Redaktorka LN Jana Machalická na osudu těchto dvou žen skvěle ukázala na mravní stav české společnosti v článku Dva osudy proti sobě (LN, 29.4.2020). Prezident Zeman vyznamenal agentku 
StB Jitku Frantovou. Hedu Čechovou nevyznamenal nikdo. Vyznamenal ji národ, který nezapomene.
Cituji z Wikipedie: Její převládající dojem z politického dění v roce 2013 byl velice špatný. V politice byli podle ní často lidé, kterým šlo o vlastní zisk, na rozdíl od doby, kdy byla sama politicky aktivní: „Brali jsme 12 tisíc korun měsíčně a kvůli penězům jsme to určitě nedělali, pro nás byl důležitý pocit svobody“. Jana Machalická: „Na vrcholu popularity zmizela, nejdřív ji odlifrovali do televizního archivu a pak produktivní léta trávila načítáním audioknih pro slepeckou knihovnu. Režimu se hodilo, že onemocněla, a poslal ji do invalidního důchodu. Byla to silná žena, která přežila nejen vlastní těžkou nemoc, ale i smrt jediného syna. Takových lidí si máme vážit, a ne těch, které protekce vynese k pofiderním cenám.“
„Je jedno, zda známe své předky až do bůhví kterého kolena, ale své jméno neseme nyní. A tak těm známým, nebo neznámým předkům, kteří ho nesli před námi, nedělejme svými skutky ostudu.“
Z Novoročního přípitku hraběte Josefa Kinského v prvním roce nového tisíciletí. J.Š. 2.5.2020
Komentáře
Nedávné devadesáté narozeniny oblíbené herečky Národního divadla a malířky paní Blanky Bohdanové, která má výstavu svých děl v regionálním museu v Jičíně proběhlo významné výročí této dámy tak jako za minulého režimu. „Aby se neřeklo“.
Proč asi?
K.Mrzílek
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.