Samostatný vývoj vakcíny v Česku zaskočil odborníky. Nebudí to důvěru, míní

Sedm členů Učené společnosti v čele s předsedkyní, mikrobioložkou Blankou Říhovou, uvádí, že plán na vývoj vakcíny budí podezření ohledně zkušeností a kompetentnosti jeho iniciátorů. Radí podpořit vývoj vakcíny a léků proti koronaviru, ke kterému v pondělí zorganizovala dárcovskou konferenci Evropská komise. Na vývoj společné vakcíny organizovaný EU Česko poskytne zhruba 750 tisíc eur, Německo a Francie přes půl miliardy. 

Podle poslankyně a lékařky Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Adámkové ale nikdo institucím pomoc nenabídl. „Platí svoboda bádání a v tomto směru asi není nutné kritizovat někoho, kdo má zájem pracovat na vývoji této vakcíny,“ řekl ministr zdravotnictví Vojtěch.

Podle Adámkové dopis nedostala ona ani nikdo z ředitelů Státního zdravotního ústavu, IKEM a Ústavu hematologie a krevní transfuze, kteří se na projektu podílejí. Pomoc jim podle Adámkové nikdo nenabídl. „Situace je bezprecedentní. Domnívám se, že je povinností každého vědce, má-li možnosti, dát je obyvatelům a vlasti,“ řekla Adámková. Lidé zapojení do projektu podle ní doteď odvedli zdarma práci za desítky milionů korun.

Podle ředitele Biologické centrum AV ČR Libora Grubhoffera ale ani neměli kdy i nějaké pomoci či spolupráci mluvit, protože o projektu nevěděli. Naivní a neiformovaný způsob oznámení považuje za alarmující. 

„Nikdo z vlády se nás, pokud je mně známo, ani neptal. To není otázka nabídky od jednotlivce nebo jednotlivého pracoviště, to je otázka například pro Radu pro výzkum, vývoj a inovace, aby se tím urychleně zabývala, vytvořila pracovní skupina, která by v urychleném režimu navrhla alternativní řešení pro program vývoje anti-covid-19 vakcíny,“ podivoval se nad projektem profesor Grubhoffer.

Takové plány nás mohou poškodit, říkají vědci

Podle signatářů dopisu Učené společnosti mohla informace o plánu pracovat na vakcíně do určité míry poškodit úctyhodnou minulost vývoje a výroby vakcín proti závažným infekčním onemocněním v bývalém Československu.

„Koncept projektu na vývoj inaktivované vakcíny proti koronaviru za několik desítek milionů korun zcela zlehčuje závažnost celé problematiky a vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností nejen z oblasti výzkumu a výroby vakcín, velmi pravděpodobně však též z oblasti mechanismů imunitní odpovědi u virových infekcí,“ napsali signatáři dopisu. Jinak si nedovedou vysvětlit naivitu, s jakou byl projekt představen, dodali. 

Je důležité ale říct, že hledat vlastní cestu je krok dobrým směrem. Pokud bychom se spoléhali čistě na výzkumy v zahraničí, nevznikla by například léčiva na AIDS, za kterým stojí profesor Antonín Holý, jak připomíná chemik a bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Havlas.

„Vlastní cesta je důležitá, protože jednak jen ta neprozkoumaná má nadějí na ochranu duševního vlastnictví, ale hlavně proto, že všichni zkoušejí štěstí a nikdo neví, která čísla nakonec vyhrávají. Vyhrát totiž může i ten, kdo má jen jeden los, tedy relativně skromný projekt. Každý by se měl pokusit využít potenciál, protože riziko neúspěchu je tu pro všechny. Ale uspět může každý, jen se to musí dělat dostatečně profesionálně,“ říká Zdeněk Havlas.

Je potřeba zapojit farmaceutické firmy

Kritici plánu na vývoj české vakcíny už dřív připomněli, že Adámkové spolu s dalšími politiky udělil Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy“. Že je doktorka Adámková tou pravou na vedení týmu, není Havlas přesvědčený. 

„Paní profesorka má zcela jinou specializaci. Nikdo z týmu nemá zkušenosti s vývojem vakcín a léků. Navíc chybí propojení na farmaceutický průmysl, což může být tím, že byl v Česku zdecimován. Vývoj vakcíny i léku by měl optimálně vést někdo z farmaceutické firmy, která by měla ambici vakcínu vyrábět, do projektu částečně investovat a má zkušenosti s procesem uznávání léčebného prostředku, který není jednoduchý,“ vyjmenovává Zdeněk Havlas.

Koronavirus v Česku

Řízení něčeho takového je podle Havlase skutečně jako řízení firmy v dobrém slova smyslu, protože manažer se drží plánu, kdežto vědec často z hlavního směru odbočuje za dalšími zajímavými poznatky, které během práce objeví. 

„Naproti tomu manažer musí udržet hlavní směr, nesmí připustit odbočování a musí umět rozpoznat, jestli má smysl pokračovat, nebo projekt ukončit. Těchto odborníků není mnoho, u nás velice málo. Skvělých vědců máme ale více,“ dodal Havlas.