Jindy spíše váhavá Evropská komise ostře reaguje na verdikt německých soudců. Ve hře je respekt k unijnímu právu
Komentář Iva Šlosarčíka: Soudci minulý týden prohlásili, že Evropská centrální banka dlouhodobě překračuje své pravomoci tím, jaká opatření přijímá v reakci na krizi eurozóny. Kdyby tento rozsudek vydal Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku, byl by to jen další z řady, byť významných, judikátů určujících fungování sedmadvacítky. Málokdo by si toho všiml a zcela jistě by verdikt nevedl ke komentářům o právní revoluci a nutnosti přepsat učebnice evropského práva.
Rozsudek o údajných excesech Evropské centrální banky (ECB) ale nevydali unijní soudci, učinil tak Spolkový ústavní soud v Karlsruhe. Němečtí ústavní soudci tak přímo odmítli rok a půl starý náhled na pravomoci ECB zformulovaný jejich kolegy ze Soudního dvora EU, kteří tak paradoxně učinili v odpovědi na otázku položenou právě německým ústavním soudem. V Karlsruhe tedy znovu otevřeli otázku, kdo bude konečným arbitrem výkladu práva v Německu, a nepřímo v celé Evropské unii. Nicméně s právní revolucí ani přepisováním učebnic evropského práva to nemusí být tak horké. Záleží na tom, jak se Evropská komise, centrální banka, Berlín a vůbec celá Evropská unie k tomuto problému postaví.
Není to totiž poprvé, co se německý ústavní soud vůči vlivu evropského práva vymezil. V 70. letech odmítal ve Spolkové republice vymáhat evropské právní normy nerespektující německé ústavní standardy lidských práv, na počátku našeho století přiměl německé zákonodárce přepsat zákony uvádějící do praxe eurozatykač.
V nálezech o Maastrichtské a Lisabonské smlouvě ústavní soudci prohlásili, že Německu zůstává konečné slovo při určení klíčových parametrů jeho politického a sociálního systému. V praxi ale Spolkový ústavní soud důležité unijní iniciativy neblokoval, spíše posílal do Bruselu a Lucemburku (ale také do Berlína) upozornění, že je třeba německý ústavní pořádek brát vážně.
Podobně na neochotu respektovat příliš nejasná unijní pravidla před pár roky upozornil dánský nejvyšší soud v otázce věkové diskriminace v zaměstnání nebo český ústavní soud v jednom z mnoha nálezů týkajících se tzv. slovenských důchodů řešících důsledky rozdělení Československa pro některé důchodce žijící v České republice. I tyto soudy tak učinily bez ohledu na skutečnost, že názor dánských nebo českých soudců nesouzněl s výkladem unijního práva podle Soudního dvora EU.
Sporné kroky ECB
Vzkaz z Karlsruhe z minulého týdne se zdá být formulován razantněji a je v celé Unii hlasitěji slyšet; už proto, že jde o názor německého soudu. Nejde ale o vyhlášení války unijními právu. Od Evropské centrální banky němečtí ústavní soudci hlavně požadují, aby
