Klášter v Plasech je zázrak. Bez vody se stavba zřítí, varoval architekt

Malé město na severním Plzeňsku působí nenápadným dojmem. Přesto zde zakotvil slavný architekt Santini-Aichel i kancléř Metternich, aby zde vybudovali skvosty hodné obdivu. Milovníci historie a architektury budou v Plasech dozajista nadšeni.
Fotografie jižního vodního zrcadla s nápisovou deskou "Bez vody se stavba...

Fotografie jižního vodního zrcadla s nápisovou deskou "Bez vody se stavba zřítí", která je zároveň chronogramem - ukazuje letopočet poležení tohoto kamene. | foto: NPÚ Klášter Plasy

Možná to byl samotný Bůh, který knížeti Vladislavu II. vnukl myšlenku, aby v Plasech založil ve dvanáctém století klášter v hluboké kotlině. Osídlili jej cisterciáci a spravovali jak přilehlé území, tak i okolní vesnice.

Význam kláštera ale stoupl o šest set let později, kdy opat Evžen Tyttl povolal k výstavbě konventu „kulhavého ďábla“. Tak se totiž přezdívalo architektovi Janu Blažeji Santini-Aichelovi, který byl od narození ochrnutý na část těla.

Syn pražského kameníka v osmnáctém století vybudoval nejen famózní architekturu, nýbrž i řadu technických, unikátních pozoruhodností, za kterými se vydávám do plaského kláštera.

Sestupuji dolů po schodech a svoji prohlídku začínám přímo „u pramene“. Místo vypadá tajemně. Je obklopené kamennými kvádry, uprostřed nichž se leskne vodní plocha. Všude panuje hrobové ticho a chlad mi leze do kostí.

Klášter Plasy

„Budova stojí v bažinaté půdě v meandru řeky Střely, proto Santini-Aichel vymyslel pro základy konventu důmyslný vodní systém. Pro zpevnění fundamentu nechal do země zatlouct pět tisíc sto dubových kůlů. Přes ně položil trámový rošt, a teprve na něj začal stavět zdivo konventu,“ vysvětluje mi Monika Tuková, zaměstnankyně kláštera.

Aby rošt nezačal hnít a budova se nepropadla, přivedl Santini-Aichel do základů vodu z několika pramenů. „Tím zamezil přístupu vzduchu ke dřevu, které de facto zkamenělo. Ke kontrole vody v základové části objektu pak nechal architekt zbudovat barokní bazény zvané zrcadla. U jižního z nich také umístil varovný latinský nápis, jenž hlásá, že bez vody tato stavba spadne. Z těchto důvodů kontrolujeme čtyřikrát denně výšku, teplotu a kvalitu vody v obou bazénech,“ vysvětluje moje průvodkyně.

„Santini-Aichel svým projektem navázal na Královskou štolu, středověké dílo mnichů, kteří tento páteřní kanál vybudovali pro odvod přebytečné vody ze základů a střech kláštera. Dvě stě dvacet metrů dlouhá štola také naháněla vodu na mlýnské kolo, pilu a proplachovala prevéty a pisoáry. Na toaletách, které jsou dodnes při prohlídce kláštera k vidění, byl výklenek ve zdi na umístění svíčky i odvod zapáchajícího vzduchu do komína. Na tehdejší dobu to bylo velmi pokrokové řešení,“ tvrdí Tuková.

Jižní samonosné schodiště

Santini-Aichel byl zkrátka geniální architekt. Měl rozsáhlé znalosti matematiky, geometrie, numerologie. Zřejmě i to mu pomohlo k realizaci čtyř samonosných schodišť v klášteře. Ani jedno z nich nepodpírá žádný trn, žádná zeď, do kterých by se schody opřely. Schodiště tak „vlají“ a drží je jen specifické prostředí vyvážené vlhkosti, teploty a proudění vzduchu. Navíc slouží jako šachta, kterou proudí teplý vzduch do budovy. V minulosti si tak mniši ohřívali objekt před zimou.

Dnes jsou klimatické podmínky trochu jiné než v době baroka, nicméně správa kláštera se je snaží co nejvíce přiblížit. Proto navázala spolupráci s klimatologem, jenž na základě dřívějších zkoumání nastavil potřebný systém větrání. Tím se udržuje potřebné klima a pevná pozice schodiště. Samotný klášter má pak svůj vlastní vyhřívací systém.

Klášter Plasy

Táhne se po obvodu rajského dvora navýšeného tři a půl metru nad vnější terén. Systém tvoří dlouhá klikatá podzemní chodba, která ústí do přízemí budovy ve dvou místech. Přes léto se v zemi kolem chodby akumuluje teplo a v chladných měsících teplý vzduch proniká skrze výduchy do budovy.

Kancléřův věčný odpočinek

V devatenáctém století zasáhla do osudu Plas nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, kancléř Rakouského císařství Klemens Wenzel von Metternich. Místní panství koupil v dražbě a začal jej zvelebovat. Vystavěl továrnu na zpracování železné rudy, domky pro dělníky a podpořil rozvoj železniční trati a výstavbu silnice do Plzně. Zároveň se rozhodl, že zde také nechá vybudovat rodinnou hrobku.

Metternichové

Původ starého šlechtického rodu pocházejícího z Německa se datuje od třináctého století. Metternichové původně vlastnili majetek v Porýní, od sedmnáctého století v Čechách a později také na Moravě a v Uhrách. Jako katolíci a stoupenci Habsburků získali nejprve hraběcí, poté knížecí titul. Po ztrátě majetků v Německu za napoleonských válek se jejich hlavním sídlem stal západočeský Kynžvart.

