Výbuch metanu usmrtil před 60 lety na Dole Hlubina v Ostravě více než 50 horníků
Šedesát let uplynulo od tragédie na Dole Hlubina v Ostravě. Výbuch metanu nepřežilo 54 horníků a další tři skončili v nemocnici. Bylo to jedno z největších důlních neštěstí od konce války.
Na začátku 60. let, kdy vládnoucí komunistický režim kladl hlavní důraz na objem vytěženého uhlí a opomíjel pravidla bezpečnosti práce, se v krátkém časovém sledu přihodilo podobných tragédií hned několik. Tehdejší Rudé právo o tragédii informovalo až dva dny po výbuchu, v úterý 24. května, kdy se již konalo poslední rozloučení s většinou obětí.
Výbuch zasáhl sloj Flora a kromě 54 obětí si vyžádal i tři zraněné. Všechny oběti se otrávily, v dole ani nebyl zaznamenán požár. Z celé oblasti se podařilo zachránit 19 horníků. Počtem obětí se jednalo o třetí nejtragičtější důlní neštěstí v poválečné historii.
Následné vyšetřování prokázalo, výbuch zapříčinil zkrat elektrického osvětlení. Na záchranářských pracích se podílelo 260 záchranářů a vyprošťování obětí v těžkých podmínkách v nízkém porubu trvalo sedmnáct hodin.
Vůbec nejvíce horníků (319) zemřelo na území dnešní ČR v květnu 1892 na dole Marie v Březových Horách u Příbrami. Druhé nejtragičtější neštěstí (a nejhorší na Karvinsku) se stalo v červnu 1894, kdy při požáru na dolech Františka a Jan Karel zahynulo 235 havířů. Následuje výbuch a následný požár na dole Nelson III. v Oseku u Duchcova, při němž v lednu 1934 zemřelo 142 lidí.
Životy 108 horníků si pak kromě tragédie z března 1885 v dole Jan Karel vyžádal také požár na Dole Dukla v Havířově-Dolní Suché v červenci 1961. Jeho příčinou byl omylem spuštěný a posléze vznícený pásový dopravník.
Důl Hlubina (německy Tiefbauschacht) byl založen roku 1852 významným průmyslníkem Salomonem Mayerem Rothschildem. Po druhé světové válce byl důl zestátněn, začleněn do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly a v letech 1946 až 1949 krátce přejmenován na Důl Bohumil Laušman. Po změně politických poměrů se znovu vrátil ke svému původnímu názvu.
Těžba uhlí zde probíhala od 60. let 19. století až do roku 1992. Za dobu svého trvání vytěžil důl přes 47 milionů tun koksovatelného uhlí. Důlní jámy byly po zastavení těžby zasypány.
Důl Hlubina v současnosti tvoří společně s přilehlou koksovnou a vysokými pecemi Vítkovických železáren ojedinělý industriální komplex, známý jako "ostravské Hradčany". Dnes je soubor zapsán mezi národní kulturní památky ČR a usiluje o zapsání na seznam UNESCO.
Související
-
Pomník tragické události z roku 1961 z areálu dolu Dukla v Havířově zmizí
Pomník připomínající úmrtí 108 horníků v havířovském Dole Dukla se přesune. Areál někdejšího dolu totiž funguje jako podnikatelská zóna, kde vyroste i třídička odpadu.
-
Bolt Tower a Důl Hlubina jsou Stavbami roku 2015
Průmyslový důl, základní škola, most nebo fontána řízená počítačem. To všechno jsou Stavby roku 2015. V Betlémské kapli je v úterý večer udělila Nadace pro rozvoj a...
-
V opuštěném ostravském dolu Jeremenko pracují 600 metrů pod...
Na Ostravsku, jehož podzemí je provrtáno štolami jako ementál, se uhlí už netěží. Co se ale děje v hlubinách chodbami prošpikované země? Jak dnes vypadají staré opu...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
