Hana Jánská: Co nám doba roušková vzala a dala

158
Foto: Kodl Cr

Současná pandemie se jistě dotkla každého z nás. Doufám, že většina lidiček to zvládá ve zdraví. Posílám své modlitby všem potřebným.

Tato doba nás donutila zastavit se, zamyslet se nad svým životem. Mnozí zůstali s dětmi doma. Většina z nás přišla o dost peněz i o možnost obživy. Najednou zjišťujeme, že peníze nejsou to hlavní. Důležitější je zdraví, vnitřní klid, čas strávený se svou rodinou. Uvědomujeme si hodnoty, které jsme ještě nedávno neviděli.

Musím říci, že náš národ to zvládá velmi dobře. Vytvořila se vlna solidarity, lidé šijí roušky zdarma pro ostatní. Starají se o staré lidi, nakupují jim. Studenti si navzájem radí s úkoly. Každý pomáhá, jak se dá. To je velmi dobře. Myslím, že právě k tomuto nás současná situace měla přivést. Abychom si začali všímat ostatních a pomohli, kde je potřeba. Abychom v sobě našli více pokory i klidu. Nehonili se stále jen za penězi, protože touha po penězích a majtku ničí naše vztahy i životy.

Mnoho lidí zůstalo doma bez zdroje příjmů. Nutí nás to zamyslet se. Co opravdu nutně potřebujeme k životu. Kupujeme jen to nejnutnější. Většina obchodů je zavřená. Pro jídlo stačí zajít párkrát za týden. Přesto zjišťujeme, že to jde. Náhle nám dochází, že nemusíme být denně v obchodech. Že není nutné neustále nakupovat spoustu maličkostí a nepotřebných věcí. Vlastně se bez toho všeho krásně obejdeme.

Některým lidem vadí, že nemohou jet do zahraničí na dovolenou. Ale je to opravdu nutné? Copak tady u nás není krásně? V naší republice je mnoho nádherných míst. Jen mě překvapuje, jak se někteří lidé v přírodě chovají. Proč jsou tak hluční, proč si musí pouštět hlasitou hudbu a neustále na sebe pokřikovat, trousit odpadky atd. Copak nevnímají ten klid a mír, který kolem panuje? Stačí se jen trochu ztišit a zaposlouchat do zvuků přírody.

Všichni nyní musíme chodit v rouškách. Ještě v nedávné době se někteří lidé smály ženám migrantů, že jsou celé zahalené a koukají jim jen oči. Teď si svůj obličej musí halit každý z nás. Jako by nám život dával lekci. Všimli jste si však, jak mají lidé krásné oči, když nemůžeme vidět celý obličej? Jak oči na člověka vše prozradí? Co všechno z očí vyzařuje, jak se blýskají štěstím, jak se umí usmívat, jak jsou hluboké a krásné. Oči jsou prostě okna do našich duší a zračí se v nich opravdu všechno. Nyní se na ně můžeme více soustředit a lépe je vnímat.

Velké téma, které mnoho lidí řešilo, bylo zavřené kadeřnictví. Proč k tomu tolik povyku? Ukazuje to jen na další trend dnešní doby. Myslím tím hlavně zakrývání šedin barvením. Ano, měli bychom o sebe pečovat a vypadat dobře. To je v pořádku. A myslím, že dnešní ženy už by se bez barvení asi neobešly. Jen si mnoho lidí neuvědomuje, že vlastně naše civilizace potlačuje stárnutí. Jakoby stárnutí bylo něco špatného, nechtěného, něco, co nesmíme přiznat. Stárnutí je přitom naprosto přirozené a normální. Věděli jste, že ženy v některých kmenech měly obrovskou radost, když jim začaly šedivět vlasy a tvořily se vrásky? Bylo to proto, že stříbro ve vlasech značilo moudrost. Taková žena toho již mnoho zažila, získala životní zkušenosti a nyní mohla radit ostatním. Dříve čím byl člověk starší, tím byl uznáván jako moudřejší a váženější. Mě se například na lidech moc líbí vrásky kolem očí. Protože jsou od smíchu. Když takového člověka vidím, hned vím, že je veselý a rád se směje. Takové lidi mám ráda. Je mi smutno z toho, že někteří lidé mají potřebu takové krásné vrásky skrývat a vyhlazovat. Člověk s „vyžehleným“ obličejem mi připadá, jako by byl bez emocí.

