Toulky zmizelou Vodolkou aneb nad dobovými fotografiemi Odoleny Vody, Dolínku a Čenkova – díl první „Květnová“ ulice
Pro první díl zamýšleného cyklu krátkých zastavení nad dochovanými dobovými fotografiemi Odoleny Vody, Dolínku a Čenkova jsem si dovolil vybrat něco oku lahodícího. Připojená kontaktní fotografie formátu 9 x 6 cm není sice příliš kvalitní, ale daleko důležitější je myslím to, co se fotografovi nejspíše někdy v průběhu 60. let minulého století podařilo zachytit. (Fotografie není datovaná, nicméně z některých indicií na dalších snímcích téhož souboru, zejména dámského oblečení, by to ta šedesátá léta s největší pravděpodobností být mohla). Je na ni jako základní záchytný bod zobrazen kostel sv. Klimenta a část komunikace, vedoucí z tehdejší vodolské návsi serpentýnou kolem kostela a za fotografovými zády míjející městský hřbitov z jedné strany a Velký háj z druhé strany a mířící vstříc „staré teplické“ silnici (608), byť o pár desítek metrů jižněji než dnes (změna jejího směru souvisí až s výstavbou dálnice a jejím přemostěním na počátku 90. let). Když ve druhé polovině 70. let 20. století byly u nás pojmenovány komunikace, dostala ta snímku víc než oprávněně název „Květnová“. Jednak pro připomínku tragických květnových událostí roku 1945, kdy na ní bylo ustupujícími nacistickými jednotkami zastřeleno 13 obyvatel Odoleny Vody a Vodochod, druhak podle nepřehlédnutelné aleje stromů. Škoda, v současnosti již podél cesty žádné stromy nerostou, ani travnatá plocha mezi městským hřbitovem a kostelem není oplocena, ale zkuste si to jenom trochu představit: když tehdy všechno v květnu rozkvetlo, musela to být nádhera, viďte! A já věřím, že vždycky kvetly také k poctě těm, kteří tehdy v roce 1945 i za nás položili své životy. Za případná doplnění a poznámky předem děkuje Roman Straka.