Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Před pěti lety získali litvínovští hokejisté historický titul. Na fantastické výkony ale dosud nenavázali

Sport

  5:00
Litvínov/Praha - Hokejový Litvínov patří k tradičním účastníkům české a československé nejvyšší soutěže, během šesti dekád však jeho hráči jen jedinkrát dosáhli na mistrovský titul. Získali jej v sezoně 2014/15, kdy v sedmém finálovém zápase - navíc na soupeřově ledě - porazili 23. dubna 2015 Třinec 2:0.

LEGENDA V EUFORII. Jiří Šlégr vyhrál olympijské hry, mistrovství světa a s Detroitem vydřel v roce 2002 Stanley Cup. Teď konečně dosáhl i na extraligové zlato, byť odehrál v sezoně jen 17 zápasů. foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Litvínovští tehdy završili skvělou sezonu, kdy po základní části ztráceli na první Třinec jen dva body a cestou do finále si v play-off poradili s Pardubicemi i Kometou.

Finálová série byla ale pro fanoušky na Mostecku dost „o nervy“. Žlutočerní vedli v sérii už 3:1 a měli v zásobě dva mečboly. Ten první mohli využít už v pátém zápase na ledě soupeře, v 74. minutě (tedy v prodloužení) za stavu 1:1 se dokonce puk pohyboval v blízkosti brankové čáry, zvláštním způsobem se ale na ledě zastavil. Videorozhodčí po dlouhém zkoumání gól neuznal. A Severočeši se hodně zlobili. I proto, že v samostatných nájezdech neuspěli a série pokračovala.

ŠŤASTNÍ MISTŘI. Hokejisté Litvínova si poprvé v historii sáhli na pohár pro...
ŠŤASTNÍ VETERÁNI. Martin Ručinský (44 let) a Jiří Šlégr (43) se stali ikonami...

„Pokud jde o neuznaný gól v prodloužení, trošku mě zarazilo, že ten chránič na konstrukci branky je upevněný tak, že puk se tam do brány nemůže dostat. Podle mě jsou branky, míněno brankové konstrukce, neregulérní,“ rozčiloval se tehdejší litvínovský kouč Radim Rulík.

Šéf extraligy: Nechme dohrát ligu na ledě, pak budeme řešit ostatní

Klubu se zdálo, že se kotouč zastavil o tzv. polštář, který lemuje spodní konstrukci uvnitř branky. Podle všeho byl patrně špatně uchycený. Podle pravidel má začínat až deset centimetrů za tyčkou, aby právě k takové situaci nedošlo.

Bližšímu zkoumání navíc nepomohl ani fakt, že branková čára byla špatně viditelná. „Největší průšvih byl, že neměli moc dobře nakreslené lajny, přesněji řečeno brankovou čáru. Nebyla moc vidět, nebyla dost výrazná,“ řekl pro deník Sport tehdejší videorozhodčí Aleš Staněk.

O osudu série nerozhodl ani šestý zápas, který výhrou 6:3 na litvínovském ledě opět uzmuli hráči ze Slezska. Rozhodující sedmý duel se hrál v elektrizující atmosféře v třinecké Werk Areně, kde se na úvodní gól čekalo až do poslední třetiny. Tehdy vsítil branku domácí útočník Erik Hrňa, jenže jeho zásah opět museli přezkoumávat sudí na videu. Po dlouhé konzultaci se jej nakonec rozhodli neuznat, neboť Hrňa dostal puk do branky vnější stranou nohy, fotbalisté by jej nazvali kop „šajtlí“.

Hlinka na nás zeshora kouká a všechno to vidí, říká veterán Ručinský

A tak rozhodnutí vzali do svých rukou takřka bratři v litvínovském dresu, Viktor Hübl a František Lukeš. Sedm minut před koncem základní hrací doby se k odraženému puku v třineckém obranném pásmu dostal právě Lukeš, který jej bleskově poslal za záda překvapeného brankáře Šimona Hrubce.

Minutu před koncem navíc hráli třinečtí hokejisté bez gólmana, jenže chybu jednoho z domácích hráčů vystihl matador Hübl, který ujížděl s kotoučem k prázdné brance, před níž ještě předložil puk Františku Lukešovi. Ten tak zaznamenal druhý finálový gól a fandové se mohli zbláznit radostí, protože jejich klub získal první titul v historii.

Obrovské zadostiučinění mohl cítit veterán Martin Ručinský. „Jsem nejšťastnější člověk na světě. Vyhrál jsem titul mistra světa, olympiádu, ale tohle je klub, kde jsem vyrostl. Myslím, že si to za těch 56 let zasloužíme,“ říkal dojatě po utkání novinářům. Po mistrovské sezoně ukončil kariéru, navíc z klubu odešla řada klíčových hráčů v čele s brankářem Pavlem Francouzem či útočníkem Jakubem Petružálkem.

Po titulu přišly boje o záchranu

Nejradši bych šel do Mostu, řekl Rulík. Nechce dopadnout jako Vlach

„Vítězná kocovina“ i odchody hráčů s výkony Litvínova notně zamíchaly. Hned v další sezoně se žlutočerní nevyhnuli baráži, kam zamířili i o dva roky později. V ročníku 2018/19 pak hráli skupinu o udržení. Spodní příčky tabulky opustil Litvínov jen před třemi lety, tehdy ale vypadl v play-off hned ve čtvrtfinále. A letos se musel tým až do posledního zápasu bát sestupu.

V utkání s Kladnem Jaromíra Jágra šlo Chemikům o všechno. V nervózním duelu, kdy Severočechy do první ligy mohla poslat jakákoliv porážka (vyjma shody okolností, kdy by Pardubice prohrály v Brně po základní hrací době a Litvínov padl s Rytíři po prodloužení), to bylo až do času 39:56 vyrovnané. V tu chvíli se blýskl jednačtyřicetiletý útočník Viktor Hübl, který využil přesilovku a poslal Vervu do vedení.

To v poslední části Litvínov i díky Tomáši Pospíšilovi udržel, ba naopak jej ještě navýšil. Bývalý forvard slovenských Nových Zámků v zápase zaznamenal dvě branky a tři asistence, Hübl mu se svou bilancí 2+2 sekundoval. Verva Rytíře porazila 6:2 a soupeře poslala po ročním působení v extralize zpět do druhé nejvyšší soutěže.

Litvínov je tak i nadále vedle Pardubic jediným klubem, který nikdy nesestoupil z nejvyšší soutěže, kam se probojoval v roce 1959. Od druhé poloviny 70. let se stal díky kvalitní práci s mládeží pravidelným dodavatelem hráčů do čs. reprezentací všech věkových kategorií. V roce 1978 obsadil tým s odchovanci Ivanem Hlinkou, Jiřím Bublou a dalšími druhé místo, totéž do rozpadu Československa zopakoval ještě dvakrát. Stříbro získal ještě v sezoně 1995/1996.

Autoři: ,