„V zákoně je jednoznačně napsáno, že v případě nouzového stavu se referendum nekoná. Až nouzový stav skončí, sejde se zastupitelstvo obce a dohodne náhradní termín. Ideální by bylo, aby to bylo ještě před letními prázdninami. Když to necháme na prázdniny, může někdo zpochybnit, že lidé budou na dovolených. Možný termín, abychom splnili všechny lhůty, by vycházel teoreticky na 26. červen,“ poznamenal starosta Brniště Michal Vinš.

Přípravnému výboru, který inicioval petici za pořádání referenda, posunutí termínu nevadí. „Je to odloženo ze zákonných důvodů. Vzhledem k tomu, že jsem obdržela i několik žádostí o odložení referenda od občanů, kteří patří do rizikové skupiny, tak to považuji za rozumné. Věřím, že posunutí termínu povede k bezpečnému konání a zároveň k větší účasti,“ uvedla zmocněnkyně přípravného výboru Lucie Kotrbatá.

Brniště s těžbou nesouhlasilo, pak obrátilo

Otázka obnovení těžby na Tlustci je přitom v obci výbušné téma. Práce v lomu se po protestech ekologů a okolních obcí přerušily před 16 lety. Obec Brniště pak celou dobu zastávala postoj, že s další těžbou nesouhlasí. Až loni na podzim vedení obce náhle obrátilo. 

Kladný souhlas těžařům obec podmínila kompenzacemi, které mají do Brniště od provozovatele lomu plynout. Brniště by mělo dostat pět korun z každé vytěžené tuny kamene a k tomu každý rok tři sta tisíc do obecní kasy a dvě stě tun kameniva pro vlastní potřebu.

„Obec tak dostane ročně zhruba čtyři a půl milionu korun, což je čtvrtina jejího ročního rozpočtu. Za dvacet pět let těžby by tak Brniště mělo dostat asi sto dvacet milionů korun,“ zmínil Jiří Čech, spolumajitel společnosti Kamenolom Brniště. Firma má dát také 25 milionů na obchvat Luhova.

Obyvatelé si vynutili referendum

Jenže někteří obyvatelé považují kompenzace jen za prostředek, kterým chce kamenolom přimět vedení obce, aby s těžbou souhlasilo. Proto si také vynutili referendum. 

„Brniště hospodaří s kladným výsledkem, peníze od těžařů nepotřebuje. Všechny okolní obce jsou proti těžbě. Měli bychom držet pospolu,“ poukazuje například Václav Židek ze sousední Postřelné.

Kompenzace přitom odmítlo Jablonné v Podještědí, Mimoň nebo Velký Valtinov. Ty s obnovou těžby dál nesouhlasí. Obávají se zničených silnic od nákladních aut s kamenem, prachu, hluku i odstřelů v lomu, které v minulosti poničily řadu domů v okolí Tlustce. K ničení nemovitostí by ale podle Čecha už nemělo docházet. 

„Komorové odstřely, které místní pamatují, jsou minulostí, jsou zakázány. Na Tlustci chceme pracovat metodou mechanicko-hydraulického skrývání. Laicky řečeno odškrabáváním, které obyvatelé v okolí ani nezaznamenají. Nemusí se bát ani prachu, protože celý těžební a dopravní proces v krytém pásovém dopravníku je průběžně skrápěn vodou. Z pásu pak vytříděný kámen putuje rovnou do vagónů a odjíždí po železnici,“ popsal Čech. 

Těžaři také slibují, že zachovají siluetu Tlustce, protože do vrcholových partií kopce těžba nezasáhne. Na Báňský úřad, který jediný může těžbu povolit, se ale zatím Kamenolom Brniště neobrátil. Čeká na výsledky referenda. Liberecký kraj navíc nedávno požádal ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zásoby čediče na Tustci odepsalo. Sdružení na záchranu kopce Tlustec se zase obrátilo na krajský soud, protože se domnívá, že současný proces obnovy těžby má řadu chyb.