‚Pořád sledujeme, jak lidé umírají. Můžu být další.‘ Pandemií zmítaná Brazílie směřuje ke katastrofě
Zatímco prezident Jair Bolsonaro onemocnění covid-19 označuje za „chřipečku“ a vyzývá lidi, aby navzdory šířící se infekci dál chodili do práce i za zábavou, brazilské nemocnice kolabují. Na komplikace spojené s nákazou koronavirem v zemi zemřelo už na 18 tisíc lidí a denní bilance obětí neustále roste. Největší stát Jižní Ameriky je tak podle některých odborníků na cestě k tomu stát se nejhůře zasaženou zemí světa.
Poté, co se epidemie koronaviru dostala do Státní nemocnice v Sao Paulu, snažila se Dilva Barbosa de Oliveirová udělat pro záchranu svých pacientů vše, co bylo v jejích silách. Brzy ale 56letá zdravotnice začala pociťovat únavu, trápil ji kašel, vysoká horečka i ztráta chuti a čichu. S potvrzenou nákazou onemocněním covid-19 nakonec sama skončila jako pacientka na tamní jednotce intenzivní péče, o tři týdny později zemřela.
Rezervace amerických indiánů bojuje s koronavirem. Po New Yorku má nejvyšší hustotu nakažených v USA
Číst článek
„Svojí práci milovala,“ říká její neteř pro Wall Street Journal. Americký list upozorňuje, že s šířící se epidemií jsou brazilské nemocnice stále víc zahlcené a pro zdravotníky v první linii je virus „obzvlášť smrtící“.
Podle dat Brazilské federální zdravotnické rady v zemi zemřelo už nejméně 116 zdravotních sester. Ty přitom často pracují bez potřebného ochranného vybavení, jako jsou obličejové štíty, brýle, rukavice a ochranné pláště.
„Bojíme se, že se nakazíme a možná i umřeme,“ říká pro WSJ 25letá zdravotní sestra Lilianna Froesová z města Belém v severní části Brazílie. I ona skončila v domácí karanténě poté, co se u ní objevily příznaky infekce. „Pořád sledujeme, jak lidé umírají. Pokaždé, když slyšíme zprávy o tom, že zemřel další náš kolega, zlomí nám to srdce a donutí nás to přemýšlet – příště bych to mohla být já,“ dodává.
Horší než v USA?
Situace způsobená pandemií koronaviru se v zemi každým dnem rapidně zhoršuje. S víc než 270 tisíci infikovanými Brazílie co do počtu nakažených překonala Velkou Británii, Španělsko i Itálii a strmě roste i počet obětí, kterých je zhruba 18 tisíc. V úterý přitom denní počet obětí poprvé překročil tisícovku.
‚Krizový okamžik‘ Bolsonara. Prezident koronavirus zlehčuje, Brazílie se ale mění v ohnisko pandemie
Číst článek
Skutečný počet nakažených ale může být mnohem vyšší – v porovnání s nejhůře postiženými Spojenými státy i zeměmi Evropy totiž Brazílie provádí testů na koronavirus mnohem méně. Například Španělsko má v přepočtu na milion obyvatel otestováno víc než 64 tisíc lidí, Spojené státy 37 tisíc, v případě Brazílie to ale není ani 3500 tisíce otestovaných.
Studie odborníků přední lékařské fakulty Ribeirao Preto Univerzity v Sao Paulu a některých dalších brazilských vysokých škol dokonce tvrdí, že skutečný počet nakažených v Brazílii se pohybuje kolem tří milionů, což by bylo dvakrát víc, než uvádějí Spojené státy s oficiálně nejvyšším počtem nakažených.
„Brazílie je dnes nejvíce infikovanou zemí na světě,“ varuje podle WSJ Domingos Alves, profesor lékařské fakulty Ribeirao Preto.
Infekce se mezitím šíří mezi brazilskými chudinskými čtvrtěmi i domorodými vesnicemi, kde mají lidé jen omezený přístup k lékařské péči. Prezident Jair Bolsonaro přesto situaci stále zlehčuje a vyzývá lidi, aby dál chodili do práce.
