Oheň je dobrý sluha a zlý pán, digitální technologie jsou ještě lepší sluha a možná trochu nebezpečnější pán, dopředu nevím, zda virtuální svět je horší než ten skutečný, pravil profesor kybernetiky z ČVUT Michael Šebek v pořadu Silný hlas Markéty Fialové.
„Nadměrné užívání digitálních technologií u některých vede k zploštění prožívání, odpojí je od reality a nedokáží se pak vyznat v sobě, natož v druhých,“ varovala dětská psycholožka Václava Masáková. Oba diskutovali na téma „digitálního detoxu“. Doba koronavirová „nahnala“ většinu lidí před monitory, mobilní telefony. Ústa nahradila klávesnicí, abychom se co nejvíce vyhnuli kontaktu s ostatními.
„Když vidím děti v čekárně, jak mastí hry, nebo i děti v tramvaji s rodiči, kteří místo toho, aby se dívali ven a povídali si, jsou každý zahleděný do svého telefonu nebo tabletu, tak je mi z toho někdy úzko,“ řekla Václava Masáková s tím, že termín digitální detox je podle ní namístě.
Profesor kybernetiky Michael Šebek oponoval: „Chápu, že je to metafora, ale mně se to kolem detoxu nelíbí. Připadá mi to přehnané, až trochu hysterické. Na technologiích samo o sobě nic toxického není. Prostě je to jako se všemi technologiemi. Oheň je dobrý sluha, zlý pán. Digitální technologie jsou ještě lepší sluha a možná trochu nebezpečnější pán.“
Vliv moderních technologií na lidské zdraví a psychiku
„Nadměrné užívání technologií způsobuje u určité skupiny lidí, nejen u dětí, co se týká prožívání, jakési zploštění. Lidé se vlastně odpojí od svých živých emocí s někým jiným – od interakcí… Nutí je to někdy vrhnout se do virtuálního světa, a tím pádem se odpojí od reality. A pak si nerozumí. Tam vidím to nebezpečí. Nedokáží se vyznat v sobě, natož v druhých lidech,“ poznamenala psycholožka.
Markéta Fialová se ptala na škodlivost moderních technologií, jako jsou mobilní telefony nebo wi-fi sítě, pro lidské tělo. „V principu – čím více elektromagnetického pole, tak to na buňky nějaký vliv má, ale myslím si, že nebylo nic prokázáno,“ reagoval profesor kybernetiky s tím, že se neobává ani připravovaných takzvaných 5G sítí.
Co se týká nárůstu psychických poruch u dětí ve vyspělém světě, ať jde třeba o autistické spektrum, nebo poruchy pozornosti (ADHD), se doktorka Masáková nedomnívá, že by byly způsobeny moderními technologiemi. Podle ní je to nastavením dětí.
Kdy dát dítěti mobilní telefon
„Do kdy by mělo být bez mobilu, bez počítače?“ směřovala moderátorka dotaz na dětskou psycholožku.
„Určitě do tří let. Potom ho minimálně do osmi let monitorovat a nenechat ho být s těmi technologiemi samotné, protože to je věk, kdy jsou děti zvídavé, velmi šikovné, myslí jim to. Takže se naučí v tom prostředí orientovat, ale zapomene se na to, že by se měly také naučit být se svými kamarády, třeba se i prát nebo se bránit. Protože najednou se děti začnou uchylovat do světa, který není reálný,“ odpověděla Masáková.
A co problematika on-line přednášek na vysoké škole, nomofobie – tedy závislost na mobilním telefonu, nové technologie v mezilidských vztazích, roboti, kteří mají nahradit lidskou společnost a do jaké míry se dá humanizovat umělé inteligence? Odpovědi jsou v přiloženém videozáznamu pořadu Silný hlas Markéty Fialové.