Věřím, že si teď lidé více uvědomí, co je v životě důležité. Jestli je opravdu nutné vydělávat mnoho peněz, splácet leasingy a hypotéky jen proto, abychom měli to nejluxusnější auto, nejmodernější byt a nejdražší dovolenou. Proč se neustále honit a stresovat? Znám člověka, co žije v chatrči v lese a je tam šťastný. Neměnil by. Nedokáže si představit, že by žil na vesnici mezi lidmi, natož ve městě. I když ve styku s lidmi je, kamarádi za ním často přijdou. Ovšem v noci k němu chodí divoká zvěř až k chatě, všude kolem na stromech hnízdí mnoho ptáků, které dokáže rozpoznat i podle jejich zpěvu. Veverky sbíhají po kmenech stromů dolů a berou si od něj z ruky ořechy. Je tam ticho a klid. I takto se dá žít.

Ještě jeden příklad, který myslím mluví za vše. Moje spolužačka ze střední školy pracovala roky v bance nebo pojišťovně. Cítila se neustále ve stresu a pod tlakem. Když už to nedokázala vydržet, dala výpověď a začala na vesnickém statku dojit krávy. Světe div se, našla tam takový vnitřní klid a mír, jaký v bance nikdy nepoznala.

My své děti nutíme k tomu, aby měly co nejlepší známky, vystudovaly vysoké školy a mohly dělat kariéru jako manažeři a podobně. Aby vydělávaly co nejvíce peněz a měly se dobře. Většinou jsou pod obrovským tlakem už na škole a co teprve potom v zaměstnání. Co jim to přinese? Často nejprve stres, deprese, nespavost a později syndrom vyhoření. Opravdu to stojí za to? Není lepší vyučit se nějakým řemeslem, vyrábět něco krásného a užitečného pro lidi? Já jezdím často na trhy a jarmarky s našimi bylinkami. Mimochodem zahradničení je pro mne ta nejkrásnější práce, jakou jsem kdy dělala. Na trzích často vidím různé řemeslníky, kteří ručně tvoří nádherné výrobky. A víte co? Nikdy jsem si nevšimla, že by některý z těchto milých a usměvavých lidí trpěl depresemi či syndromem vyhoření. Jejich práce je baví a uspokojuje. Myslím, že i kupující již dokáží ocenit kvalitní ruční výrobek a dají mu přednost před strojově vyráběnými kusy většinou dovezenými z Číny.

A jak vám vyhovuje škola doma? Já musím říci, že mé děti (středoškoláci) jsou nadšené. Učí se samy, s disciplínou nemají problém. Připadají mi nyní mnohem klidnější, vyrovnanější i spokojenější. Ale chápu, že pro rodiny s malými dětmi, zvláště, když rodiče ještě chodí do práce, to může být problém.

Ráda bych poradila všem lidičkám, aby využili svůj volný čas, k zamyšlení se nad životem a k uvědomění si toho, co je důležité a co není. Žijte tak, abyste byli šťastní! Nekoukejte na to, co vám diktuje dnešní doba nebo móda. Žijte své životy podle sebe, buďte sami sebou. Přeji všem mnoho štěstí, zdraví a spokojenosti.

Hana Jánská, fytoterapie, iridologie a pěstování bylinek
Napsáno pro portál Ve hvězdách

Časopis Ve hvězdách si lze předplatit prostřednictvím non stop linky předplatného + 420 777 157 435, e-mail: info@astrolife.cz (roční předplatné 240 Kč, na 2 roky 480 Kč), pro Slovensko na telefonních číslech +420 249 893 566, 3563, +420 800 188 826, e-mail: objednavky@ipredplatne.sk