Růst HDP je třeba zpochybňovat, s kvalitou života tolik nesouvisí
Jakub KrahulecKoronavirová krize znovu podnítila debatu o způsobech měření kvality života. Lidské životy, duševní zdraví anebo kvalita životního prostředí mají i podle českých expertů hrát ve statistikách větší roli než hospodářské zisky.
Jak a jakým směrem znovu rozpohybovat ekonomiku po koronavirové krizi budou řešit vlády po celém světě. Osm z deseti Britů si podle nového průzkumu přeje, aby tamní vláda v současných plánech upřednostnila kvalitu života obyvatel před zvyšováním hrubého domácího produktu. Také v České republice přibývá hlasů, které žádají, aby se před růstem za každou cenu upřednostnily životní podmínky lidí a ekologické ohledy před zájmy velkých firem.
Průzkum mezi Brity ukazuje, že ekologická a sociální řešení krize mohou nacházet podporu napříč politickým spektrem. Dvě třetiny ze dvou tisíc dotázaných by ji upřednostnily i po skončení krize. Nevládní organizace Positive Money, která průzkum zadala, žádá na jeho základě britskou vládu o zveřejňování většího množství dat o kvalitě života a životního prostředí.
„Nesmíme vládu nechat zvyšovat HDP způsoby, které by šly na úkor životů, duševního zdraví či životního prostředí,“ komentovala výsledky průzkumu pro britský deník Guardian ředitelka Positive Money Fran Boaitová. Podle ekonoma Martina Černého z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity se krize v kapitalistických ekonomikách v poslední době nestávaly podnětem pro zásadnější transformaci, s palčivostí ekologických otázek ale vůle pro změnu narůstá.
„Situace je jiná, evidentnější než po finanční krizi roku 2008. Také tlak řady ekonomů, nejen environmentálních, je nyní výrazně silnější,“ myslí si Černý. Že bez snižování emisí nelze ochránit krajinu před suchem a umíráním lesů, si podle březnového průzkumu agentury STEM myslelo 87 procent Čechů.
Potřebu hospodářské obnovy, která by před ekonomickým růstem dala přednost kvalitě života a ochraně planety zdůrazňuje jak společné stanovisko ekologických organizací, tak manifest Bez solidarity není imunity, pod nímž jsou kromě ekologů podepsáni také představitelé odborových svazů, intelektuálové z různých oborů, vědci.
„Stejně jako hospodářský krach v roce 2008 bude tato krize formovat naši zemi pro nadcházející roky. V roce 2008 však vlády zachránily především ty nejsilnější, kteří si to vylobovaly — banky a velké korporace. Obyčejní lidé a ochrana životního prostředí zůstaly na druhé koleji,“ myslí si Jan Freidinger z organizace Greenpeace. Další stovky organizací sdružené v Klimatické koalici a Zeleném kruhu vládu žádají, aby využila finanční injekci, kterou nabízí Zelená dohoda pro Evropu.
Ukazatel HDP zakrývá náklady, které nese společnost i příroda
„V ekonomice, postavené na akumulaci kapitálu, je zájem lidí na tom, co na ně zbude, zcela pochopitelný,“ říká k ekonomickému rozměru dnešní situace Martin Černý. Zcela odhlédnout od ekonomického růstu ve prospěch indikátorů kvality života a životního prostředí v současnosti podle něj ovšem nejde.
Směšování růstu hrubého domácího produktu s pokrokem může vést ke zkreslení. „Chyba však nespočívá v ukazateli jako takovém, ale spíše ve významu, který mu přisuzujeme. Pro měření ekonomického a společenského pokroku používáme špatnou metodologii. Pod vedením indikátoru, který společenské blaho neměří, se zaměřujeme na cíle, jejichž dosažení nevede ke zlepšení kvality života,“ píše ekonom a politik Jiří Čáslavka v publikaci Indikátory kvality připravené Zeleným kruhem a Hnutí Duha.
Zastánci ekonomického nerůstu dokonce tvrdí, že další zvyšování HDP nevede v ekonomicky nejvyspělejších státech k nárůstu blahobytu. „V praxi jsme však zažili léta růstu — přesto je dluhů, chudých a nezaměstnaných pořád dost. Zadlužili jsme se, abychom mohli růst, a teď musíme růst, abychom dluhy splatili,“ vysvětluje ekonom z barcelonské univerzity Giorgios Kiallis past kapitalistické ekonomiky.
Zatímco celosvětově roste HDP od konce druhé světové války prakticky nepřetržitě, alternativní ukazatele ukazují povahu současné globální ekonomiky z jiné stránky. Globální index míru (GPI), který od nárůstu HDP odečítá mimo jiné negativní dopady produkce na životní prostředí, podle studie z roku 2013 stagnuje již od poloviny 70. let.
„Číslo je vždycky zjednodušení. Ale i třeba údaj o tom, že naše řeky jsou čistší než dřív nebo že spotřebováváme více energie, nežli dřív, mohou maskovat to, že energii či produkty, jejichž výroba dříve zamořovala naše řeky, nyní dovážíme odjinud a řeky se zamořují tam. Takže každé číslo je potenciálně zneužitelné nebo vypovídá jen o malém výseku reality,“ vysvětluje ekonomka Naďa Johanisová.
Zatímco úhrn hrubého domácího produktu ukazuje intenzitu a rychlost, s jakou stát přeměňuje zdroje ve zboží, jiné indikátory mohou lépe postihnout, jaké má ekonomická činnost dopady na přírodu a společnost. Mocenské struktury a toky kapitálu se změnou náhledu ovšem nemizí, pouze se mohou stávat viditelnějšími.
Kvalita života je kombinací objektivních faktorů a subjektivního vnímání různých lidí. „Podle respondentů ve výzkumu Medianu je pro kvalitu života důležitá nezaměstnanost, podíl exekucí, kriminalita, znečištění životního prostředí, dostupnost zdravotnictví a mateřských škol,“ uvedl pro iRozhlas Daniel Prokop. Data o kvalitě života v České republice zveřejňuje také projekt Obce v datech, který hodnotí možnosti, které se občanům v daném místě nabízejí.