Dnes ji vlastní město Plasy a na prohlídku ji otevírá pouze po domluvě předem. Což je obrovská škoda, protože v rámci společné česko-rakouské historie se jedná o zcela jedinečnou památku, která není doceněna. Možná i proto, že o ní turisté a odborná veřejnost moc neví.

Hrobka leží v blízkosti kláštera a působí nenápadně. Překračuji její práh a připravuji se na přítmí a zatuchlinu. Místo toho mě však vítá světlo pronikající bočními okny a normální vzduch, jehož cirkulaci zajišťuje dobrý a stále fungující větrací systém.

Metternichovská hrobka

Z přímé blízkosti vidím po obou stranách chodby patnáct výklenků pro dřevěné rakve. Ty jsou umístěné za kovovými mřížemi s tabulkami, jež uvádějí jméno pohřbeného.

„Hrobku nechal vybudovat tehdy třiapadesátiletý Metternich v roce 1826. V té době byl už kníže jeden rok vdovcem, ztratil dvě dcery, svého otce, a proto se začal zabývat myšlenkou o zbudování rodinné hrobky. Využil k tomu hřbitovní kostel sv. Václava, který nechal empírově přestavět,“ vysvětluje mi Jana Urbanová. Jako průvodkyně zde pracuje několik let. O rodu Metternichů ví skoro vše a návštěvníkům poskytuje perfektní zasvěcený výklad.

„Od roku 1828 zde bylo postupně pohřbeno dvaadvacet lidí. Kromě kancléře Metternicha také jeho tři manželky, děti, sourozenci a jeho otec. Posledním příslušníkem rodu uloženým do hrobky byl kancléřův stejnojmenný vnuk Klemens Wenzel Lothar, který zemřel v roce 1930,“ vypráví Urbanová.

„Metternichové se o rozvoj Plas zasloužili velkou měrou. Určitě by se o své panství dobře starali i nadále. Ale poslednímu mužskému členu rodu Pavlovi Alfonsovi byly majetky v Československu zkonfiskovány v roce 1945. Po odchodu z Čech se usadil na zámku Johannisberg v Německu, kde pěstoval vinnou révu. Zemřel před dvaceti osmi lety, a tím Metternichové po meči vymřeli. Každopádně však tvořili kus české historie a jsem ráda, že ji zájemcům mohu představit“, dodává Urbanová.

Smolařem na plný úvazek

Moje půldenní prohlídka Plas končí, nicméně v plánu mám ještě jeden cíl, necelých pět kilometrů vzdálenou vesnici Lomany.

Metternichovská hrobka

Tady v bývalém chlévě hájovny jménem Lipovka vzniklo Muzeum těžby borové smoly, jediné svého druhu na světě. Sbírka je soukromá a zřídila ji Jana Čiháková, vnučka posledního hajného knížete Metternicha. Těžba smoly měla totiž v lesích severního Plzeňska velkou tradici a různé využití. Sloužila jako přísada do střelného prachu, na utěsňování sudů v pivovarech nebo se využívala v chemickém průmyslu. Za druhé světové války pryskyřice putovala do třetí říše a používala se výhradně k vojenským účelům. S její pomocí dělníci například izolovali cívky letadel nebo stabilizovali výbušné směsi při přepravě na válečných lodích.

„Postup získávání smoly byl velice jednoduchý. Muži nařízli kůru borovice a ke stromu připevnili sklenici, do kterého smola postupně odkapávala. Z nádoby ji posléze vyškrabali a uložili do sudů. Práce byla fyzicky namáhavá a vyžadovala dobrou pracovní morálku. V lesích pracovali čtyři dělníci a mistr těžby pryskyřice, kteří připravovali liziny, plochy pro nařezání kmene, a dělali ronící zářezy“, vysvětluje Jana Čiháková, moje třetí průvodkyně během jediného dne.

Klášter Plasy

Po druhé světové válce však zájem odběratelů o smolu opadl. Těžba se ještě nakrátko obnovila v roce 1976, kdy pryskyřici potřeboval chemický průmysl v tehdejší Německé demokratické republice a Polsku. Export však trval jen dva roky, a poté se od náročného a ke stromům nepříliš šetrného způsobu získávání smoly definitivně upustilo.

Jedinou připomínkou tohoto starého řemesla je malinké muzeum, kde výklad poskytuje paní Čiháková. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout všechny smolařovy pracovní nástroje a poznat jednotlivé úkony, které spolu s dělníky vykonával v lese.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Technické pozoruhodnosti plaského kláštera na vlastní oči uvidíte v rámci speciálního prohlídkového okruhu Vodní systém. Objednat se však musíte předem na e-mailu plasy@npu.cz

Prohlídku Metternichovské hrobky a Muzea těžby borové smoly lze rezervovat na e-mailu posta@mestoplasy.cz

Pokud chcete poznat město na řece Střele blíž, vydejte se na naučnou stezku Plasy. Měří skoro tři a půl kilometru a prostřednictvím devíti informačních tabulí vás seznámí s nejzajímavějšími přírodními, kulturními a technickými památkami.

Pokud vám při poznávání Plas vyschne hrdlo, ochutnejte pivo z místního Knížecího pivovaru. Pivo vaří už od šestnáctého století a žízeň vám například zažene Vašnosta, Vidlák, Felčar nebo Nachmelenec.

Knížecí pivovar Plasy

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...