Derby pomáháSlavia a Sparta uspořádaly virtuální derby, které se koná 10. května od 11 hodin. Půjde o esportové klání, každý tým bude mít osm reprezentantů (současné i bývalé hráče, slavné fanoušky, esportové hráče). Vstupenky lze zakoupit v síti Ticketportal, cílem je virtuálně překonat návštěvnický rekord z derby 1965. Celý výtěžek půjde na pomoc zdravotním sestrám. |
Některé noviny psaly nejprve o 45 tisících, Mladá fronta referovala o „Strahově, zalitém sluncem, vycpaném 50 000 sparťanů a slávistů.“
Slavné pražské kluby, které teď touží maximum pokořit a výtěžkem ze vstupného na virtuální derby podpořit zdravotní sestřičky, které patří mezi profese nejvíc zasažené současnou situací s nemocí covid-19, uvádí konkrétní číslo 51 150.
O rekord by šlo ve všech třech případech, nejvíc se v říjnu 1996 přiblížil duel Brna se Slavií, který na stadionu za Lužánkami sledovalo přes 44 tisíc lidí. Ale o tom třeba někdy příště.
Jak tedy vlastně vypadalo utkání, které se nesmazatelně zapsalo do českých fotbalových kronik?
Tradice nerezaví: favorit nevyhrál
Kolikrát už jste tuto formulku zaznamenali, slyšeli, četli v posledních letech? Obvyklá fráze, která před derby i po něm z úst fotbalistů a trenérů zaznívá s železnou pravidelností, ať už je postavení v tabulce či forma odvěkých rivalů jakákoliv.
Vězte, že v šedesátých letech tomu nebylo jinak.
Tehdejší Slavia zažívala rozporuplnou éru. V roce 1961 sestoupila, pak se okamžitě vrátila do ligy, ale ihned spadla znovu a dokonce bojovala o záchranu ve druhé nejvyšší soutěži. V pětašedesátém nicméně s velkou pompou slavila návrat mezi elitu.
A hned ve čtvrtém kole sezony 1965/66 se nováček utkal s mistrem. A uhrál překvapivou remízu 2:2. „Kdo vlastně ztratil bod?“ ptá se titulek v Mladé frontě. Žurnalista Jaroslav Šálek ve své reportáži naznačuje, že spíše Slavia, která předvedla lepší výkon.
„Kdyby se nerozhodné utkání bodovalo jako v rohování přísnými kritérii kvality hry, zvítězili by těsně červenobílí. Jejich hra - nemluvě o neumdlévajícím elánu - kontrastovala dost často - ba většinou - s neucelenou hrou Sparty, která jako by celý zápas hledala nějaký systém, jak vyjádřit, že je zkušenější a lepší,“ píše se v dobovém článku.
Slavia dvakrát vedla
Ligový nováček v utkání („jež bylo úrovní průměrné, ale rozhodně překvapivě dobré vzhledem k tradici derby“) dvakrát slavil vedoucí branku. Už v desáté minutě se prosadil Josef Píša, po změně stran vrátil hostům náskok hlavičkující František Veselý.
Jenomže ani skóre 2:1 ve prospěch Slavie do konce nevydrželo.
V Mladé frontě stojí: „Zbytečná čtvrthodina mezi 65. a 80. minutou, kdy se červenobílí stáhli k uhájení výsledku, nakonec rozhodla o remíze.“ Tu Spartě zařídil Tomáš Pospíchal, který tak v kolonce domácích střelců doplnil Ivana Mráze.
Pro Spartu šlo evidentně o malé vítězství, její hra totiž podle reportéra Šálka dosti drhla. Režisérovi Andreji Kvašňákovi se zápas nepovedl, obrana se ukázala býti slabinou a k rozpačité defenzivě ještě přispěl gólman Antonín Kramerius, který se podepsal pod oba zásahy rivala.
Nepovedené představení sudího
Střetnutí řídil rozhodčí Karol Galba a výkonem jako by nepatřil do jinak vydařeného sobotního odpoledne na Strahově.
V dobovém tisku se psalo:
„Galba se zdál být nervóznější než hráči.“
Strana deníku Mladá fronta s reportážní o derby Sparta - Slavia z roku 1965.
„Kramerius versus Galba také 2:2 (ale na chyby).“
„Jen jednomu činiteli se nepodařilo zapadnout do rámce utkání: rozhodčímu Galbovi. Pískal snad nejslušnější derby - a přece mohl lehce ztratit otěže, kdyby mu nepomohli všichni hráči...“
Hlavní arbitr podle tehdejších reportérů chyboval, když nenařídil pokutový kop ve prospěch Slavie za sražení Veselého sparťanem Tichým ve vápně.
„Desítka to rozhodně nebyla. Veselý pronikal s míčem a Tichý mu ho čistým způsobem vypíchl. Veselý pak upadl sám bez zavinění protivníka. Neměl jsem žádný důvod pískat faul,“ hájil se rozhodčí Galba. „Kopl mě do svalu,“ popisoval Veselý.
Jeden z nejslavnějších fotbalistů slávistických dějin se mohl postarat o příznivější výsledek pro své mužstvo, kdyby proměnil vyloženou příležitost v 60. minutě. Protože ale krátce po vyrovnávacím gólu Sparty selhal i jeho spoluhráč Josef Kadraba, u zápasu s nejbohatší kulisou české i československé historie najdete v kolonce výsledek remízu 2:2
SPARTA PRAHA - SLAVIA PRAHA 2:2
Branky: 10. min. Píša po kopu z rohu lehce hlavou 0:1, 25. min. Mráz 1:1, 58. min. Veselý hlavou po centru Nepomuckého (Kramerius bezmocně podběhl), 78. min. Pospíchal ranou pod břevno.
SPARTA PRAHA: Kramerius - Hudcovský, Tichý, Táborský - Vojta, Kos - Pospíchal, Mráz, Kvašňák, Mašek, Vrána. Trenér Ježek.
SLAVIA PRAHA: Ledecký - Lála, Hildebrandt, Smolík - Beran, Nepomucký - Veselý, Kadraba, Šindelář, Píša, Uldrych. Trenér Ipser. (Mladá fronta, 1965)
