Číňané si brousí zuby na oslabené evropské firmy, varuje NATO

Zranitelnost ekonomické infrastruktury Evropy je dána nynějším masivním útlumem ekonomik. Kvůli pandemii klesají ceny aktiv a právě to by podle expertů mohlo způsobit zásadní problém.

„Je třeba chránit západní technologické firmy před možnou situací, kdy by je chtěly skupovat čínské firmy,“ uvedl bývalý šéf britské tajné služby MI6 John Sawers v rozhovoru pro Sky News. 

Komentoval tak nedávné zprávy o možném přesunutí britské firmy Imagination Technologies, která vytváří grafické čipy pro Apple, do Číny. Společnost přitom byla již v roce 2017 koupena soukromou kapitálovou společností podporovanou čínskou vládou. Podle Sawerse bude v následujících měsících docházet k tvrdému boji o kontrolu nad technologiemi.

Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga jsou v ohrožení i průmyslová odvětví a další části infrastruktury klíčové pro chod ekonomiky a společnosti. 

„Geopolitické dopady pandemie budou významné. Ekonomické potíže mohou vést ke zranitelnosti některých našich spojenců v situaci, kdy bude kritická infrastruktura zemí skupovaná,“ uvedl Stoltenberg ve virtuálním meetingu ministrů obrany. 

Podle něj je důležité, aby členové Severoatlantické aliance byli schopni pomoci firmám působícím v klíčových odvětvích v případě potřeby.

Koronavirus ve světě

Jenže, jak poznamenal náměstek Stoltenberga Mircea Goana, některé evropské vlády nemají dostatek peněz a v budoucnosti budou možná postavené před těžká rozhodnutí.

„Každá vláda se musí rozhodnout, která odvětví jsou strategická, která je potřeba za každou cenu zachovat,“ uvedl Geoana. „Volný trh musí i nadále fungovat. Je ale potřeba ujistit se, že nepostradatelná průmyslová odvětví a součásti infrastruktury zůstanou v bezpečí bez ohledu na okolnosti.“

Čínské investice plují do přístavů

Před čínským narůstajícím vlivem varoval Frans-Paul Van der Putter z Nizozemského ústavu mezinárodních vztahů již před začátkem pandemie. Základní tezí jeho výzkumu z prosince roku 2019 je fakt, že se čínské investice v evropských námořních přístavech v posledních letech rapidně zvýšily.

Jako hlavní příklad uvádí Van der Putter řecký přístav Pireus. Ten v roce 2016 prodalo Řecko čínské společnosti COSCO. Firma v Pireu provozuje dva ze tří terminálů prostřednictvím dceřiné společnosti a má operační kontrolu i nad třetím terminálem, a to z 51 procent.

Rozhodnutí prodat Pireus v rámci záchranného programu pro tehdy silně zadlužené Řecko bylo lehkomyslné a je možné, že toho Brusel bude nyní litovat, myslí si Van der Putter. Tehdy však Řecko zkrátka muselo rychle najít kupce. Každá nabídka i ta čínská se jevila jako přinejmenším dobrá.

V belgickém městě Zeebrugge vlastní COSCO z 90 procent jediného provozovatele tamních terminálů. Ve Španělsku má nadpoloviční podíl (51 procent) na řízení největších terminálů v oblastech Valencie a Bilbaa. S menšinovým podílem operuje v přístavech v Antverpách či v Rotterdamu. Van der Putter je přesvědčen, že jeho zjištění vyvolávají dostatek důvodů k obavám.

„Vliv, který si Čína buduje, jí umožňuje odklonit obchodní toky z jednoho místa na druhé,“ uvedl Putter pro Deutche Welle. Dodal, že je „zvláště nebezpečné, pokud Evropa ztrácí kontrolu, nebo riskuje, že ztratí kontrolu, nad něčím tak důležitým, jako je zahraniční obchod.“

Podle Van der Puttera by státy západní Evropy, které dříve věřily ve svou nezranitelnost z hlediska čínského vlivu, měly svůj pohled na věc přehodnotit. „Doufám, že vznikne nějaké společné evropské řešení, aby tak slabší země nemusely hledat vlastní cestu,“ říká Van der Putter.

Opatrná Evropa

Od doby prodeje přístavu Pireus přijala Evropská unie kroky, které by podobným akvizicím měly zabránit. Opatření jsou součástí takzvaného rámce pro kontrolu zahraničních investic, jehož cílem je ochrana strategických zájmů Unie. 

Do října tohoto roku měly všechny členské státy zavést postupy, díky kterým by se navzájem informovaly o sporných nabídkách a poptávkách ze zemí mimo EU. Nyní Evropská komise vyzvala vlády, aby tento proces urychlily právě kvůli čínským operacím během pandemie.

Existují však i optimistické ohlasy na toto téma. Například Erik Brattberg, ředitel evropského programu Carnegiova nadačního fondu pro mezinárodní mír, věří, že Číně nebude umožněno zneužít současné situace k získání evropské ekonomické infrastruktury.

„Myslím si, že tentokrát je Evropa pozornější, existuje větší kontrola čínských aktivit a jsou zavedena významnější ochranná opatření,“ uvedl Brattberg. „Teprve se však uvidí, jak úspěšná bude Čína, pokud se bude snažit využít hospodářské krize v Evropě k získání aktiv či kritických infrastruktur.“