Kaple sv. Jana Křtitele v Třebechovicích pod Orebem

Tato třebechovická kaplička je památkou na pobělohorskou rekatolizaci, což dosvědčuje článek z 1. čísla „Královéhradecka. Vlastivědného sborníku pro školu a dům“, jež vyšlo v roce 1924:

„Fr. Probošt: O původu kapličky u Bědovic.

Všude kráčíš po půdě historické, na níž stával kněz Ambrož, z jehož šlépějí vykvetly květy krásné a krvavé. Buď pozdraven, Orebe, kde konána shromáždění lidu, kde zněla husitská píseň, jejíž nápěv rozdrobil se větrem na tisíce krůpějí a zrníček, zapadl v půdu a každoročně vzcházel.

K nejstarším rodinám v Třebechovicích náležela rodina Bílých. Ta měla svůj grunt na východní straně města, t. zv. hajdu s pavlačí. Za ní bylo bělidlo. – Později zakoupili dům vedle starého „rathouzu“. Žili v duchu evangelia. Odvrátili se od světa, báli se učenosti i umění, vyhýbali se všem funkcím, jež dávají panovati nad lidmi.

Do tak spokojeného, bohumilého života zapadl najednou černý stín utrpení. Nešťastný odboj českých stavů byl v bitvě na Bílé Hoře zlomen a železná ruka vítězova krutě dopadla na celý český národ. Všichni obyvatelé, kteří nebyli katolického vyznání, nebo nechtěli k němu přistoupiti, ač na nich žádné viny nebylo, musili opustiti majetek a dům svůj a vystěhovati se do ciziny, jinak by se octli v žaláři nebo na popravišti.

Protireformace slavila žně i v našem kraji. V celém hradeckém kraji bylo nekatolíků přes 52 tisíc z těch obráceno po dobrém i po zlém asi 46 tisíc, do Slezska jich uprchlo přes 6 tisíc. Mnozí Třebechovští volili vyhnanství, jiní přistoupili k víře katolické. I rodina Bílých se vzpříčila. Nešla v ustanovený den do Opočna, aby byla o víře poučena.

Volila raději vyhnanství.

Právě kvetly lípy, když rodina Bílých ubírala se do Slezska. Hrbolatou silnicí k Opočnu vlekl pár koní těžký krytý vůz. Ve voze mezi truhlicemi s hlavou schýlenou seděla rodina Bílých. Dorazili k české hranici. Naposled rozhleděl se Bílý se svojí rodinou v čarovný obraz země rodné a slzami skrápěl půdu. Rozevřeli postillu a modlili se za vrácení zneuctěné, do krve zedrané, zlaté otčiny...

Uplynul rok ve vzpomínkách na rodné Třebechovice. Zas kvetly lípy. Syn Václav, statný po otci, prchá jedné noci domů do Třebechovic, aby spatřil to, co v srdci nosí. Vrátil se k své dívce...

Za tři dny matným krokem vchází do „rathouzu“, aby dal se zapsati do seznamu katolíků. Farář nařizuje mu předstoupiti před Ludvíka Colloredo, hraběte z Walse na Opočně, kde přijal víru katolickou. Na důkaz, že je dobrým katolíkem, poroučí mu vrchnost postaviti kapličku u Bědovic.

Přibyla zase jedna duše, ale na oko. Václav vedl život zdrženlivý, tichý a čistý. Spala v něm tichá vzpoura*).

*) V sedmdesátých letech (po r. 1571) 16. věku ustavují se obce Českých bratří v Hradci n. L., ve Stěžerách, Nechanicích a v okolí Třebechovic. Jak silná byla bratrstva v Hradci n. L., proslulá zbožností, mravností a kázní, nedá se říci, ale arciděkan Ondřej Albin, luterán, udal r. 1575 do konsistoře, že Čes. bratří jest v Hradci n. L. 150; krom toho prý i rytíř Mikuláš Pecingar v Nechanicích otevřel jim nově kostel; také do Hradiště (nyní Nov. Města n. M.), že se jich sbíhá drahně. - Že měla bratrská obec v Hradci Král. svoji školu, rozumí se samo sebou a nalézala se nade vší pochybnost s kaplí v hradecké sborovně Čes. bratří, t. j. na Velkém náměstí v domě, místo něhož vystaven r. 1750 barokový dům s pavlačí a vížkou, zvaný ,U Špulákůʻ.“

Z výše citovaného článku tedy můžeme dovodit, že kaplička byla vystavěna na tzv. Bílého stráni pod Bědovickým kopcem (kdysi zvaným jako Šibeniční) někdy během 20. let 17. století Václavem Bílým z Třebechovic pod Orebem po jeho návratu z exilu a přechodu ke katolické církvi, po čemž mu byl otcovský statek vrácen a on na něm hospodařil až do své smrti. Tento příběh zbásnil Josef Jahoda („Kaplička u Třebechovic“) ve svém díle „Písničky z Opočenska“, jež vyšlo v roce 1914. V této básni klade založení kaple do roku 1634.

Kaplička, jež byla dříve nazývána též jako kaple Bílého (nikoliv jako Bílá), byla zaznamenána již v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), ale nejlépe je vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA152018400) a v jeho reambulaci z roku 1871 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7688_6), kdy však pozemek pod ní náležel již obci. Ta se spolu s římskokatolickou církví a jejími věřícími o ni vzorně starala, teprve od 2. poloviny 20. století postupně zájem o ni mizel, takže začala chátrat. Za kulturní památku byla prohlášena 28. června 2002 (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kaple-sv-jana-krtitele-2307794), přičemž návrh na prohlášení byl podán Památkovým ústavem v Pardubicích 13. února 1996. K její poslední velké opravě došlo v roce 2001, ale další úpravy včetně nátěrů byly prováděny i v následujících letech, např. roku 2019, kdy byla zároveň provedena úprava celé Trčkovy ulice.

Jedná se o drobnou zděnou stavbu na trojbokém půdorysu s oblými nárožími, jež je hladce omítaná. Stěny jsou po bocích členěny zdvojenými pilastry, v obou bočních jsou mělké široké konchy. V čelní stěně je vstup s půlkruhovým nadpražím, lemovaný šambránou s lištou, klenákem a patkami. Nad ním je stěna vytažena do jakéhosi štítu, tvaru vysokého segmentu, který obíhá profil korunní římsy a další profilovaná lišta opačně prohnutá, uzavírá tento útvar do podoby oka. Plechem krytá valbová střecha krytá je ukončena válcovou zděnou lucernou s žaluziovým okénkem, s prejzovou stříškou a kovaným křížem na kamenném soklu ve vrcholu. Uvnitř kapličky se dříve nacházel obraz sv. Jana Křtitele a různé drobné devocionálie, dnes je však prázdná. Na závěr dodejme, že se k ní vztahuje řada pověstí, např. „O nevěstě Bílé“ (viz https://www.trebechovice.cz/kaplicka/d-50634).