Kliknutím zvětšíte„Nevnímám tuto funkci jako nějakou horkou židli, spíš cítím velkou zodpovědnost. Ale tlaky zvenčí si nepřipouštím. Spíš si je vytvářím sám na sebe,“ popisoval Deníku pocity bývalý skokan, který kariéru ukončil už ve dvaadvaceti letech a od té doby se věnuje trenéřině.
Sázka na rakouskou techniku
V Německu vedl mladé skokany a nebýt svatby, byl by tam nejspíš dodnes. „Asi jsem si v Bavorsku vybudoval nějaké jméno a mohl bych tam vydržet déle než tři roky. Vyslechl jsem si narážky, že mě nepustí, že u nich můžu trénovat klidně dvacet let nebo dokonce až do důchodu, ale z rodinných důvodů jsem se vrátil,“ líčil situaci otec malého syna.
Každý trenér přichází do nového angažmá s určitou představou. Pětatřicetiletý Vaculík se chce zaměřit na skokanskou techniku. „Můj předchůdce David Jiroutek vyznával slovinské provedení skoku. Já se učil u Ritchieho Schallerta, a tak preferuju rakouský, ale v podstatě i německý a polský styl,“ prozradil rodák z Harrachova.
Hned jak se ujal kormidla, objel reprezentanty, kteří momentálně trénují individuálně. „Sejít se se všemi najednou při pandemii nešlo. Každému jsem vysvětlil, o co mi jde a jakým směrem se budeme ubírat. Kluci ode mě dostávají týdenní plány, s asistenty jsme s nimi v častém kontaktu a na silové tréninky za nimi dojíždíme,“ pokračoval.
Spadá pod něj půltucet závodníků - Roman Koudelka, Viktor Polášek, Vojtěch Štursa, Filip Sakala, Čestmír Kožíšek a František Holík. „Víc jich nemáme, ale taková je realita. Musíme pracovat s tím, co je k dispozici. Na druhou stranu šest není málo. Bude záležet hlavně na každém z nich, jak naloží se svým talentem. Jsem přesvědčený, že tým má potenciál,“ pokyvoval hlavou.
O výkonnostních cílech se s vedením skokanského úseku zatím nebavil. „Sezona světových pohárů je ještě daleko, ale věřím, že Koudelka a Polášek by se mohli objevovat mezi patnácti nejlepšími. I další kluci by měli zabojovat, aby se dostávali do druhých kol. Věřím, že jim k tomu pomůže příprava, která se úvodním cyklem teprve rozbíhá.“
Chtěl by český skok pozvednout
Trenérovy vize však budou v zimě narážet na neradostnou skutečnost, že se v Česku nedá plnohodnotně skákat.
„Chybí nám můstek K-90, na němž bychom mohli mezi světovými poháry udělat aspoň jednu skokanskou jednotku. Bratři Slavíkovi tvrdili, že se v Harrachově pokusí na zimu připravit devadesátku, ale nevím… Kdyby se jim to povedlo, rovnalo by se to zázraku. Necháme se překvapit,“ přemítal František Vaculík.
„Být u reprezentace je pro trenéra vrchol kariéry, ale i nad tím jsou ještě nějaké stupně. Třeba se pokusit v elitní společnosti něco dokázat,“ dodal s nadějí.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
