Bojujeme o to, aby fotbalisté byli zaměstnanci. Kluby nám ale nejdou na ruku, řekl Hašek

Sportovci coby OSVČ stejně jako další živnostníci přišli po zavedení vládních opatření kvůli koronavirové pandemii ze dne na den o možnost provozovat své řemeslo.

Emoce pak ještě víc rozvířila slova ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), že například profesionální fotbalisté nemají morální nárok na finanční podporu pro živnostníky ve výši 500 korun denně. Posléze svá slova vzala zpět.

Finanční nároky fotbalistů, ale i dalších sportovců se teď snaží hájit zejména hráčské asociace. "Situace je složitá. Slova paní Schillerové tomu úplně nepomohla. Samozřejmě i veřejnost, tak, jak to vnímá, se mi úplně nelíbí. Fotbalisté se jen nebaví životem za velké peníze, ale je za tím spousta úsilí a velká dřina, což si lidé neuvědomují," uvedl předseda České asociace fotbalových hráčů Pavel Hašek.

"Fotbalisté si fakturují a fungují na bázi smluv. Platí pro ně ale stejná pravidla jako pro ostatní OSVČ. Když kluci prokážou pokles příjmů a dostanou se do situace, kdy příspěvek potřebují, tak nevidím žádný důvod, proč by o něj nemohli žádat," dodal Hašek.

Velkým problémem v současné diskusi ohledně fotbalistů, ale i dalších sportovců jsou zavedené stereotypy o jejich milionářských životech. Přitom vysoké výdělky pobírá jen asi deset procent tuzemských fotbalistů ze dvou profesionálních soutěží, zbytek dosáhne jen na průměrné české mzdy. "Tohle by si veřejnost měla především uvědomit. Třeba by si začala víc vážit profesionálních sportovců všeobecně," doplnil Hašek.

Nejen fotbalistům není hej

Podobná situace je i u dalších profesionálů z jiných sportů, například u kanoisty Josefa Dostála, plavkyně Barbory Seemanové nebo šermíře Alexandra Choupenitche.

"Sportovci jsou díky svým výsledkům v armádních nebo vysokoškolských resortech a tím pádem nějaké podmínky na přípravu mají, ale to je tak na základní chod, z kterého nejsou úplně živi," přidal bývalý přední squashista a nyní sportovní manažer v soukromém sektoru Jan Koukal, který výše zmíněné sportovce zastupuje.

Predikovat, jak se finanční situace okolo sportu vykrystalizuje, úplně nelze. "Když se tenisová sezona nerozjede do konce roku, tak to bude ohromná rána. Pro menší sporty to bude rána o to větší, takže těžko se dá předvídat. Myslím si, že i firmy a partneři teď počítají ztráty a řeší, co bude a nebude. Teprve podle toho, jak se to vyvine, se začnou zařizovat a to pocítíme i my," řekl Koukal.

Řešením situace sportovců by mohla být nová legislativa

S aktuální situací se zároveň oživuje debata okolo legislativního zakotvení profesní kategorie sportovec. Zatím neexistuje, a proto sportovci působí jako OSVČ.

"Bylo by to vhodné. Dlouhodobě bojujeme o to, aby fotbalisté byli zaměstnanci. Bohužel se nám to úplně nedaří, kluby nám s tím nejdou na ruku. Ale myslím si, že výhledově to bude nutná věc, a my o to budeme dál usilovat," prohlásil Hašek. "Je trochu paradox, že někteří olympijští sportovci zaměstnaní jsou, ale týmoví sportovci jsou OSVČ. To mi přijde úsměvné," poukázal Koukal.

"Pokud nebude vůle legislativců, tak nevidím dobrou cestu. Nemáme žádné páky, my jsme tzv. kvazi odborovou organizací, protože hráči nejsou zaměstnanci. My můžeme pouze apelovat, dávat podněty. Vnímáme názor asi většiny klubů, že zatím není možné řešit zaměstnanecký poměr mezi kluby a hráči, protože není možné navýšit sjednané měsíční odměny o odvody," uzavřel prezident České asociace hokejistů Libor Zbořil.