Marie Feryna publikovala v řadě českých literárních časopisů. Debutovala básnickou sbírkou Před setřením (2016, nakl. Dauphin), následně vydala knihu Osa (2018, nakl. Adolescent). V červnu tohoto roku vyjde její třetí kniha s názvem Black Screen (znovu nakl. Adolescent). Její básně byly přeloženy do několika evropských jazyků. Je zastoupena v ročence Nejlepší české básně 2018 (Host). V roce 2017 založila kolaborativní queer projekt AXIS, s nímž příležitostně vystupuje, a v roce 2019 utvořila s básnířkou a režisérkou Luciou Kramárovou fetish goth projekt Púčik.
Uvedený oddíl básnické sbírky Black Screen s názvem bar / the duke of burgundy je v knize zařazen jako předposlední. Dvojí název odkazuje jednak k celkové koncepci sbírky, která je rozdělena na oddíly podle tzv. Kübler-Ross modelu a jeho fází (tzv. pět fází smutku/umírání), jednak k vlastnímu obsahu jednotlivých básní. Zkratka bar označuje bargaining, tedy smlouvání; iluzorní naději, že nevyhnutelné lze ještě nějakým zázračným způsobem odvrátit. The Duke of Burgundy je názvem filmu, který je v české distribuci uváděn jako Pestrobarvec petrklíčový. Jeho děj se odehrává ve fantaskním, dystopickém světě, takřka bez mužů. Dvě hlavní postavy, ženy, v něm udržují dominantně-submisivní vztah, jehož rysy, a to především ty negativní, se během filmu postupně vyjevují: submisivní osoba svými tužbami ovládá tu dominantní, aniž by na ni brala ohled. Nakonec je tedy příčinou pomalé, artově laděné autodestrukce.
I
jsme z týdne imploze
kdy naše dialogy
jdou do podoby zubů
ceněných dávno
vyštěkaným psem
zplihlá srst dohody
a olíbaný ocas
jediní svědčící
o absenci moci
nad kruhem
z něhož se sype
poslintaná plyš
na lůžku nespočineš
sama
natož ve třech
počitkům symboly
tytéž do písmene
doprostřed místnosti
pohodíš slova dog play
II
tak proč ti třeba psát
že prvním dnem sněží
když zima
jež mě napadá
je atomová
reflexe vyzní
jako PR text
post apo public femdom
porn in blue
se slow core soundtrackem
Mapplethorpe Curtis
deprivant submisiv
akceptor a dolor
predikce propít se
zoufalstvím zešílet
samou viralitou
lehnout si na tvůj práh
znovu
jak nalezenec
III
až navěky
jim dopomáhej RIAPS
nechám tě datovat nás
mezi sbírky léků
do času
v kterém okolnost
fabuluje lis
z něhož už nepomůže
ani polyamorie
přívlastek non grata
pálí
i při držení rukou
tři měsíce
se neuděláš
přijímáš
jako pozůstalost
křičíš
že Trittico je Kristus
Cipralexův syn
IIII
analýze se lze
vyhnout jenom šklebem
nevíš zda tvorba
nebo suicidum
anebo kruh
v němž histrion
se dostředivě plazí
ke špičkám tvých bot
vstupuješ do básně
zatímco sceluje se subjekt
pro který odpověď
bude už jenom generická
dávit se tvým prádlem
a v kukle plné škvír
aby se dalo dýchat
pod tvojí postelí
mít úložný prostor
v němž budu usínat
IIIII
ze všech svých dvojic
vybrat tu destruktivní
pro nový Thanatos
slovem ho zživotnět
a vyrazit mu dech
jen jako stín stisku
přivlastnit si temné
vykopat účast
ze spáleniště bytí
sestříhat viděné
na artový film
a s klidem básníka
vyzývat sirotky
přes filtr modravého světla
již vzhůru
zrady této Země
aby tu se mnou
aspoň někdo byl