„Jsme si vědomi toho, že přítomnost panslovanské nacionalistické propagandy se v České republice stále zvyšuje a my se budeme podílet na identifikaci jejích projevů, vlivu a také na její kategorizaci prostřednictvím vizuální a textové analýzy,“ oznamuje Marek Čejka z Ústavu teritoriálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně.
„To jsou poměrně nové oblasti současného výzkumu aspektů politických ideologií, dezinformací a jim příbuzných jevů,“ doplňuje Čejka, který povede tým vědců ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity. Tříletý projekt podpořila Grantová agentura ČR.
Panslavismus, neboli slovanská vzájemnost, se objevil v polovině 19. století v době národních obrození. V poslední době tato myšlenka přiživovaná zejména Ruskem znovu nabírá na síle.
„Rusko a někteří jeho spojenci, což je hlavně stárnoucí generace části politiků z post-socialistických zemí, začali zintenzivňovat kritiku EU i dalších forem západní integrace. K tomu z jistého pohledu paradoxně napomohl i nástup prezidenta Donalda Trumpa v USA, jehož postoje vůči těmto tendencím se jeví jako až hloupé,“ sděluje Čejka.
Autoritáři se liší, ale mezi sebou si rozumí
Zatímco dříve probíhala dělicí evropská linie mezi Východem a Západem, nyní se podle Čejky polarizuje středoevropská a východoevropská společnost zevnitř. Za tento negativní stav si podle něj samy rozdělené země, ale i tradiční západní mocnosti mohou samy.
„Ruský prezident Vladimír Putin, který obratně využívá svého kultu osobnosti i nacionalistických a panslavistických prvků, by tak prohloupil, kdyby v éře populistických autoritářů, mezi kterými hraje jednu z hlavních rolí, svou pozici nevyužil,“ podotýká Čejka, který jmenuje politiky jako Donalda Trumpa, Viktora Orbána, Recepa Erdogana a Miloše Zemana.
„Mezi nimi je sice mnoho rozdílů, ale zároveň jsou si v mnohém tito muži podobní a vlastně si i často mezi sebou rozumí, nebo se alespoň respektují,“ připomíná Čejka.
O tom, že je ruská propaganda velmi aktivní i v Česku, svědčí řada webů i projevů v diskuzích a na sociálních sítích.
„Ruské dezinformace by zdaleka neměly tak jednoduchou pozici, pokud by ony Aeronety, Svobodné vysílače a další dezinformační zdroje neprodukovali, nepřekládali, a hlavně ve velkém nečetli sami Češi. Klíčová je také role politiků včetně těch vrcholných, jako je náš prezident. Pokud zaznívají jednostranné sympatie a dezinformace přímo z nejvyšších míst, ovlivní to obrovské množství lidí,“ upozorňuje Čejka.
Spolu s kolegy se hodlá zaměřit hlavně na symboly a rétoriku. „Prozkoumáme tak tuto problematiku jinak, než je běžné,“ říká Čejka.
