Konec zahrádkářů. Na Žlutém kopci v Brně vyrostou domy v zeleni a park

  6:46
Jedna z největších zahrádkářských kolonií v Brně na Žlutém kopci do budoucna zmizí. Místo ní se „rozlije“ po stráních zahradní čtvrť s veřejným parkem.

Místo neprostupné zahrádkářské kolonie mají na Žlutém kopci v Brně podle představ architektů vyrůst rodinné domky. | foto: Vizualizace: EA-architekti

Zeleň mezi Vaňkovým a Mendlovým náměstím protkaná cestami pro pěší, nová spojnice mezi Tomešovou a Vinařskou ulicí pro auta i linky MHD a čtvrť neuniformních rodinných domků v zeleni.

Taková je představa Evy a Zdeňka Eichlerových, kteří zvítězili v architektonicko-urbanistické soutěži na podobu Žlutého kopce – jedné z posledních dosud nezastavěných atraktivních lokalit v centru Brna.

Desítky let jí vládnou zahrádkáři, takže kopec byl směrem k Mendlovu náměstí a k Lipové ulici sice zelený, ale urbanisticky neuspořádaný a neprostupný. Nově připravovaný územní plán už se zahrádkami nepočítá.

„Navazujeme na urbanistickou podobu čtvrti, kterou ve 20. letech minulého století založili významní urbanisté a architekti Ladislav Fuchs a Jindřich Kumpošt,“ říká Eva Eichlerová.

Podle ní se jedná o výjimečnou lokalitu uprostřed centra města na Starém Brně v blízkosti historických dominant, rozprostřených pod kopcem a kolem něj „jako na dlani“. Protože byla a je velmi složitě dostupná, dodnes si uchovala divoký přirozený přírodní charakter s mnoha druhy rostlin.

„Je důležité všechny tyto přednosti pochopit a v co největší míře zachovat. Záměrem návrhu není ‚vytěžit‘ místo a uzavřít je za ploty stejně, jako je tomu dnes, ale otevřít je k užívání veřejnosti,“ upřesnil Zdeněk Eichler.

Proto je součástí návrhu právě rozsáhlý park s novou obloukovitou stavbou typu sala terena, které lidé znají spíše z barokních zámeckých zahrad. Architekti ji „namalovali“ na místě, které nese název Ledová Kréta a ještě do 50. let minulého století sloužilo jako sklad ledu z řeky Svratky pro pivovar.

„Jde o unikátní podzemí na místě s mimořádným výhledem, proto jej navrhujeme využít jako součást společenského nebo komunitního centra. Název je metaforou, metafyzickým symbolem budovy, která se od okolní zástavby odlišuje a stává se centrem nově založené lokality. Mohla by tady být restaurace, společenský sál či jakékoli jiné občanské vybavení,“ popsal Eichler.

Padesát strmých hektarů

Soutěž se zaměřovala na území o rozloze 50 hektarů ohraničené z východu ulicí Trýbovou a na západní straně zástavbou při ulici Vinařské s odkazem na okolí, ve kterém stojí například brněnský pivovar, starobrněnský klášter s chrámem Nanebevzetí Panny Marie nebo domy při ulici Hlinky a brněnské výstaviště a na druhé straně Masarykův onkologický ústav.

Vypsalo ji Brno-střed, na jehož území lokalita leží. Podle radního pro výstavbu území a rozvoj městské části Petra Bořeckého (ANO) to autoři vůbec neměli jednoduché.

„Museli se vyrovnat s tím, že jde o strmý svah dopravně poměrně složitě dostupný, a tím, že terén směrem k Úvozu tvoří stupňovité terasy, které tu zbyly po odtěžení zeminy po bývalé cihelně,“ popsal Bořecký.

Právě odborníci z kanceláře EA-architekti si podle poroty s úkolem poradili nejlépe.

„Počítají s páteřní komunikací mezi Tomešovu a Vinařskou ulicí, na kterou jsou napojena ramena slepých ulic, tolik charakteristických pro Masarykovu čtvrť. Tato ramena pak lze s ohledem na požadavky města či vlastnické vztahy v lokalitě postupně rozvíjet a předností je i veřejný park se salou terenou, která se stane novou dominantou čtvrti,“ poznamenal Bořecký.

Podobu domů určí až investor

„Odborná porota se na vítězi shodla jednomyslně. A přinesla i další návrhy, které chceme prověřit, například jestli se dá stavět ještě při ulici Hlinky a zda je možné propojit Mendlovo náměstí západně okolo areálu pivovaru s plánovaným veřejným parkem,“ popsal člen poroty a starosta městské části Vojtěch Mencl (ODS).

Řešit se bude i to, zda v severní části, u Vaňkova náměstí, mohou vzniknout prostranství s krásnými výhledy na Brno a okolí. „Rádi bychom využili i prostor nad památkově chráněnými vodárenskými objekty,“ poznamenal Mencl.

Na základě vítězného návrhu vznikne územní studie. „V návrhu jsou sice zakreslené domy, ale jejich konečnou podobu určí až investor a stavební řízení. Už teď je ale daná výška domů a také intenzita zástavby, takže tu například nevzniknou žádné činžáky,“ poznamenal Mencl.

Studie však ještě projde kolečkem projednávání a připomínkování ze strany lidí a institucí. Teprve pak bude zapracována do nového územního plánu, který začne platit od roku 2023. A o území se mohou začít ucházet investoři.