„Lidé chtějí pracovat, aby tak mohli dát svým rodinám jídlo na stůl,“ napsal Bolsonaro v neděli na twitteru s tím, že karanténa poškozuje obyčejné Brazilce. Prezident tak znovu vystoupil proti rozhodnutí guvernérů některých brazilských států, kteří proti šíření epidemie zavedli přísná protiepidemická opatření.
Jako ruská ruleta
Bolsonaro se kvůli svému přístupu k řešení současné krize stal terčem kritiky, zároveň má po svém boku ale stále mnoho stoupenců, kteří jeho výzvám naslouchají a o víkendech vyrážejí do ulic, kde prezidentovi vyjadřují podporu – bez roušek i dodržování pravidel pro rozestupy.
Koronavirus v Turecku? ‚Opatření byla zaváděna neohrabaně, obavy o ekonomiku sílí,‘ říká novinářka
Číst článek
„Lidé se nikdy nepřestali toulat po ulicích, je do očí bijící, jak jsou naše nařízení ignorována,“ stěžuje si podle deníku The New York Times Arthur Virgilio, starosta města amazonského Manaus. „(Bolsonaro) je proti sociálnímu distancování, to částečně vysvětluje tuto neposlušnost,“ dodává.
Právě Manaus se stalo jedním ze symbolů kritické situace, kterou Brazílie kvůli pandemii koronaviru zažívá. Na konci dubna svět obletěly záběry hromadných hrobů, které úřady v hlavním městě brazilského státu Amazonas musely kvůli vysokému počtu zemřelých nechat zřídit. Podobné problémy jako Manaus ale pociťují i další brazilská města. Například v Riu de Janeiru hřbitovy uspíšily výstavbu nadzemních hrobek, aby byly schopné množství zemřelých zvládnout.
Podobně dramatická je situace také v největším brazilském městě Sao Paulu, kde se nemocnice ocitají na pokraji kolapsu. Starosta města Bruno Covas v neděli oznámil, že lůžkové kapacity jsou z 90 procent obsazené, vyzval proto lidi, aby co nejvíc zůstávali doma.
„Je těžké uvěřit, že někdo dává přednost tomu, aby byla veřejnost vystavována této ruské ruletě. V době, kdy tváří v tvář čelíme smrti, lhostejnost není na místě,“ prohlásil Covas podle britské BBC.
Nemocní nemohou pracovat
Karanténa byla v Sao Paulu vyhlášena před dvěma měsíci – zavřely se obchody, školy i veřejná místa, podle zpravodajky BBC v Jižní Americe ale pravidla lidé mnohdy nedodržují. Dál chodí ven bez roušek, přestože je jejich nošení povinné.
Češka žijící v Británii: Johnsonova vláda v době šíření koronaviru naprosto zklamala, instrukce byly nejasné
Číst článek
Jak navíc uvádí nedávná studie Imperial College London, na kterou odkazuje list Wall Street Journal, počet zákazníků v obchodech s potravinami a lékárnami v Sao Paulu po vyhlášení karanténních opatření klesl jen o 25 procent. Například v Lombardii – nejhůře postiženém italském regionu – se tento počet po zavedení karantény snížil o celých 75 procent.
Podobně vážná je situace v řadě velkých brazilských měst, kde lidé vyjadřují souhlas se slovy prezidenta, podle kterého karanténní opatření zemi dovedou jen k bídě.
Jak ale pro NY Times podotýká odbornice na veřejné zdraví Harvardské univerzity Marcia Castrová, která je původem z Brazílie, přístup Bolsonara zřejmě povede ke vzniku řady ohnisek epidemie, a ta v dlouhodobém horizontu způsobí mnohem větší škody než samotná opatření.
„Jak chcete podpořit ekonomický růst, když bude vaše veřejnost nemocná? Nemocná pracovní síla pracovat nemůže,“ dodává Castrová.
