Příští měsíc dodá koncern Airbus první nové letouny A-330 MRTT upravené na tankery pro stíhačky a další vojenské stroje. Belgie, Německo, Norsko, Nizozemsko, Lucembursko a také Česko objednaly dohromady osm těchto speciálů pro doplňování paliva za letu. Kdyby se česká, belgická nebo nizozemská armáda rozhodly pro samostatný postup, počáteční investice i provozní náklady by pro ně byly příliš vysoké.
Šestice evropských zemí NATO převezme dodávku prvních dvou z osmi letounů A-330 MRTT pro letecké tankování a dopravní mise, oznámila bruselská centrála aliance. Zbývajících šest bude nasazeno do roku 2024.
Tankery budou sloužit i pro přepravu nákladu a osob nebo jako létající nemocnice. Tyto schopnosti bude možné využít třeba při dodávkách zdravotnického materiálu nebo evakuacích.
Jeden stroj unese až 45 tun nákladu nebo 267 cestujících. Ve zdravotnické verzi pak může mít na palubě šest jednotek intenzivní péče či 16 lůžek.
„Ne všechny letové hodiny zabere doplňování paliva ve vzduchu,“ uvedl systémový manažer projektu Jan der Kinderen z alianční agentury NSPA pro podporu a zadávání zakázek, která nákup letounů zařizuje.
Program VFR, což je zkratka pro mnohonárodní víceúčelové tankovací a dopravní flotily, je jedním z mála příkladů, kdy členové NATO společně vlastní a provozují vojenské vybavení. První letoun má dorazit do Nizozemska na operační základnu v Eindhovenu v červnu - oproti původnímu plánu po „omezeném zpoždění kvůli koronaviru“, jak stojí ve zprávě aliance.
„Pro české letectvo to přinese řadu výhod. Při výcviku i operacích,“ řekl šéfredaktor magazínu Letectví + kosmonautika Jan Čadil.
A-330 MRTT posílí schopnosti vzdušných sil zapojených zemí a rozšíří operační možnosti jejich stíhaček F-16, F-35, Eurofighter, Tornado a Gripen a také většiny ostatních letounů používaných aliancí, včetně nákladních C-17.
Šest zemí sdílí investice do nákupu strojů i náklady na letové hodiny pro mise. Podle ministerstva obrany stál český podíl jednorázově 594 milionů korun. Každoročně má Česko na provoz přispívat částkou ve výši asi 32 miliony korun a dalšími deseti miliony na personál. Náklady za předpokládaných třicet let provozu tak dosáhnou 1,87 miliardy korun. Armáda počítá i s tím, že by podobně jako u letounů včasné výstrahy AWACS zajistila několik členů posádek tankerů.
Německo jako největší finanční přispěvatel získá 5,5 tisíce letových hodin ročně, Nizozemsko dva tisíce, Belgie tisícovku, Lucembursko dvě stě a Norsko a ČR shodně po stovce hodin ročně. Předpokládané využití má být zhruba 1 100 hodin na letadlo za rok, flotila osmi strojů má potřeby šestice zemí zcela pokrýt.
Pro výcvik tankování za letu nebo pro takzvaný airpolicing, tedy střežení vzdušného prostoru zemí NATO, využívají čeští piloti služeb například italských, švédských či amerických tankerů. Ty jsou však velmi vytížené.
„Museli jsme se pokaždé dohodnout s někým, kdo tanker má. V Evropě je jich nedostatek a každý vždy upřednostnil své letectvo,“ dodal Čadil.
Vedle nizozemského Eindhovenu, který je hlavní základnou pro pět z předpokládaných osmi letounů, budou zbývající tři umístěny na předsunuté základně v německém Kolíně nad Rýnem.
