Hlavní obsah

Odhoďme roušky. Potřebujeme zase dýchat na plné plíce, volá lékařka

Foto: Armáda ČR

Ilustrační foto

Reklama

Chráním tebe, ale škodím sobě? Na rouškách zůstávají mikroby, které vdechujeme zpátky, tvrdí lékařka Miroslava Skovajsová. Rozhovor se zakladatelkou sítě mamografických Mamma center o škodlivosti roušek i o odkládání vyšetření.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

S rouškou jsme sami sobě virem, napsala jste na Facebook. Jak jste to myslela?

Je to přesně tak, jak jsem tam napsala. Základní zdravověda nám říká, že plíce jsou velmi důležitý očistný orgán a s každým výdechem odchází s vydechovaným vzduchem nejenom oxid uhličitý, ale i různé další zplodiny metabolismu. Odchází různé bakteriální nálože. Mohou to být bakterie, které s námi žijí v symbióze, ale když je jich moc, tak se jich ty plíce zbavují. A volný dech určuje náš život. Rodíme se s prvním nádechem, umíráme s posledním výdechem. A člověk by měl mít nárok celý život dýchat volně. Nabírat do svého mozku kyslík a fungovat tak, jak to příroda určila.

Takže podle vás se škodliviny skrze roušku ven nedostanou?

Dostanou, ale s velkým úsilím. Lidé nosí i trojnásobné roušky, ze tří látek. A představte si, s jakým úsilím to budete vydechovat přes ta plátýnka a s jakým úsilím nadechujete dovnitř ten objem vzduchu, ve kterém máte potřebný kyslík. Tam se absolutně mění celý ten dechový vzorec. A doplácejí na to zejména alergici, astmatici, lidé s různými obstrukčními chorobami dýchacími, zejména lidé ve středním a starším věku. A hodně i děti. Tam mi to použití roušek připadá nejškodlivější. Všimněte si, že malé děti dýchají pod rouškou otevřenými pusinkami. Ony to neudýchají, nedýchají nosem, jak je fyziologické.

Foto: Archiv Miroslavy Skovajsové

Primářka Mamma center Opatov a Hradčanská Miroslava Skovajsová.

A proč je dýchání s otevřenou pusou škodlivé?

Člověk má dýchat nosem proto, že jednak na nosní sliznici má množství takových malých chloupků, které zachytávají větší částice, prach a pyly, aby se vám to nedostalo dovnitř do plic. A navíc, když se nadechujete nosem, tak ten vzduch se cestou ohřívá na takovou velmi přijatelnou teplotu, se kterou se plíce lépe vyrovnávají. Dýchání otevřenými ústy je velmi nezdravé. A druhá věc u dětí, které rostou, je, že jim roste hlava, formuje se jim ústní dutina. A při otevřené puse se špatně formují obě čelisti. Tyto děti tendují velice často k tomu, že pak nosí rovnátka, protože nemají vůči sobě dobře postavené čelisti. Nefyziologické dýchání má řadu konsekvencí.

Když teď pomineme děti, které postupně dostaly z nošení roušek výjimky, vy jste o rouškách psala jako o „škodlivých hadřících“. Měli jsme my dospělí ale na vybranou? Roušky byly povinné proto, aby se zpomalilo šíření koronaviru v populaci.

Podívejte se, já vůbec nezpochybňuji ten počátek. Český národ naopak ukázal obrovskou tvořivost, a když ty roušky nebyly k dispozici, tak si je vytvořil. To mi připadá úžasné. Ale teď odchází pro roušky důvod s tím, jak se vyvíjejí počty nemocných, nákaza je opravdu minimální. Daleko menší než třeba s chřipkou před Vánocemi, kdy učitelé hlásili, že ve třídě mají půlku dětí. Dříve jsme nevěděli, s čím máme tu čest. Teď by měly do popředí naprosto prioritně vystoupit požadavky na to, aby lidé mohli zase dál normálně dýchat.

S rouškou dostává imunita na frak

Zprvu tedy bylo důležité chránit rouškami společnost od potenciálních přenašečů, protože jsme nevěděli, jaké je nebezpečí, ale teď už bychom měli roušky podle vás odložit?

Přesně tak. Není pro ně absolutně žádný důvod. Je zapotřebí, aby lidé vyrazili ven, dýchali na plné plíce, začali se normálně pohybovat a ne aby přefukovali roušky. Je třeba, aby si mohli dopřávat běžné aktivity, pohybovat se na slunci a budovat si oslabenou imunitu, která tím pobýváním doma, těmi neaktivitami, ale i tím používáním roušky prostě začíná dostávat na frak.

Myslíte, že za těch pár týdnů nouzového stavu a nošení roušek je naše imunita skutečně slabší?

Ano, o tom vůbec nepochybujte. A připočtěte k tomu i celou zimu. Po zimě čekáme na jarní sluníčko. V České republice s nedostatkem slunce jsme jedním z evropských národů, který má průměrnou nejnižší hladinu vitaminu D. Což je další velmi škodlivý ukazatel. A podílí se to na naší obranyschopnosti. A po zimních měsících si nemůžeme užívat čerstvého vzduchu, přírody, pobytu venku a na slunci.

Tak ony procházky povolené byly, dokonce i doporučované, ale mimo les samozřejmě s rouškami. Čekáte tedy v létě v důsledku snížené imunity nějaké větší množství různých viróz?

Těžko se dopustit takovéhle predikce. Ale znám z ordinace pacientky, které mají nějakou chronickou plicní potíž, jsou to alergičky, astmatičky, mají nějaké obstrukční choroby, a všechny mi popisují, že se jejich příznaky zhoršují. Astmatici berou více léků, alergici berou více léků. A je to zbytečné. Slyším to v té ordinaci denně, projde mi tam okolo 40 takových lidí. A všichni spontánně si mi stěžují, jak je pro ně život s rouškou těžký. A stěžují si i zdravé ženy. I ty, které do toho šly s velkým odhodláním, šily roušky, měly pocit, že pro sebe a pro své okolí něco dělají. Tak je tam najednou takové rozčarování.

Za týden najdeme běžně až 15 případů rakoviny, teď dva

Na území mého pracoviště to víme velmi přesně. Běžně každý týden referujeme terapeutickému týmu onkologů a chirurgů 10 až 15 nových případů žen s rakovinou prsu. To číslo je stále takové, možná s malinkým poklesem okolo Vánoc, kdy ženy vyšetření odloží a na vyšetření přijdou v lednu, takže tam nám naopak potom to číslo naroste. V době koronaviru od 13. března klesl počet diagnostikovaných rakovin na 2, minulý týden jsme měli 5 týdně. Teď chodí ty ženy, které by byly diagnostikovány v normálním běhu života. Z těchto žen mě nejvíc trápí ženy s hmatnými nálezy. Ty, které bychom zachytili ve screeningu, to znamená nehmatné, minimální karcinomy, tam několikatýdenní odklad nehraje roli, jestliže ty paní teď co nejdříve přijdou.

Ale odložení vyšetření u žen, které si nahmatají bulku, může být fatální?

Jsou to většinou mladé ženy, které se buď nemohly dostat k tomu vyšetření, protože některé nemocnice byly pro ně zavřené, nebo si ty nemocnice uzavřely samy pro sebe: Teď nikam nebudu volat, protože by mě stejně nevyšetřili. Víte, to je taková ta pseudologika: Já mám něco v prsu a bojím se, že mi řeknou něco špatného. Takže sáhnou po tom momentu, že ony se vlastně teď ani vyšetřit nemohou. A tyto opožděné diagnózy se teď bohužel začínají objevovat u mladých žen.

Takže žena, která si nahmatala bulku v prsu a pokoušela se objednat na vyšetření, byla v některých případech odmítnuta?

Ženy, které byly průbojnější a snažily se někde uchytit, narážely na to, že některá pracoviště nefungovala vůbec. Zejména velké nemocnice dostaly v době koronaviru jiné úkoly. Slyším od těch žen, že bylo těžké se tam na vyšetření dostat. Ty, co se nedostaly, hledaly zoufale dál. Na naše pracoviště se dostaly po 6týdenním hledání, kde by jim tu bouličku vyšetřili. My jsme nechali otevřené všechny ambulance pro ženy s hmatnými nálezy. Chvíli jim to trvalo, ale nakonec si nás našly.

Jak dlouho bude teď trvat, než obsloužíte všechny odložené pacientky včetně prevencí?

My jsme otevřeli naše kalendáře naprosto naplno. Snažíme se uspokojit všechny ženy, které chtějí přijít na prevenci, které jsou bezpříznakové. A všechny, které ještě nespadají do mamografického screeningu, ale mají nějakou pohmatovou nejistotu, se snažíme brát prakticky ze dne na den. Pracujeme v oslabení, protože máme lékařky doma s dětmi, takže to odnáší skupina nás starších lékařek, které už doma nehlídáme. Ale pracujeme na plné pecky, abychom nikoho nezklamaly.

Reklama

Doporučované