V rozhovoru pro zpravodajský portál Info.cz varoval bývalý ministr zdravotnictví a současný ředitel Nemocnice Motol Miloslav Ludvík před vyhýbáním se návštěvy nemocnic. Především kvůli zanedbaní diagnostiky nemocí, hlavně onkologických, proto očekává na podzim obří vlnu rakoviny.
Existují u nás tři (potažmo čtyři) základní screeningové programy, které jsou prevencí proti rakovině. Jde o mamografické vyšetření zaměřené na předcházení rakoviny prsu, gynekologické vyšetření, které si hlídá každá žena sama, test na okultní krvácení do stolice TOKS, který je zdarma dostupný a nakonec kolonoskopické vyšetření, které předchází rakovině tlustého střeva.
Koronavirus v Česku   |
„Výzvy k účasti na prevenci jsou naší nekonečnou snahou o zlepšení záchytu časných stádií zhoubných nádorů. Účast na nich ale není dobrá obecně. Záleží totiž především a vždy na aktivním přístupu občanů k prevenci, například v preventivní kolonoskopii jsou stále velké rezervy, bez ohledu na koronavirus,“ vysvětluje onkoložka Alexandra Aschermannová, která spolupracuje s Ligou proti rakovině a je i členkou České onkologické společnosti.
U screeningových vyšetření je hlavním cílem odhalení nádoru ve velmi časném stadiu. Díky tomu jde onemocnění efektivněji léčit až vyléčit. Doba, kdy lidé do nemocnic nemohli na vyšetření jít, ale podle lékařů nebyla tak dlouhá, aby se během podzimu objevila taková vlna, jakou předpovídal Miloslav Ludvík.
Akutní pacienty jsme vyšetřovali vždycky
„Neprovádění těchto preventivních vyšetření v tomto nezbytném a poměrně krátkém časovém intervalu nepovažuji za nutný důvod nárůstu onkologických diagnóz v následujících měsících. Bohužel u části budoucích pacientů se bude jednat spíše o dlouhodobější zanedbání varovných příznaků, hmatných nálezů a následný odklad vyšetření a diagnostiky onkologického onemocnění v době koronavirové krize, která potom může vést ke zjištění pokročilejšího nebo i metastatického nádorového onemocnění,“ říká doktorka z 1. lékařské fakulty UK a primářka Onkologické kliniky VFN v Praze Martina Zimovjanová.
Na příkladu mamografu se pokles vyšetření ukazuje nejlépe. V Masarykově onkologickém ústavu za březen a duben klesl letos počet screeningových vyšetření o 75 procent oproti stejnému období v loňském roce, což ale souvisí s mamárním screeningem. Ústav od pondělí pacientky už opět objednává.
V případě omezení preventivní péče o zdravé klienty se nemůže tak krátký výpadek odrazit v horších léčebných výsledcích a už vůbec ne ve ztrátách lidských životů.
Zuzana Joukalovámluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně
„Celková čísla ukazují, že v Česku nedošlo k takovému omezení péče jako v jiných zemích, které by se mělo odrazit ve zhoršení zdravotního stavu našich onkologických pacientů,“ říká mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Zuzana Joukalová.
„Pokud ke změnám postupu v onkologické léčbě došlo, jednalo se přísně individuálně, vždy s ohledem na riziko komplikací pro pacienta. V případě omezení preventivní péče o zdravé klienty se rovněž nemůže tak krátký výpadek odrazit v horších léčebných výsledcích a už vůbec ne ve ztrátách lidských životů,“ dodala s tím, že současné čekací doby na operace nepřesahují 3 týdny a lidé by rozhodně neměli screening odkládat na další rok.
V pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kam chodí ženy preventivně na vyšetření na mamograf na mamární kliniku, už se také vrací běžnému provozu. Kdo byl objednaný na březen či duben, už chodí běžně na vyšetření a čekací doby jsou zhruba týden. Posun oproti plánovanému termínu je tak u klientek měsíc až dva. To může být problém u agresivnějších diagnóz.
„V některých případech, u určitých typů nádorů prsu může mít i opoždění diagnozy o 2 měsíce vliv na další léčbu a prognózu pacientky, nelze ale paušalizovat, vždy záleží na konkrétním případu,“ říká mluvčí Fakultní nemocnice Královské vinohrady Tereza Romanová.
Vše o koronaviru
|
Ve Fakultní nemocnici v Ostravě se pandemie koronaviru na péči o akutní případy neprojevila, stejně jako nikde jinde. Případy, kde by její odklad mohl pacienta ohrozit, by neměla dělat a nedělá žádná nemocnice. Na východě země ale do péče zapojili moderní komunikační kanály.
„Po dobu nouzového režimu jsme u neakutních případů a tam, kde to bylo z povahy věci možné, využívali elektronickou komunikaci, například konzultace s lékařem po telefonu nebo Skypu a podobně. Na mamografu jsme neakutní pacientky přeobjednali, akutní jsme vyšetřovali i v průběhu nouzového režimu nemocnice. Nyní opět fungujeme bez omezení a pracujeme i ve dvousměnném provozu,“ popisuje mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.
I nadále v nemocnicích, jako v dalších veřejných prostorách, platí přísnější dodržování hygienických pravidel a přísnější hygienicko-epidemiologická opatření. Samozřejmostí je dnes už používání ochranných pomůcek, dezinfekce, v některých zařízeních i zavedení triáží při vstupu nebo testování na přítomnost nového typu koronaviru SARS-CoV-2.
