Mluví přímo. Například o tom, že koronavirus zbrzdil řadu operací a někteří pacienti v důsledku toho mohou zemřít. Julius Špičák je přední český gastroenterolog a v posledních týdnech sledoval, jak se v Česku zbrzdil transplantační program i jak ubylo lidí v jeho ordinaci.
Koronavirus v Česku   |
„Medicína chorob břicha je vlastně medicínou nádorů,“ vysvětluje v rozhovoru po Skypu. „Základní mantrou je včasná diagnostika a pak případně operace. Dnes tu včasnou diagnostiku neuděláte, a když už ji uděláte, chirurg neoperuje. Každý nádor, který operovat lze, by se měl operovat do měsíce. To je doporučený postup, který se ovšem neděje. Čili nevyhnutelně, s nějakým odstupem, se stav těchto lidí zhorší. Už nepůjdou operovat nebo zemřou. To je naprostá realita.“
I proto se s ostatními odborníky podepsal pod takzvanou Výzvu jedenácti, která žádá rychlý návrat k normálnímu životu. „S uvolňováním jsem spokojen jen částečně. Představoval bych si ho rychlejší, hlavně ve školách,“ říká.
Průzkum o koronaviruJak zvládáte omezení spojená s koronavirem právě vy, vaše rodina a děti? Zapojte se do velkého průzkumu portálu iDNES.cz. |
„Uvědomme si, co z dětí kvůli stávající situaci vychováváme. Jsou doma, výuka probíhá nedostatečně, prohlubují se sociální rozdíly a závislost na internetu. Když půjdeme dál, tak můžeme přidat alkoholismus u matek, problémy v rodinách, možná i sebevraždy. Řada těch současných opatření je problematických,“ dodává.
Špičák je nejen přednostou kliniky v IKEM, ale zároveň poslancem za ANO. Do škol by poslal všechny děti, s čímž zatím ministerstvo školství řízené jeho kolegou z hnutí Robertem Plagou nepočítá.
Celoživotním tématem je pro profesora Špičáka boj proti obezitě. A některé studie ukazují, že právě výrazná nadváha průběh nemoci covid-19 zhoršuje. „Když ukázali toho taxikáře, který podstoupil experimentální léčbu, a pak i jeho syna, bylo mi to jasné. Typický metabolický syndrom, nepochybně vysoký tlak, cukrovka, špatné návyky v rodině. Obezita je rizikový faktor na všechno, i na rakovinu prsu.“
Podrobně taky sleduje snahy o vývoj léku a vakcíny. Až bude hotová, nechá se sám očkovat. „Ale neupínejme se k vakcíně jako k nějakému absolutnímu řešení. Nespasí nás, protože žádná vakcína není stoprocentně účinná. Ani ta proti chřipce. Až se objeví, vynoří se samozřejmě i její popírači. To je teď velmi moderní,“ očekává.
„Musíme bádat a léčbu odvozovat od léčby podobných virů. Například i od léků na hepatitidu, což zatím nikdo moc nevnímá, přestože ta léčba je úspěšná. Na mě se zcela oficiálně obrátila izraelská instituce s podrobným protokolem na velmi sofistikovanou molekulu. S velkou logikou, jednoduchým podáváním, s léčbou, která by mohla být velmi levná. Mluvíme samozřejmě o fázi klinické studie. Předal jsem všechny informace profesoru Prymulovi i ministru Vojtěchovi. Budu čekat na odezvu.“
Nic dobrého pandemie nepřinese
Když dojde na otázku samotného viru, vadí mu zbytečné zastrašování lidí. „Na světě je opravdu sedm nebo osm center, kde epidemie propukla ve velkém a kde smrtnost byla nebo je obrovská. To vůbec nezpochybňuji,“ prohlašuje. „Ale pak je tu zbytek světa, kde je vážnost situace pod jakoukoliv rozlišovací schopnost. Nevíme, proč to tak je. Ani v jedné z těch oblastí. Ale je to tak.“
V jedné z nejvíce postižených zemí, ve Španělsku, pracuje jako lékařka i jeho dcera. A stará se právě o nakažené koronavirem. „Sama ho prodělala, a to už někdy na začátku února, kdy se pomalu ani nevědělo, že něco takového existuje,“ popisuje.
Vše o koronaviru
|
„Mluvím s ní každý den. Opatření byla ve Španělsku daleko přísnější než u nás. Hotely museli předělat na nemocnice, rodiny byly přikované doma. Když šla dcera do nemocnice, třikrát ji zkontrolovala policie a do práce ji doprovázela eskorta, jestli se náhodou neulívá. Nesměla do lesa ani do parku.“ Mluvili spolu i o přesycenosti tamních nemocnic. „Ano, byly chvíle, kdy nemohli poskytnout optimální péči všem.“
Po skončení rozhovoru po Skypu odpovídal Špičák ještě na jednu otázku. Zda podle něj pandemie přinese i něco dobrého. „Obávám se, že vůbec nic,“ řekl.
„Lidstvo je totiž nepoučitelné. Teď jsme na chvíli přestali hýřit a zlepšilo se například ovzduší. Ale velmi brzy se vrátíme k životu, jaký byl. Nezmění se nic, podobně jako nic nezměnily války. Naopak nám znovu vyplavou daleko zásadnější problémy, které jsme kvůli koronaviru přehlíželi. Třeba to tragické sucho.“
