Zdenka Obrová (* 1961) měla na webu Nedělní chvilka poezie.CZ blok básní v červnu 2016 s titulkem V kamnech zatop. Před nedávnem jí vyšla pod stejným názvem první sbírka v edici knihovnička.cz, nakladatelství Tribun EU. Ukázky z ní vám nyní přinášíme.
Zdenka Obrová vystudovala na MU v Brně, na filozofické fakultě obor čeština - němčina. Pracuje jako překladatelka a tlumočnice. Pro nakladatelství JOTA přeložila knihu Petera Wawerzinka Krkavčí láska (Rabenliebe). V současné době připravuje menší projekt příhraniční spolupráce mezi Brnem a Vídní, jehož tématem bude současná básnická tvorba. Píše vlastní blog www.vjinemrytmu.cz.
(Foto: Hana Vyhnánková)
Olízal mě strach
zdrsnělým jazykem
jsem teď čistá
jen se trochu chvěju
na rozhraní roků
sedím přimrzlá ke dřevu
počítám díry
ve svetru
v džínách
v duši
je jich tak akorát
nebudu je zašívat
není čas a není chuť
nastala ta správná doba
doba nezašitých děr
doba obnažených jizev
a inventury vrásek
Po dvoře si chodí
bezhlavá slepice
ostatní se tváří jakoby nic
jen já mám divný pocit
že tohle se fakt nedělá
vždyť ani neví kam jde
jenže za chvíli
zase zobe zrní
asi hlavu našla
mezi vadnoucí trávou
zapomenutou pod starou jabloní
pohozenou někde u slámy
šikovně ji nasadila
a kráčí si to hrdě dál
Nebudu teda sladit kafe
kašlu na alkohol
a na sex
půjde to snadno
vzdát se toho
co není k mání
začnu mluvit s ptáčkama
přestanu jíst savce
a nechám ji jen tak
nezalátanou
díru v duši
a když si neuletí
třeba se i podívám
až na její dno
Kouří se z hnoje
vlaštovky učí mladé slovit mouchu v letu
koně spí a den je dávno vzhůru
není prý čas na smutek
tak na co teda je?
na zírání do slunce
možná
nebo jen tak na nic
než přeteče voda
v napajedlech
věčné koňské žízně
Kdybych si rozpustila vlasy
a neseděla pod tou blbou zářivkou
kdybych měla novou řasenku
a make-up co rozjasňuje pleť
kdybych se uměla rozzářit tak
abys mě sakra konečně uviděl
nechal bys viset kostlivce ve skříni
a neproměnil by ses v Loutku
se zteřelýma provázkama
a nudnýma replikama
chytil bys Naději za ruku
jen tak beze slov
a nechal by ses svést…
Klimatizovanou
chtěla bych mít klimatizovanou
náladu
se standardním nastavením
stejnou v horku stejnou v zimě
tak už sakra PŘESTAŇTE
přestaňte otáčet těmi termostaty!!!
Proudem vodky
smyju smutky
putují si trubkami
potkají se s krysami
dobrých úmyslů
Půjčila jsem si obojek
od svýho psa
teda fenky
což může být jedno
obojek je přece bezpohlavní
i když Germaine Greer
můžou nabíhat různý konotace
třeba domina
a tak
jenže já jen zkouším
jaký to je
mít tu věc kolem krku
abych mohla někoho poprosit
někoho kdo půjde kolem
jen tak náhodou
aby si mě připnul
a odvedl někam
kde mi bude
líp
Odpoutání připomíná orgasmus
přichází si znenadání
nezávislý cestovatel
na cestách plných lvů
protáhne se úzkou škvírou
cítím chvění v koncích palců
elevátor do vyšších pater
poletuje jako racek Jonatán
a cvičí pády střemhlav
držíce mě za ramínko podprsenky
(doufám jen že vydrží)
Vylezu si na komín
zatnu drápky jako kočka
do loňského mechu
rozhlédnu se dokola
rozpustím si vlasy
zatočím se po větru
a zaženu smutek z nedůvěry
až do kopců Pálavy
Prší proudy vody
vytékají z okapu
kapky se kloužou po oknech
kameny na dvorku ukazují
zbrusu nové odstíny stříbrošedé
sedím na prahu zasněná
a medituji na déšť
jsem jako malá holčička
vzdálená jen na pár kroků
od Tebe babičko…