S fotbalem začínala ve vesničce v Podkrkonoší a dotáhla to až do věhlasného Interu Milán. Mezitím fotbalová reprezentantka Eva Bartoňová vystřídala obě pražská S, ale dost sparťanů jí čtyři roky starý odchod k sešívaným rivalům dodnes neodpustilo. Ani ona sama ovšem nemá na roky v rudém jen dobré vzpomínky. I to zjistil Jakub Podaný v už tradičním streamu s českými reprezentantkami.
Jako malá hrála hlavně mezi kluky, fotbalistky ve svém věku převyšovala, takže bylo jen otázkou času, kdy se Eva Bartoňová vydá do známějších fotbalových klubů, než je Studenec na Jilemnicku. Ani Hradec Králové ji nestačil, a tak se v pouhých 15 letech přesunula rovnou do A-týmu Sparty.
Právě v té době byla v ženské kategorii vyhlášená talentem roku, jenže ani to v nové kabině moc nepomohlo. „Ze začátku to bylo dost těžký. Bylo mi 15 a šla jsem rovnou do áčka. Byla jsem tam dost dlouhou dobu nejmladší ještě s Jančou Sedláčkovou. Ze začátku jsme si prošly…“. „Peklem,“ pomohl Evě Bartoňové Jakub Podaný, který se ve streamech pro ženskou reprezentaci rychle zvykl na roli moderátora.
„Ta hierarchie byla jasně nastavená,“ souhlasí fotbalistka. „Ale spoustu věcí nás to naučila. Dnes už hierarchie moc nefunguje, nikdo nemá jasně dané povinnosti, byla to velká škola a ty holky mě naučily dost,“ přemýšlí reprezentační záložničce.
V rudém strávila 8 let, v Lize mistryň debutovala hned v patnácti letech a rovnou proti Arsenalu, postupně se stala oporou a sbírala jeden mistrovský titul za druhým. Do toho zvládla školu a sama se pak stala učitelkou, jenže ne všechno bylo růžové. V létě 2016 přišel pro hodně rudých fanoušků šok. Hned sedm hráček ženského týmu se sebralo a posílilo konkurenční Slavii, navíc těsně před uzávěrkou přestupů.
„Bylo to strašně narychlo a některým hráčkám jsem to nestihla říct do očí, proto to nevzaly v klidu. Ve Spartě už jsem to psychicky nezvládala, měla jsem problém s trenérem, který byl dlouhodobější. Jediná možnost v Česku přestoupit a nejít zpátky je Slavie,“ vysvětluje.
„Ozvala se dva dny před ukončením přestupového okna, ale řekla jsem si, že změnu potřebuju. Prožila jsem toho dost a potřebovala jsem změnu. To rozhodnutí nebylo jednoduché, ale ulevilo se mi. Byla jsem trošku sobec, ale myslím si, že to tak bylo správně. Hlavně první derby úplně příjemné nebylo,“ přiznává.
I ve Slavii získala další mistrovské tituly, navíc byla díky trenérovi Medynskému proslulému vymýšlením různých sázek o tatranky uvolněnější atmosféra. Po konci studií ale přišel čas na zahraniční angažmá. Nabídky byly, nakonec se rozhodovalo mezi Anglií a Itálií. Vyhrálo slavnější jméno – Inter Milán.
Rozjezd na Apeninském poloostrově ale ideální není. Italština Češku baví, ale odpovídá zatím anglicky. Problém je ve zdraví – o podzim záložnici připravila únavová zlomenina…
„Cítila jsem se dobře, že mám formu, ale tři dny před prvním mistrákem jsem nemohla našlápnout na nohu. Ještě jsem odtrénovala dopoledne, což byla dost velká blbost. Až na magnetické rezonanci zjistili, že je to únavová zlomenina. Nejdřív mi říkali, že je to na šest týdnů, nakonec mě to připravilo o tři měsíce. Neměla jsem ani přípravu a hned jsem musela hrát, šla jsem hned do základu. Každý zápas 90 minut, celý týden jsem se dávala dohromady. Podepsalo to v dalších věcech na zdraví. Koronavirus byl to nejlepší, co se mohlo stát. Až teď mám čas se dát nějakým způsobem dohromady,“ vítá Eva Bartoňová pauzu, která zastavila fotbalový svět.
