Zámecká záhada. Archeologové našli ve zdi negativ vojáka i Rudé právo

  6:14
„Prezident republiky Klement Gottwald dostal k 55. narozeninám další blahopřejné telegramy.“ I na tuto zprávu Rudého práva z roku 1951 nečekaně narazili pracovníci brněnské organizace Archaia při průzkumných pracích na zámku v Moravském Krumlově.

Archeologové na zámku v Moravském Krumlově našli v zazděném výklenku několik vydání rakouských novin z poloviny 19. století, ručně psaný dopis, negativ fotografie československého vojáka a vydání Rudého práva z roku 1951. | foto: město Moravský Krumlov

„V rytířském sále jsme náhodou objevili zazděný výklenek, ve kterém jsme našli několik vydání rakouských novin z poloviny 19. století, ručně psaný dopis, negativ fotografie československého vojáka a zmíněné vydání komunistického listu,“ přiblížil archeolog Miroslav Dejmal.

Archeologové na zámku v Moravském Krumlově našli v zazděném výklenku několik vydání rakouských novin z poloviny 19. století, ručně psaný dopis, negativ fotografie československého vojáka a vydání Rudého práva z roku 1951.

Aktuální práce v zámeckém sále jsou součástí příprav na opětovné vystavení Slovanské epopeje. „Původně jsme zkoumali umístění nové vzduchotechniky. Objevení výklenku nás tak překvapilo,“ podotkl místostarosta Moravského Krumlova Zdeněk Juránek (KDU-ČSL).

Samotný nález dokumentů přitom není typickým příkladem časové schránky. „Listiny nebyly nijak zabalené, jako třeba u časových kapslí umisťovaných do kostelních bání,“ vysvětlil archeolog Dejmal s tím, že dokumenty do výklenku pravděpodobně umístili dělníci při stavebních úpravách v polovině 19. století, kdy se bourala přístavba sálu.

Jiné vysvětlení nabízí znojemský historik Jiří Kacetl, podle něhož mohlo noviny z revolučního roku 1848 pro budoucí generace schovat služebnictvo. „Veškerý vydávaný tisk byl v tomto regionu v německém jazyce a celé zámecké služebnictvo tehdy mluvilo německy,“ upřesnil historik.

Záhadou však zůstává, jak se do schránky dostal výtisk Rudého práva a fotografie vojáka, která pravděpodobně pochází ze 30. let dvacátého století.

„Nemáme zprávy o tom, že by ve 30. a 50. letech probíhaly v sále výraznější stavební úpravy. Nálezy ale dokazují, že se do zazděného výklenku dostali tehdejší dělníci podobným způsobem jako dnes my,“ okomentoval Dejmal.

I samotné umístění nalezených dokumentů je pak poměrně ojedinělé. „Většinou podobné ‚vzkazy budoucím generacím‘ nacházíme spíše pod podlahami,“ doplnil.

Práce v sále budou pokračovat. „Původní termín vystavení Slovanské epopeje se nakonec přesunul z letošního léta na konec roku,“ upřesnil Juránek. Cyklus velkoformátových obrazů Alfonse Muchy se tak na místní zámek vrátí po devíti letech.

Autor: