Folklor jinak. Vzývání předků přes autotune a cimbálový rap

V zahraničí se mnoho hudebníků vrací ve své tvorbě zpátky ke svým národním kořenům. Na Západě, především tedy ve Spojených státech, jde v současnosti o trend, který nabývá na popularitě. Výrazné představitelky najdeme v hudebním uskupení OSHUN, které mimo jiné minulý rok vystoupilo i na Radiu Wave v rámci našich Studio Sessions. OSHUN ve své hudbě sahají kromě afrofuturismu i po mytologii jorubského náboženství, které pochází ze západní Afriky a jeho různé formy najdeme i mezi afroamerickými a afrokaribskými komunitami. OSHUN uvedly, že jejich cílem je tvorba, která neoblomně reprezentuje jejich dědictví a skrz tuto reprezentaci pomáhá léčit pomyslné kulturní rány jejich publika.

Bezpochyby nejdůležitějším albem tohoto roku, které se odkazuje k, v tomto případě afrolatinskému, folklornímu dědictví, je Miss Colombia od kolumbijsko-kanadské hudebnice Lido Pimienta. Na desce, kterou sama označila jako cynický milostný dopis Kolumbii, nalezneme nespočet skladeb, které oslavují prvky kolumbijské lidové tvorby. Část alba byla nahraná v městečku San Basilio de Palenque s bohatou folklorní hudební kulturou, která se na albu znatelně otiskla.

V Evropě se folklor stále drží spíše ve své vlastní škatulce. V současnějších hudebních žánrech ho tak najdeme jen zřídka. Ale i to se mění. Jeho snad nejvýraznější reprezentantkou je španělská flamenco-popová zpěvačka Rosalía. V současnosti sklízí obdiv za inovativní kombinování popu, R&B a hip hopu společně s tradiční, často ne zrovna adaptabilní formou flamenca. Spolu s jejím úspěchem se ale objevila i kritika z řad andaluských Romů, kteří stojí u zrodu tohoto folklorního žánru. Podle nich se Rosalía, která je Katalánka, dopouští kulturního osvojování, na které nemá právo. Zpěvačka kritice oponovala tím, že flamenco už dávno není jen hudbou Andalusie, ale celého Španělska. 

Pokud se zaměříme přímo na Českou republiku, potažmo i na Slovensko, současná hudba s takzvanými lidovkami pracuje dost skromně. Pravděpodobně nejznámější projekt nenajdeme vůbec na našem území, ale v Americe. Uskupení Dálava, které v New Yorku založila Julia Ulehla, přezpívává tradiční písně ze Strážnice a okolí, které promíchává s doprovodem post-rockových kytar, smyčcového orchestru nebo třeba i jazzu. 

Nový projekt, ve kterém několik českých, slovenských i zahraničních elektronických producentů přetvořilo folklorní písně z Liptova, připravují Tomáš Dzadík a Jonáš Verešpej z pražského Radia Punctum. Album s liptovskými příležitostnými písněmi má vyjít letos na podzim.