tim přesunul tucet milovaných kupé mimo domnívanou záplavovou oblast. Auta zůstala stát bokem a zbývalo jen doufat, že poprvé v životě nenateče voda až do garáže. Ujišťování o nezranitelnosti hrází samozřejmě nefungovalo a po nehorázném náporu vody se z klidného města Sanford staly americké Benátky.

Nejhorší záplavy v dějinách okresu zalily ulice včetně majetku Evanse, který ještě před několika dny plánoval uskutečnit aukci unikátních vozidel a náhradních součástek. Kromě několika motorů bylo k mání na výběr mezi sadou Pontiaců z 80. let, zajímavé byly také napodobeniny Lamborghini Diablo či Countach. Iniciovaný prodej byl samozřejmě zrušen, ale možná se zájemci dočkají, protože v nešťastném okamžiku nastal malý zázrak.

Provizorní muzeum bylo umístěno v zadním traktu pozemku, kam narazila odplavená kůlna sousedů. Konstrukce domu ustála příval hrůzy a uvnitř uložené cennosti nebyly zasypané troskami, zůstaly tedy opravitelné vlhkosti a blátu navzdory. Pod střechou teoreticky přežily zbylé exkluzivity včetně doprovodného vozidla pace car z roku 1984 nebo závoďáku z okruhů severoamerické organizace International Motor Sports Association. Jeden z Pontiaců byl lakován modrou barvou, kterou na karoserii dostalo jen 4400 dalších exemplářů. „Jsou stále krásné, ale teď jsou mokré,“ pronesl Tim na adresu svých utopených pokladů. On sám počítá s nejhorším, zdevastované kusy jsou zralé do šrotu, i když se některé vozy podařilo nastartovat.

Kromě sbírky aut bylo v ohrožení mnoho součástek včetně jedinečného šestnáctiventilového motoru DOHC od Cosworthu, který byl s červenou hlavou instalován pouze v prototypu Pontiacu Fiero hnaného vpřed výkonem 400 koní. Vedle dřevěné krabice s agregátem čekala na utopení řada použitelných dílů od karosařiny přes elektroniku až po vnitřní segmenty interiérů.

Timův podnik lákal bývalé zaměstnance General Motors, jedno z vozidel bylo dokonce vlastnoručně podepsané inženýrem GM Halkimem Aldikactinem, který je považován otcem Pontiaců Fiero. Místo plné lidského zapálení a automobilové historie ustálo vodní smršť, nicméně konkrétní škody po povodní ještě nejsou sečteny.

Evans byl mezi deseti tisíci evakuovanými a může být rád, že bylo možné některé kusy nastartovat a odvézt pryč, i tak se jim nevyhne nutná oprava.

Mirek Mazal
Diskuze (0)

Doporučujeme