Evropa musí z této krize vzejít silnější

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce Euractiv.cz

© European Union

Server EURACTIV.cz přináší při příležitosti Dne Evropy exkluzivní komentář tří předsedů institucí EU. Autorem je předseda Evropského parlamentu David Sassoli, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské  komise Ursula von der Leyenová.

V roce 1950 se Evropa, stále zpustošená a hospodářsky zruinovaná po druhé světové válce, nacházela v krizi a hledala politické záruky, aby se válečné hrůzy již nikdy nemohly opakovat. V této situaci vystoupil 9. května francouzský ministr zahraničí Robert Schuman, aby představil svou vizi nové Evropy se společnými institucemi, díky nimž by další válka byla nejen nemyslitelná, ale materiálně i zcela nemožná. Jeho slova změnila běh dějin a stala se základním kamenem, na němž Schumanova generace i jeho následovníci vybudovali Evropskou unii v její současné podobě.

70. výročí Schumanovy deklarace si připomínáme v době, která je pro Evropu opět krizová. Koronavirus si v uplynulých měsících na našem kontinentu vyžádal více než sto tisíc obětí a stovky miliónů lidí se musí každodenně vyrovnávat s nebývale rozsáhlými omezeními, která mají pomoci zastavit jeho šíření.

My, předsedové tří hlavních orgánů EU, dnes myslíme především na ty, kteří ztratili své blízké. S vděčností také připomínáme profese, jejichž práce je během této krize nepostradatelná. Děkujeme zaměstnancům nemocnic a pečovatelských zařízení, kteří v první linii bojují za záchranu lidských životů. Děkujeme řidičům doručovacích služeb, prodavačům, policistům a všem ostatním, kteří se starají o to, aby každodenní život mohl pokračovat.

Jsme vděčni i za to, jak evropští občané projevují solidaritu a občanskou odpovědnost. Miliony dobrovolníků během krize nabízejí svou pomoc, ať již formou obstarávání nákupů pro starší sousedy, šití roušek nebo pořádání peněžních sbírek pro ty, kteří jsou v nouzi. Evropa se ukazuje v nejlepším světle, právě když projevuje lidskou blízkost a solidaritu.

Evropa se odvážně zasadila o to, aby jednotný trh fungoval nerušeně dál. Zdravotnický materiál se tak dostal tam, kde jej potřebovali lékaři a zdravotní sestry, ventilátory mohly zachraňovat životy v postižených oblastech a potraviny a základní zboží dorazily do našich obchodů.

Přijali jsme bezprecedentní rozhodnutí, abychom vládám členských států zajistili potřebné fiskální kapacity ke zvládání bezprostřední krize. Upravili jsme Evropský mechanismus stability tak, aby se stal nástrojem použitelným v boji proti onemocnění covid-19. Uvolnili jsme 100 miliard EUR na podporu režimů zkrácených úvazků, aby Evropané nepřišli o práci. Bezprecedentní pomoc poskytla také Evropská centrální banka, aby lidé a firmy mohly i nadále čerpat úvěry.

Stále nám však zbývá mnoho práce. Vzhledem k tomu, že členské státy rozvolňují a postupně ruší omezení volného pohybu osob a další opatření, musí naší největší prioritou i nadále zůstat záchrana životů a ochrana nejzranitelnějších osob ve společnosti. Musíme dělat vše pro to, abychom maximálně podpořili výzkum vakcíny proti koronaviru. Úspěch dárcovské konference pro globální reakci na koronavirus konané 4. května, na níž se podařilo vybrat 7,4 miliardy EUR a vytvořit jednotný rámec pro spolupráci světových zdravotnických organizací na vývoji vakcín, léčby a diagnostiky, ukazuje, jak rychle se svět dokáže postavit za společnou věc. Musíme toto odhodlání podporovat a udržet svět v boji proti koronaviru jednotný. Evropa může v tomto ohledu hrát rozhodující roli.

Zároveň je nutné, aby všechny členské státy EU měly k dispozici potřebný fiskální prostor k řešení stávající zdravotní krize.

Musíme se také připravit na obnovu. Evropané se nejprve obávali o své životy, nyní se mnozí z nich bojí ztráty zaměstnání. Musíme znovu nastartovat hospodářský motor Evropy. Připomeňme si Roberta Schumana a jeho spolupracovníky – byli vynalézaví, odvážní a pragmatičtí. Ukázali nám, že překonání krizových období vyžaduje nové politické myšlení a odpoutání se od minulosti. Musíme teď učinit totéž a uvědomit si, že k podpoře naší obnovy budeme potřebovat nové nápady a nástroje. Musíme pochopit, že Evropa po odeznění krize nemůže zůstat stejná a ani nebude stejná jako před ní.

Nejprve je potřeba se lépe postarat o ty nejchudší a nejzranitelnější v naší společnosti. Příliš mnoho Evropanů řešilo existenční problémy již před krizí. Nyní milióny dalších čelí nejisté budoucnosti, protože ztratili práci nebo zkrachovali. Krize se dotkla obzvláště mladých lidí a žen, kteří teď potřebují konkrétní a jistou podporu. Evropa musí být odvážná a učinit vše pro to, aby ochránila životy a živobytí zejména v těch nejvíce postižených oblastech.

Naše Unie musí být zdravá a udržitelná. Krize nám uštědřila jednu lekci – že je důležité naslouchat radám odborníků a jednat dříve, než bude pozdě. Je proto třeba pokračovat v boji proti změně klimatu a naši obnovu založit na Zelené dohodě pro Evropu.

Musíme se také přiblížit občanům a posílit transparentnost a demokratičnost Unie. Konference o budoucnosti Evropy, která měla dnes začít, ale byla odložena kvůli pandemii, bude pro rozvoj těchto myšlenek zásadní.

Evropa je v tuto chvíli velmi křehká. Pouze silná Evropská unie může ochránit naše společné dědictví a ekonomiky našich členských států.

Včera jsme oslavili 75. výročí od konce druhé světové války. Nikdy nesmíme zapomenout na válečné hrůzy a barbarství, a oběti, které bylo nutné přinést k jejich ukončení. Dnes se zamýšlíme nad tím, co následovalo. Vzpomeňme si na generaci 50. let, která věřila, že na válečných troskách by bylo možné vybudovat lepší Evropu a lepší svět, a pustila se do toho. Pokud se z jejího příběhu poučíme a pokud zůstaneme i nadále solidární a budeme jednotně hájit naše hodnoty, pak bude Evropa moci znovu vyjít z krize, silnější než dříve.

Kalendář