Jak jsem začala přemýšlet o bydlení v centru a dnes se stěhuju na Staromák za "výprodejovou" cenu

Historické centrum Prahy 16. března 2020.

Historické centrum Prahy 16. března 2020. Zdroj: ČTK / Vít Šimánek

Objednávka taxi
Praha v sobotu 21. března.
Historické centrum Prahy 16. března 2020.
4
Fotogalerie

Lenka Adámková řešila svou bytovou situaci. Chtěla se přestěhovat blíž své nové práci. Současná koronavirová krize pohla s možnostmi na realitním trhu v metropoli. A proto tato mladá dáma mohla využít příležitosti, o níž by se jí ještě před pár týdny hlavně kvůli rozpočtu, který by na to potřebovala, ani nesnilo. 

Už přes tři roky bydlím v pronájmu v Nuslích. Tedy bydlela jsem. Na začátku to bylo celé “sluníčkové”: fajn lokalita, dobrá cena, do práce kousek, několik příjemných parků v okolí... 

Ale loni jsem změnila práci a začala každý den dojíždět na Palmovku. Místo 30 minut v dopravě se můj denní cestovní čas ztrojnásobil. To je kolem deseti dnů ročně prosezených v tramvaji zbytečně. Po úvaze prodloužené šokem z toho, že se nájmy za ty tři roky o polovinu zvýšily, jsem dala výpověď z Nuslí a začala se poohlížet po podobném bydlení v Karlíně, blíž nové práci. 

A pak přišel Covid-19. 

Z jednoho obstojného inzerátu denně se během března staly tři. Pak pět, deset. A co teprve, když jsem rozšířila hledáček i na to nejužší centrum města! Najednou jsem zjistila, kolik stovek nádherných bytů je k dispozici. Vzhledem k tomu, že na povinném home office mě už dojezd do práce tolik netrápil, nechala jsem se unést představou několika měsíců bydlení na Starém Městě nebo na Malé Straně – a světe div se, za cenu stejnou či dokonce v mnoha případech nižší než v Karlíně. Wow.

Prošla jsem stovky inzerátů, a to jsem byla hodně vybíravá: lokalita exkluzivní, rozpočet rozumný, smlouva roční, vybavení stylové, prostor vzdušný a světlý. Ze stovek inzerátů propadlo sítem asi dvacet k dalšímu zkoumání, na šest z nich jsem odepsala a na tři prohlídky jsem i zašla – s rouškou a bez podání ruky, to byla jediná divná část toho všeho. 

No a dnes v úterý 28. dubna se stěhuju do bytu přímo na Staroměstském náměstí. O výběru rozhodl výhled na orloj a několik vstřícných kroků majitelky, které mě přesvědčily, že i ona stojí o spolehlivého středně či snad až dlouhodobého nájemníka. 

Strašně se těším. Věřím, že mi moje nové bydlení vynahradí dočasný nedostatek cestování za hranice a dovolí mi víc poznat vlastní město. Až mi bude osmdesát, budu vzpomínat, jak jsem vařila s výhledem, za nímž do Prahy přijíždějí miliony lidí. Jak jsem měla lyže uskladněné ve středověkém sklepě kulturní památky. Jak jsem objevovala tajemnou atmosféru křivolakých uliček nezkaženou partičkami opilých turistů. A tak dále. Uvidíme. 

Bydlení v centru je teď dostupné jako nikdy, trošku jako ve výprodejovém letáku s červenou cedulí „akce“. Pojďme tuhle akci využít a vrátit skanzenu duši, udělat z něj aspoň na chvíli místo, kde pozdravíte souseda a poklábosíte nad pivem na rohu. Maloměsto ve velkoměstě.