Jaký je skutečný vliv veřejné dopravy na život ve městech? Jen o nižších emisích to není...
Jízda v MHD je společensky podceňovaná, přesto má měřitelný vliv na celou řadu důležitých faktorů. Příští cesta do práce autobusem může být jasnou volbou, protože se ochota sdílet sedačku se sousedem promítne dále.
Občané metropolitních megalopolí i malých vesniček jsou nuceni dojíždět do zaměstnání bez ohledu na společenské postavení nebo pracovní pozici. Pomineme-li home office a nezaměstnané, každý člověk má potřebu dorazit na svoji směnu včas a v pořádku. Po odsloužené práci přichází návrat domů a tyto pravidelné pohyby jsou otázkou pěší chůze, kola, automobilu, nebo hromadné dopravy.
Tolerance posledně jmenovaného čili společného dojíždění autobusem, vlakem a výjimečně lodí přináší jisté výhody. Kromě úlevy životnímu prostředí v dané lokalitě zajišťuje hromadná doprava menší přetížení silnic, tedy volnější ulice a mnohdy citelnou úsporu finančních nákladů. Výhody detailněji zkoumala americká studie z roku 2019, která zjišťovala, jakým způsobem veřejná doprava ovlivňuje způsob života lidí nejen ve velkých městech USA.
Proč je veřejná doprava prospěšná
„Účelem naší zprávy je zjistit, kde veřejná doprava prospívá dostupnosti, pohodlí, bezpečnosti a spolehlivosti. A protože Američané každoročně podnikají téměř 10 miliard cest veřejnou dopravou, je to určitě téma, o kterém stojí za to diskutovat,“ uvádí studii analytička firmy WalletHub jménem Jill Gonzalez.
Gonzalez připomněla, že sítě integrovaného dopravního systému mimo jiné pomáhají ekonomickému růstu města. Dalším plusem je úspora nákladů cestujících a samozřejmě nižší emise škodlivých látek okolo cest. Jill zmínila i nižší pravděpodobnost zranění jinak hrozícího při autonehodě. Studie také odkazuje k údajům americké asociace veřejné dopravy, zde psali o tom, jak každý jeden dolar investovaný do veřejné dopravy USA generuje skoro čtyřnásobek pro státní ekonomiku.
Velmi pozitivní hospodářský dopad vysvětlil Chad Chitwood, mluvčí americké asociace veřejné dopravy: „Z dlouhodobého hlediska každá miliarda dolarů na tranzitní výdaje vytváří ekonomický dopad ve výši 3,7 miliardy dolarů.“ Jedná se prý o propojené nádoby útrat zaměstnanců tranzitu z jejich výplat, dalších výdajů v ekonomice a dopadů na produktivitu rozšířené služby veřejné dopravy. Uvnitř propleteného systému se točí miliardy, proto by hospodářské faktory jako cestování, ubytování, dopravní infrastruktura a produktivita podnikání měly být blízko veřejné přepravě. Jinými slovy jsou investice do MHD spolehlivým způsobem, jak pomoci rozvoji a prosperitě dotčeného územního celku.
Žebříček nejlepších a nejhorších měst USA
Výsledky zkoumání WalletHub představily 100 měst, která byla porovnána napříč 17 kritérii ve třech klíčových oblastech. Přihlíželo se k dostupnosti a pohodlí, bezpečnosti a spolehlivosti anebo možnostem společného dojíždění. Jednotlivé faktory záměrně nebyly vyváženy, protože je hodnotitelé nepovažují za stejně důležité.
Porota brala v potaz dlouhý seznam proměnných včetně průměrné doby jízdy pasažérů vůči kolegům v automobilech, odrazilo se procento pracovních míst v blízkosti tranzitní sítě, náklady na MHD jako procento příjmů domácnosti, výskyt bezpečnostních otázek, jaký poměr obce je přístupný integrovanému systému a jestli vůbec lidé mají zájem o tento typ zajištěné obslužnosti. Každé město je hodnoceno v rámci oficiálně vytyčených hranic.
Města s nejlepší veřejnou dopravou:
- Seattle
- Boston
- San Francisco
- Washington, D.C.
- Madison (Wisconsin)
Města s nejhorší veřejnou dopravou:
- New Orleans
- Charlotte (Severní Karolína)
- Tampa (Florida)
- St. Petersburg (Florida)
- Indianapolis (Indiana)
Samozřejmě místní rozpoutali kritické diskuse vzhledem k (ne)spokojenosti s objektivním porovnáváním. Netrvalo dlouho a autoři seznamu připomněli použité postupy. „Metodika byla vyvinuta analytiky WalletHub ve spolupráci s akademickými experty. Měřítka posuzování byla vybrána na základě jejich relevance a dostupnosti dat,“ vysvětlila Jill Gonzalez. „Toto je studie, nikoli průzkum, takže byly zahrnuty pouze objektivní datové body, nikoli názory. Naše analýza je založena na údajích z převážně vládních zdrojů.“
Obhájkyně hotové práce říká, že každý žije ve vlastní psychologické bublině. „Pokud člověk dojíždí pouze do jednoho města, pravděpodobně přemýšlí, jak je to nejhorší možná doprava.“ Mohou se údajně objevit subjektivní myšlenky o tom, že ostatní jsou na tom lépe a naopak, podotkla analytička.
Pokud jde o hodnocení sítí veřejné dopravy v různých městech, Chad Chitwood zpochybňuje přístup univerzální velikosti lokací. Taktika všeobecnosti nemusí být nutně nápomocná, protože „přejíždění je v mnoha různých komunitách odlišné a to, jak se lidé seberealizují, bude jedinečné pro jejich sociální skupinu a jejich město,“ sdělil mluvčí asociace veřejné dopravy.
Pracovnice WalletHubu je s veřejnými závěry spokojená, dle jejího názoru jsou informace užitečné pro všechny bez ohledu na aktuální hodnocení nejlepšího či nejhoršího bydliště. „Města mohou nyní lépe porozumět situaci ve veřejné dopravě. Dozví se, co mohou udělat pro její zlepšení,“ připomíná Gonzalez. „Tyto žebříčky by měly městům pomoci zjistit, jaké jsou jejich silné a slabé stránky, aby mohly poskytnout svým obyvatelům přístupnou a spolehlivou dopravu během jejich každodenního dojíždění,“ uzavřela Jill studování úrovně hromadné přepravy v USA.