„Takhle plné jsou až do třetího nebo čtvrtého patra,“ ukazuje na různým harampádím naditou výtahovou šachtu v jednom ze šesti vchodů zničeného a už několik let neobývaného objektu Roman Tureček, vedoucí demolic soukromé firmy, která zakázku na odstranění objektu vyhrála.
Uvnitř je opravdu všechno možné. Televize, plechovky, kusy dřeva, oblečení. Obdobně to vypadá i ve sklepích a dalších místnostech. „Ne, tohle jsme neudělali my při práci, to už tady bylo,“ reaguje Tureček v prostoru, jenž kdysi býval obývákem přízemního bytu. Teď se tu na zemi válí kusy zdí, okenní rámy nebo záchodová mísa.
Topení už byste pod oknem hledali marně, stejně jako některá zábradlí. Naopak je zde až neuvěřitelné množství střepů. „Ty jsou samozřejmě nepříjemné, ale daleko více se bojím injekčních stříkaček, kterých už jsme také našli dost,“ pokračuje.
V „běžných“ domech firma vysadí dveře, sundá podlahové krytiny, odmontuje kuchyňské linky či demontuje okna. Tady je ale potřeba vyklidit tuny dalšího harampádí, což mají na starosti pracovníci městských technických služeb.
„V technické zprávě je uvedeno, že vyklízení nepořádku bude dopočítáno v průběhu prací. K tomu také došlo. Naše technické služby podaly na vyklízení výhodnější nabídku než demoliční firma,“ říká Zdeněk Porcal z litvínovského odboru investic a regionálního rozvoje.
„Jsme tu už několik dní a některé vchody máme hotové,“ říká jeden z pracovníků technických služeb, kteří teď mají jednu z nejméně záviděníhodných prací na světě.
Společně s několika kolegy se zrovna vrhl na vyklízení kumbálu vedle výtahu, na jehož dveřích září bílá připomínka o nutnosti „zavýrat“ dveře.
Vzápětí vypráví, jak šramocením denně vyruší potkany, kteří se pak proti nim vyřítí, aby hned zase zmizeli v bezpečí.
„To víte, že dvakrát příjemná práce to není, ale je potřeba, tak co se dá dělat,“ pokračuje muž. Přímo on dokonce žije v Janově, na sídlišti, které se v posledních dekádách změnilo v romské ghetto.
Práce s azbestem zabere i dva týdny
Demoliční firmu vyklízení nepořádku trochu brzdí. Jinak už by se možná vrhla na demontáž a likvidaci azbestových částí. Takhle musí počkat, až technické služby skončí.
Azbest se nachází v podokenních prostorech. Zacházení s ním podléhá přísným pravidlům. Podle odhadů zabere práce s azbestem klidně i dva týdny. Teprve pak může dojít k odstranění oken.
Pak už přijde řada na samotnou demolici, která také zabere řadu dnů. „Přál bych si, aby proběhla v polovině května,“ podotkne Roman Tureček s tím, že asi osmdesát procent stavební suti se dočká dalšího zpracování.
Proto dochází k „očištění“ domu, aby v ní bylo co nejméně jiného materiálu než cihel nebo betonu.
Demolice má vyjít na bezmála osm milionů korun
Co však nebude firma demontovat dopředu, je zábradlí z lodžií. „Demoliční nůžky si s tím poradí. Při té demolici pak budeme vše separovat a kovový odpad tak bude zvlášť,“ vysvětluje Tureček.
Panelák v Gluckově ulici město koupilo od společnosti CPI za necelých 350 tisíc korun právě za účelem jeho zbourání. Demolice má vyjít na bezmála osm milionů korun, přičemž polovinu radnice uhradí z dotace. Na místě pak bude jen zeleň.
Úřad od CPI koupil dosud ještě další tři prázdné janovské domy, jejichž osud bude stejný. Další by mohl padnout už letos na podzim.
